Kdy a kam

  • Večerní komentované prohlídky

    Úterý 17.7 20:30 - ZOO Hluboká nad Vltavou

  • Letní kino: Hurvínek a kouzelné muzeum

    Úterý 17.7 - Milevsko - amfiteátr Domu kultury

    Začátek po setmění, v cca 21 hod.

Zobrazit všechny události
 

Veterán z mise Martin Holkup definitivně nebude trestán za svůj protiválečný postoj

Martin Holkup odcházel v červnu od táborské pobočky krajského soudu spokojeně. Netušil, že má před sebou další anabázi.  , Autor: Foto Ivo Bukač

Martin Holkup odcházel v červnu od táborské pobočky krajského soudu spokojeně. Netušil, že má před sebou další anabázi.     Autor: Foto Ivo Bukač

PÍSEK - Definitivně u konce je kauza veterána z vojenských misí, vojáka z povolání a po odchodu z armády řidiče autobusu Martina Holkupa z Písku. V listopadu 2016 jej soudce Okresního soudu v Písku Martin Král odsoudil k trestu osmi měsíců vězení s podmíněným odložením na dva roky za vyhrožování s cílem působit na orgán veřejné moci. Vyhrožování se měl dopustit v reportáži České televize o skupině Českoslovenští vojáci v záloze proti válce plánované velením NATO, když parafrázoval výrok spisovatele Ernesta Hemingwaye o tom, že občané mají právo postřílet svou vládu, která národ zavleče do války. V ohrožení se cítili i dva senátoři - jihočeský Jiří Šesták a brněnský Zdeněk Papoušek, kteří se připojili se symbolickým nárokem na náhradu škody. Táborský senát krajského soudu s předsedkyní Jiřinou Roubíčkovou ale v červnu 2017 okresní rozsudek rozcupoval a poslal Martina Holkupa domů bez trestu. Byla by to poslední a konečná instance, kdyby se do věci nevložil nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, který loni na podzim osobně podal proti verdiktu krajského soudu mimořádný opravný prostředek - dovolání. Žádal zrušení krajského rozsudku a nové projednání věci. Martin Holkup tehdy prohlásil, že celá věc má evidentně politické pozadí, neboť se podle jeho právníků dosud nestalo, aby nejvyšší státní zástupce dával dovolání kvůli pouhému podmíněnému trestu. Mělo jít pravděpodobně o demonstrativní varování všem, kteří se vymezují proti zahraniční a vojenské orientaci státu. Nejvyšší soud dal ale svým rozhodnutím z 21. února letošního roku přednost právu před znovuzaváděním politických procesů. Senát Nejvyššího soudu s předsedou Petrem Hrachovcem dovolání nejvyššího státního zástupce odmítl. A to je definitivní.

O co šlo?

Martin Holkup jako člen skupiny Českoslovenští vojáci v záloze proti válce plánované velením NATO vystupoval v reportáži, kterou o skupině měla v roce 2015 zájem natočit Česká televize. Vojáci v záloze ji pozvali na jeden ze svých výcviků, kde se připravovali na případnou obranu hranice republiky. V té době vrcholily migrační vlny, v zahraničí rostly na hranicích zdi a bariéry. Své služby Vojáci v záloze nabídli i prezidentu republiky. V říjnu roku 2015 byla reportáž odvysílána v pořadu Reportéři ČT a televize ji - pro Vojáky v záloze překvapivě - nazvala Nebezpečná hra na vojáky. Z rozhovoru s Martinem Holkupem, trvajícím desítky minut, si vybrala pár vět. 

„Samozřejmě pod vlajkou NATO do žádný války nepůjdeme a jsme připraveni se vůči státu a takovým opatřením aktivně bránit," uvedl v reportáži Martin Holkup. Na dotaz reportéra, co to znamená, konkretizoval, že v prohlášení skupiny bývalých vojáků, kteří byli ochotni se na obranu republiky aktivizovat, je uveden citát Ernesta Hemingwaye že lid by měl první den války postřílet svoji vládu. (E. Hemingway: Věřím, že všichni ti, kteří těží z války a přispívají k jejímu vzniku, by měli být zastřeleni hned první den občany své země.) „Toto politikům vzkazuju že jestli nás do tohoto dovedou, tak první se bude střílet ve Strakově akademii a v Parlamentu. Ať si to uvědomí," dodal ještě v reportáži Martin Holkup.

Následovalo předvolání na policii, domovní prohlídky a trestní stíhání, které skončilo obžalobou, odsouzením u okresního soudu a poté zrušení tohoto rozsudku krajským soudem.

Do věci vstoupil nejvyšší žalobce státu

"Naprosto nelze souhlasit se závěrem krajského soudu, že prohlášení obviněného neobsahuje žádný výrok, který by bylo možno chápat jako vyhrožování," uvedl v dovolání k Nejvyššímu soudu nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Podle něj k naplnění skutkové podstaty přečinu vyhrožování došlo. Zeman také požadoval, aby narozdíl od předchozích jednání, která byla ve značné mediální pozornosti, bylo jednání Nejvyššího soudu neveřejné. V tom jediném se s ním Nejvyšší soud shodl a únorové jednání neveřejné bylo.

Nejvyšší soud definitivně rozhodl ve prospěch Martina Holkupa

Nejvyšší soud konstatuje, že krajský soud odůvodnil své rozhodnutí v podstatě tím, že ze strany obvinného šlo o naléhavý protiválečný apel vyjádřený nadsázkou, která nebyla míněna vážně, nebyla způsobilá vyvolat obavu a nemohla mít vliv na zákonodárnou ani výkonnou moc. Nejvyšší soud vyjadřuje tento právní názor:

Posuzované slovní výroky obviněného byly vzhledem k jejich celkovému kontextu krajně vyhraněným vyjádřením protiválečného postoje. Odkaz na citát spisovatele Ernesta Hemingwaye, který sám měl povahu nadsázky, byl doplněn výhrůžným prohlášením obviněného na adresu vlády a Parlamentu pro případ, že by tyto orgány veřejné moci v rámci závazků vyplývajících z členství v NATO rozhodly o účasti České republiky ve válce. Toto prohlášení evidentně mělo povahu stejné nadsázky jako zmíněný citát, na který navazovalo. Samotný doslovný obsah prohlášení obviněného odpovídal zákonnému znaku, podle něhož pachatel „jinému vyhrožuje usmrcením nebo ublížením na zdraví". Šlo o výhrůžku, která směřovala vůči členům vlády a Parlamentu a obecně vzato souvisela s jejich pravomocí. Z hlediska znaků uvažovaného přečinu není nutné, aby pachatel myslel své výhrůžky vážně v tom smyslu, že by je chtěl uskutečnit, a není ani nutné, aby výhrůžky pachatele vzbudily skutečnou obavu. Nicméně musí jít o výhrůžky, které jsou alespoň způsobilé obavu vyvolat. Z toho pak musí vyplývat způsobilost výhrůžek ovlivnit výkon pravomoci orgánu veřejné moci, v daném případě výkonu pravomoci vlády a Parlamentu.

Ustanovení § 324 tr. zákoníku poskytuje ochranu v ý k o n u pravomoci, nikoli samotné pravomoci abstraktně. Z toho vyplývá, že jednání pachatele musí mít nějaký, byť třeba jen zprostředkovaný či nepřímý vztah k výkonu pravomoci, tedy k takové pravomoci, která má být za daných okolností reálně vykonávána a jejíž výkon má být za daných okolností reálně ovlivněn jednáním pachatele. V posuzovaném případě se ovšem o nic takového nejednalo. Výhrůžné výroky obviněného byly proneseny za okolností, kdy žádné otázky týkající se vyhlášení válečného stavu či vstupu České republiky a její armády do války ve spojitosti s členstvím v NATO vůbec nebyly aktuální, neřešily se, nebyly předmětem jednání či snad dokonce rozhodování vlády a Parlamentu a představovaly naprosto abstraktní a od reality odtržené téma. Nešlo tedy o to, že by naznačené otázky skutečně byly předmětem jednání a rozhodování vlády i Parlamentu a že by se obviněný snažil takové jednání a z něho vzešlé rozhodnutí ovlivnit pronášenými výhrůžkami. Nedostatek reálného výkonu pravomoci, který by měl být posuzovaným jednáním obviněného ovlivněn, a z toho vyplývající nedostatek reálné zpsobilosti vyvolat obavu z pronesených výhrůžek brání tomu, aby jednání obviněného mohlo být posouzeno jako přečin vyhrožování s cílem působit na orgán veřejné moci.

"Krajský soud v Českých Budjovicích – pobočka v Táboře tudíž rozhodl správně," uzavřel Nejvyšší soud a proti tomuto usnesení není další opravný prostředek přípustný.

 

Diskuse k článku - 24 příspěvků
 

Kam dál?

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
  • Martin Zapletal 

    Reagovat

     

    Gratulace bratře! Stálo to za to! Věrni zůstaneme!

    Vloženo 8.4.2018 08:31:37

  • Romadur 

    Reagovat

     

    Takže u fotbalu je taky nejlepší dát si vlastní gól, ideálně hned v první minutě?
    Zase se všechno točí kolem několika vět bez kontextu. Před 80 lety by ho lidi lynčovali za takový postoj. Dnes je klid a tak se může plácat do médií cokoliv, což tímto drobným příspěvkem činím i já.

    Vloženo 8.4.2018 08:13:03

    • Salamandr 

      Reagovat

       

      Jen hlupák přirovnává fotbal k vraždění

      Vloženo 8.4.2018 17:26:27

      • Romadur 

        Reagovat

         

        Čtete to celý, nebo startujete na první větu?

        Vloženo 8.4.2018 19:36:17

  • Jaromím 

    Reagovat

     

    Co byste čekali. Změna společenského uspořádání proběhla, majetek byl překlopen do těch pravých rukou a teď je třeba to ohlídat a udržet i za cenu násilí. Protihlasy kterých bude přibývat bude čím dál víc nutný umlčovat. Jen aby nepodmíněný tresty nakonec nebyly brnkačka proti tomu co může přijít.

    Vloženo 7.4.2018 08:30:35

    • hanus 

      Reagovat

       

      Co může přijít? Nic horšího, co jsme my staří zažíli za dvou nejhorších režimů 20. století fašismu a komunismu, sand ne. Ale že se k tomu schyluje, to je pravda.

      Vloženo 7.4.2018 18:53:03

      • anonymní čtenář 

        Reagovat

         

        Jen abyste měl pravdu, že nic špatného nepřijde. Když se podíváte na problémy v některých západních zemích, kde umírají často nevinní lidé, tak ty obavy jsou na místě.

        Vloženo 8.4.2018 08:41:07

  • Evžen 

    Reagovat

     

    Přesně tak.

    Vloženo 7.4.2018 08:01:09

  • jan 

    Reagovat

     

    To aby se už zase člověk bál někde říct svůj názor.

    Vloženo 7.4.2018 07:21:38

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace