Kdy a kam

  • Cestou příběhu - vypravěčské představení

    sobota 25.2 18:00 - České Budějovice, Jihočeské divadlo - Studiová scéna Na Půdě

    Chorvatská vypravěčka T. Gašparović zve do světa příběhů a seznámí nás se základními principy storytellingu. Ten nás zavede ke kořenům, je znovuzrozením starého způsobu, jakým byly příběhy předávány v minulosti, nese v sobě sílu srdečnosti, intimity, představivosti a podporuje vědomí sounáležitosti a společenství.

  • Masopustní veselice

    sobota 25.2 14:00 - Restaurant Eggenberg, Český Krumlov

    Tradiční lidová veselice se zabijačkovými hody. Program: od 14.00 - Masopustní průvod v čele s Doudlebskou koledou (koleda projde od městského divadla celým městem až do pivovaru Eggenberg, kde bude od 16.00 hod. pokračovat program v pivovarské restauraci) Od 17.00 - vystoupí českokrumlovská kapela Nakřáplý šišky.

Zobrazit všechny události
 
 
 
 

Hlasování - Miss čtenářů portálu Jižní Čechy TEĎ

Která soutěžící se vám nejvíce líbí?

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Měly by se zakázat cirkusy?

V Táboře hostuje v těchto dnech cirkus Metropol, který předvádí i drezuru několika druhů divokých zvířat. Během víkendu přelepili ochránci zvířat poutače na program cirkusových vystoupení oznámením, že představení se ruší z důvodu týrání zvířat. Jak se na cirkusy díváte vy? Chodíte do cirkusu? Vadí vám drezura zvířat? Myslíte si, že zvířata v cirkusech strádají, nebo naopak, že je o ně dobře postaráno? Vadil by vám zákaz vystupování cvičených divokých zvířat v cirkusech? Jak se díváte na samotný čin přelepení reklamních cirkusových poutačů? Můžete odpovědět v anketě nebo nám připsat svůj názor do rubriky Diskuse.

 
 
 
 
 
 
 

Starosta Strakonic Břetislav Hrdlička: Město je tu pro lidi, ne pro vyvolené prominenty

Břetislav Hrdlička  , Autor: Foto Ivo Bukač

Břetislav Hrdlička     Autor: Foto Ivo Bukač

STRAKONICE – V novoročním rozhovoru odpovídá starosta Břetislav Hrdlička (Strakonická Veřejnost). Hodnotí dvouleté období, po které vede město nová koalice, a prozrazuje další plány.

 

Jakou známku byste si dal za dosavadní působení na radnici?

Asi dvojku.

 

A co chybí k jedničce?

Hlavně větší informovanost občanů. V té přemíře práce zapomínáme lidem říkat, co se děje. Pak dostávají informace z druhé strany, kde je na to čas, aby se věci prezentovaly záporně.

 

Co se vám tedy povedlo?

Věřím, že lidé zaznamenali vlídnější úřad a myslím, že k nám začínají mít důvěru. Svěřují se s problémy a my je řešíme.

 

Například?

Povolili jsme třeba stavby rekreačních chat z 50 na 90 metrů čtverečních, v chatách se pak dá i bydlet. Je to rovnocenné rodinnému domu, jen město neřeší osvětlení nebo přístupové cesty a majitelé chat musí mít septiky. Lze se tam i přihlásit k pobytu. To dřív nešlo.

 

Chystáte i nějaké rozvojové projekty?

Připravujeme velkou průmyslovou zónu, kde by pak mohli lidé najít práci. Příchodem každé další firmy se pro lidi zvyšují možnosti výběru pracovních příležitostí a tím roste i naděje na růst ceny práce.

 

Myslíte průmyslovou zónu, kterou v Jihočeském kraji plánuje ministerstvo průmyslu? Tam sice byly Strakonice ve hře, ale asi nakonec zvítězí Veselí nad Lužnicí.

Ne, to je náš vlastní projekt. Sehnali jsme soukromý kapitál, který skupuje pozemky na zasíťování a měla by vyrůst jedna velká nebo dvě menší fabriky. Základ potřebné plochy už je vykoupený, další majitelé pozemků se mohou, ale už nemusí připojit. Předpokládáme, že by tak mohlo vzniknout až 500 pracovních míst se slušně placenou prací. Tím by mohli lidé ze Strakonic zůstat doma, nedojíždět za prací do Německa, ale žít s rodinou. Mohli by sem dojíždět i lidé z Písecka. Je to náš plán, jak zvýšit podíl pracovitých lidí ve Strakonicích. Strakonice jsou krásné, je tu kultura, sport, střední školy a usilujeme i o návrat vysoké školy, na tom spolupracujeme s panem ředitelem Pilečkem. Ten mimochodem na své střední škole obnovil textilní obor a naším cílem je obnovit začlou průmyslovou slávu, za kterou se lidé do Strakonic stěhovali. Přivádět investory, aby si tu lidé dobře žili, rodiče chodili do práce a děti do škol.

 

V celé republice je nezaměstnanost velmi nízká, jak můžete doufat, že se lidé pohrnou zrovna do Strakonic? Nebo počítáte s cizinci?

Tak Ukrajinci nebo Slováci už tu pracují, nemáme proti tomu nic, jen nechceme, aby sem přicházeli hromadně. My si přejeme, aby sem přicházeli Češi.

 

Jsou po dvou letech vašeho vládnutí patrné konkrétní posuny?

Nejmarkantnější na kulturní scéně. Za loňský dudácký festival jsme sklidili pochvaly na facebooku, i v zahraničí náš koncept chválili. Dostal jsem výstřižek z německých novin, kde dudácký festival popisují jako nebývalý, obrovský zážitek, kde byly scény přístupné zdarma a lidé se bavili. V německých novinách o tom vyjde článek na půl strany, ale strakonický tisk to ostentativně přehlíží. Nevím, jestli jsou novináři zaujatí, ale celkové ohlasy byly pozitivní a chyby, které se objevily, řešíme. Byl to přece jen první ročník, který byl po 22 leté historii koncipován jinak. Předtím všechny ročníky probíhaly na hradě a v letním kině, my jsme dudáky dostali na další scény a někteří těžce nesou, že se z toho stala lidová zábava. To přece není akce pro tisíc odborníků. Třeba Kasací, což je nejžádanější program, dřív vidělo 800 prominentů. Dnes se tam vystřídalo na 4000 diváků. Nevidím důvod, proč rozdávat vstupenky prominentům. Ať je to pro všechny.

 

Co chcete podle připomínek příště upravit?

My jsme obeslali všechny soubory, aby se vyjádřily, co by se dalo zlepšit. To byla naše iniciativa, ačkoliv to média prezentovala, že nám přišel z Holandska dopis s připomínkami. Získali jsme poznatky, nasbírali zkušenosti. Důležité ale pro mě je, že přijelo sto tisíc lidí a dudácký festival si užili. Podařilo se náklady snížit ze 4,3 na 3,5 milionu a přitom tu bylo třikrát víc návštěvníků. Já si například cením vzniku rockové scény, ale vždycky asi bude někdo nespokojený.

 

S rockovou scénou byla nespokojenost?
To jsem myslel obecně. S rockovou scénou podle mých poznatků panovala spokojenost. Hodně Strakoňáků, kteří jinak na dudácký festival pravidelně opouštěli město, protože je folklor nezajímá, tak tu zůstalo a tyhle kapely si poslechlo. I na rockové scéně bylo podmínkou, že v kapelách bude dudák. Díky téhle scéně tu byla spousta mladých lidí a folklor se jim přiblížil. Letos budeme mít další příležitost nasbírat zkušenosti s velkou akcí. Na konci prázdnin, v tradičním termínu dudáckého festivalu, který se koná jednou za dva roky, uspořádáme oslavy 650 let města.

 

Už víte, co bude hlavním programovým tahákem?

Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK přednese Smetanovu Mou vlast v letním kině. Před 50 lety, když se slavilo 600 let města, tak tu šel velký průvod s ukázkami všeho, co je pro Strakonice typické a co tu žije. O to bychom se chtěli znovu pokusit. Výročí ale budeme připomínat různými akcemi během celého roku.

 

Rýsují se přesnější záměry s bývalou přádelnou, kterou město koupilo?

Rádi bychom, aby tam vznikla velká expozice motocyklů strakonické Čezety, jednáme o vzniku výzkumných ústavů zaměřených na textil ve spolupráci s vysokou školou v Liberci a nově vzniklým textilním sdružením při hospodářské komoře. Zvažujeme interkativní výstavy a dílny, startovací kanceláře pro podnikatele. Stručně bych ten koncept pojmenoval – motorky a textil, ale určitě si na realizaci nechceme půjčovat. Budeme shánět investora a hledat dotační možnosti. My jsme ten areál koupili, aby se nezboural. Nechceme udělat stejnou chybu jako když radnice nekoupila Ostrov a město teď nemůže tím prostorem disponovat. Mohlo to tam být úžasné. S objektem přádelny nepotřebujeme nic uspěchat. Budova je pronajatá na skladovací prostory, generuje z nájmu finance na provozní náklady. Vietnamci to chtěli koupit na tržnici, nikdy jim to neprodáme.

 

Co se vám zatím nepodařilo?

Zatím jsme nezvládli vzhled města, úklid kolem kontejnerů, řezání dřevin, sekání trávy, na tom musíme zapracovat. Na druhé straně jsme zlevnili poplatek za odpad na 450 korun včetně DPH a teď ještě i teplo. Strakonice byly v ceně tepla třetí nejdražší v republice a už jsme se dostali na střed cen. Teplo bylo drahé, protože v teplárně bylo uměle zaměstnáno plno lidí. Teď, když zhruba 70 lidí odešlo, je tam zaměstnáno kolem 150 lidí plus dlouhodobě nemocní propuštění manažeři.

 

Počkejte, jsou nemocní nebo propuštění?

Propuštění, ale pak onemocněli v ochranné lhůtě.

 

Kdy už promluvíte o tom, jak to bylo s toky peněz teplárny do panamských fondů?

To šetří policie a u mě prověřují trestní oznámení podané pro pomluvu. Takže teď mám podepsanou mlčenlivost. Takhle můžete umlčet každého – podáte na něj trestní oznámení a tím mu zacpete hubu. Ale jednou to skončí. Policie prověřuje, proč zadlužená teplárna půjčovala čerstvě založené firmě Rentera 10 milionů a celou tou transakcí se přišlo o tři miliony. Věřím, že vyjde najevo, kdo byl za firmou Rentera.

 

Jak si stojí teplárna teď?

Dobře. Přibývají odběratelé, dostali jsme se už pod cenu, za kterou teplo vyrábějí tepelná čerpadla. To byla pro teplárnu hlavní hrozba. Budujeme domovní předávací stanice a máme v plánu cenu ještě o něco snižovat.

 

Jaké další plány máte na rok 2017?

Budeme dělat kompletně Poděbradovu ulici a cyklostezku z Nového Dražejova do Strakonic. Tam to s pozemky dlouho vázlo a od majitelů pozemků dnes slyšíme, že těm před námi na radnici by je nikdy neprodali. I teď byl na zastupitelstvu odpor, že přece jim nedáme 1300 korun za metr čtvereční! Šlo ale o 16 metrů. To máme kvůli deseti tisícům blokovat dokončení cyklostezky? V plánu je taky stěhování infocentra do hradu a v přízemí radnice místo něj vznikne bezbariérová recepce, kde si budou moci lidé ověřovat podpisy, uhradit poplatky nebo vyřídit svá podání. Celkově se chod úřadu i za sníženého počtu pracovníků zlepšil. Je to o organizaci práce. Přitom propuštěno byl jen asi deset lidí, ve zbytku jde o zrušení tabulkových míst, která nebyla obsazena. Z vedoucích odborů jsme nepropustili nikoho.

 

A ani se nechystáte? Mluví se o vedoucím odboru životního prostředí...

Pan Brůžek teď marodí a asi odejde sám. Překvapilo mě, že se kolem toho rozvinula debata o květinové výzdobě. O tom přitom nebyla vůbec řeč. Pro mě je prioritou, aby odbor životního prostředí řídil úklid města a péči o zeleň včetně sekání trávy. Má úkolovat Technické služby. To se nedělo, tak jsem s panem Brůžkem o tom mluvil na jaře. Slíbil, že na to dohlédne. Stížnosti občanů ale pokračovaly. Pak s panem Brůžkem mluvil místostarosta Jungvirt a řekl mu, ať navrhne nějaké řešení. A on začal psát, že ho chceme vyhodit. Mně začaly chodit dopisy, že to je neocenitelnýodborník na přírodu. Škoda, že se o ni tedy nestará. Odvolat vedoucího odboru by ale musel tajemník. Místostarosta mu jen řekl větu ve smyslu filmových Postřižin: Pane správce, musíte se víc snažit! A on šel marodit. My jsme se dohodli, že výzdobu města bude dělat zahradnictví Technických služeb. Určitě to bude taky hezké a za méně peněz. Ta pověstná Strakonická louka na záhonech je pěkná, ale bohužel jen jeden rok, druhý rok je z toho plevel.

 

Přece jen těch personálních změn bylo dost. Vybavujete si, že by starosta Vondrys po nástupu před 18 lety vyvolal nějaká personální zemětřesení?

Tak pana Sekničku vyhodili z pivovaru, ale udělali z něj ředitele sociálních služeb... My žádné pracovité a schopné lidi nevyhazujeme. A že jsme na začátku vyslovili některým lidem důvěru a pak jsme je vyhodili? Ano, my jsme dali důvěru řediteli teplárny Seitzovi, i řediteli pivovaru Tůmovi, ale co jsme měli dělat, když na představenstvo pivovaru přijdou dvě zaměstnankyně s tím, že se u přepravek falšují inventury a už to dál krýt nebudou? Policie nakonec konstatuje, že za zmizení přepravek nikdo nemůže a finanční úřad to ještě pivovaru dodaní. Takže pivovaru ještě vznikla další škoda. Nikdy jsme taky neřekli, proč musela odejít paní sládková, protože to by ji profesně zničilo. Pivo teď má konečně trvanlivost. Za celý rok zákazníci vrátili pět sudů. Dřív bylo 5 procent reklamací, dnes je to zlomek procenta. Výstav se sice snížil o 2000 hektolitrů, ale vzrostl prodej. To dává smysl.

 

Jenže kolují zvěsti, že pivovar město prodá...

To naprosto vylučuju. Chceme pivovar udržet a líp rozběhnout. Je to živitel padesáti lidí, odběratel tepla z naší městské teplárny a hlavně – pivo Dudák prostě ke Strakonicím patří.

 

 

Máte zprávy, jestli ŘSD letos konečně začne stavět severní půloblouk obchvatu?

Místostarosta Jungvirt už za tím běhá rok a půl a vždycky dostane od příslib, že za dva měsíce. V září už byla vysoutěžená zhotovitelská firma a vládní komise řekla, že po desetiletích se letos na jaře konečně začne, i když budeme mít jen dva pruhy místo původních čtyř. Náš podíl bude 50 milionů na související stavby kolem komunikace, z toho v tomto roce máme uhradit 15 milionů. Naši předchůdci na to bohužel nic nenašetřili.

 

Prosluli ale v kraji tím, že udrželi vodní hospodářství v rukou města a nenechali ho externím firmám. Jak to hodnotíte?

To bylo určitě dobře. Taky technologii v úpravně vody opravili, ale obrovské peníze se zbytečně vrazily do budov. Stavební firmy si tam přišly na své. Dotace padla na to, že ze staré úpravny vod se zrekonstruovala moderní úpravna v Pracejovicích a Hajská, ale město muselo přijmout plán zvyšování cen vody. Proto Jihočeský vodárenský svaz takovou dotaci nechtěl a radši si vzal úvěr. Teď pan Němejc spočítal skutečně minimální režie, aby cena vody nevzrostla o pětikorunu, ale jen o dvě koruny. Bohužel tu taky nebyl založen fond hospodářské infrastruktury, kam je povinnost ukládat peníze z vodného a stočného. My jsme tam museli dodat 50 milionů a z nich se teď udělají vodohospodářské stavby v Poděbradově ulici. Navíc nám tu pan Vondrys nechal podepsanou smlouvu s firmou Protom, že v roce 2018 vyčistí studny v Pracejovicích za 70 milionů. Příští rok na tom město opravdu nebude dobře.

 

Bývalé vedení města nebylo zrovna zadobře se Sokoly, jaké vztahy s nimi máte vy?

My jsme Sokolům sehnali nájemce hospody v sokolovně, který tam chce vařit a za podpory pivovaru by tam měla vzniknout další vlajková loď podobná Dudákovně v Jiskře. My Sokoly nechceme odrovnat a sokolovnu převzít. Vybavíme jim tam hospodu, aby získávali nájem a z toho mohli žít a sokolovnu si opravovat.

 

Co máte v plánu s bývalou školou vedle radnice? Sestěhuje se tam městský úřad?

Podle plánů bývalého starosty Vondryse se tam mělo investovat 100 milionů, aby se do budovy rozšířil městský úřad. Dokonce se už na to přijala 14 milionová dotace na opravu krovů a výtah, takže do roku 2020 tam teď musí být podle dotačních podmínek jedině městský úřad. My ale 100 milionů na opravy nemáme, takže je tam umístěný archiv a tím podmínku do roku 2020 splníme. Pak bychom tam nejraději viděli zpátky školu, třeba pobočku některé vysoké školy nebo druhý stupeň z Povážské. Tam pak případně umístit nějakou sportovní školu. Kdyby nám tu bývalé vedení radnice těch 100 milionů nechalo, tak bychom tu budovu opravili rádi. Nebylo by špatné mít městský úřad pohromadě, ale školu bychom tam viděli raději. Stavba školy Povážská byla naprosto nesmyslná akce. Na rekonstrukce škol byly tenkrát 50 procentní dotace, ale tady se dvě školy v centru zrušily a stavěla se nová škola, na kterou se nedala získat z dotací ani koruna. A dnes je tahle škola s kapacitou 550 dětí naplněná 320 žáky.

 

 

Diskuse k článku - 1 příspěvek

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
  • ale ale, co to proboha říká 

    Reagovat

     

    Město je tu pro lidi, ne pro vyvolené prominenty... Káže vodu, pije víno?

    Vloženo 22.1.2017 21:06:45

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace