I atmosféra ve společnosti byla jiná. Bylo smutné, když děti slyšely něco jiného doma a něco jiného ve škole (k čemuž se už zas vracíme), ale jinak měli lidé k sobě blíž, společně si stavěli družstevní domy, stadiony, pekli buřty v zahrádkářských a chatových koloniích. Víc si pomáhali a svorně brblali proti těm nahoře. Papaláši a bafuňáři, ukrytí ve svém luxusním rekreačním středisku u Orlické přehrady, nás neskutečně štvali. A tak jsme radostně vyrazili koncem roku 1989 na náměstí, abychom se jich zbavili.

Teď už máme třicet let možnost sledovat, co jsme si vydemonstrovali. Za mě tedy moc spokojená nejsem – čímž neříkám, že bych si přála návrat doby, kdy uliční výbor dával nahoru hlášení, že v našem bytě se schází divné rockové existence. Ale protože je dost lidí, kteří začínají pochybovat o současné podobě demokracie jako o systému dobrém pro všechny, vidíme v přímém přenosu, jak se „ti nahoře“ plíživě snaží zatočit s těmi, kteří by snad mohli vyslovovat věty, že líp už bylo.

V demokratických volbách se nám předvádí, že není důležité, koho si většina zvolí, ale kdo se na čem v zákulisí domluví. Vítěze z vůle lidí pak klidně vyšoupnou a ani se nezačervenají. Říká se tomu „politické umění dohodnout tu správnou koalici.“ A někteří jsou umělci vskutku mistrní.

Lidovecký ministr Jurečka přichází více než třicet let po sametové revoluci s nápadem, že se komunistickým prominentům sníží důchody. Podle návrhu, který spatřil světlo světa na jaře, by to měli být bývalí zaměstnanci ÚV KSČ, ministerstva vnitra, ministerstva národní obrany, ministerstva národní bezpečnosti, lidé působící ve zpravodajských službách, Československé lidové armádě, Pohraniční stráži, tajemníci KSČ a předsedové národních výborů až po úroveň okresů a taky milicionáři. Ústav pro studium totalitních režimů prý vybere všechny ty, kteří mohli zasahovat do životů občanů. Bohužel – podle zmíněného zadání náš bystrý šéf uličního výboru z toho zase vyklouzne!

Naštěstí se Jurečka zastavil před úrovní místních národních výborů, jinak by chudák bývalý obětavý předseda MNV v Chyškách, kterému na začátku října in memoriam dali pamětní medaili za práci pro obec, současně dostal medaili a sraženou penzi. Kdyby se toho chudák dožil, protože byl samozřejmě taky komunista.

Mnoho takových ale nebude, protože k podobnému kroku se nikdo neodhodlal v devadesátých letech. Zapletených s minulým režimem tady byla brutální většina, takže by to přineslo velké pnutí. Navíc ti nejšikovnější bývalí funkcionáři se potřebovali etablovat v kapitalismu a ti noví se s nimi rychle propletli. 

Zato nynější ministr sociálních věcí nabral odvahu, aby se hyenisticky vyřádil na zhruba třítisícihlavé skupině „bývalých prominentů,“ dnes opravdu velmi starých lidí. Ještě pár let, až se náš státní rozpočet dostane do ještě větší mizérie, a může Jurečka škrtnout těmto lidem nárok na zdravotní péči. Tím se jich konečně zbaví definitivně.

Jejich vzpomínky a paměti kromě ústního podání v rodinách moc zaznamenány nebudou, protože instituce jako Paměť národa se systematicky orientují pouze na vyprávění o zločinech komunismu. Objektivní pamětníci, kteří na minulém režimu vidí to zlé, ale i to dobré, nejsou v kurzu, tudíž hodni dokumentování. Zdeformovat paměť národa, v tom jsme mistři.

Podezření, že tady snad skutečně existuje zadání odříznout ten vřed nostalgických pamětníků, kteří se navíc kdovíproč upnuli právě na miliardáře Babiše, ve mně začalo hodlat, když Česká televize oznámila, že zruší program ČT 3.

Zřídila ho v době covidu, aby se lidé při domácí uzávěře zabavili koukáním na televizi. Zařazovala tam hlavně staré socialistické seriály a zábavné estrády a ČT 3 v roce 2020 předběhla ve sledovanosti ČT art a v roce 2021 už nejen ČT art, ale i dětskou ČT. A právě v tu dobu vedení ČT přišlo s myšlenkou, že šetřit by se mohlo zrušením ČT 3. Snad aby se to i ekonomicky zdůvodnilo, prostě se pozměnil program – čtyřikrát denně teď na ČT 3 běží nikoliv Okres na severu, Žena za pultem, Inženýrská odysea nebo Plechová kavalérie, ale americký sitcom Jsem do tebe blázen. To by bylo, aby sledovanost u těch gerontů neklesla! A skutečně! Letos už se na ČT 3 kouká jen kolem půl procenta lidí. Takže zrušit! (Pamětníci československých seriálů, neklesejte na mysli, s oblibou je vysílají slovenské televize, takže můžete zvyšovat sledovanost jim.)

Závěrem – levicovou ČSSD a komunisty už současná politika téměř vytěsnila. Především proto, že představitelé těchto stran se vždycky rychle zařadili mezi novodobé papaláše a lidé neměli pocit, že pro ně něco extra dělají. Zbývá se zbavit ještě hlasitého Babiše a je vyhráno. Jenže ono to tak lehce nejde. ANO vyhrálo letošní komunální volby v osmi z třinácti krajských měst. I když samozřejmě nastoupily snahy výsledek voleb zákulisně „převolit“ a mnohde se to povedlo. 

Naštvaní voliči by se ale mohli projevit v blízké prezidentské volbě. Takové nebezpečí bude taky třeba do budoucna eliminovat. Všimněte si signálů, že přímá všelidová volba prezidenta už se začíná mnohým tam nahoře zajídat.
Zbývá už jen zpřísnit dohled nad médii a internetem. Ale tam už se novodobým papalášům snad blýská na lepší časy a v politických kuloárech to činorodostí jen bzučí. Kdo nekráčí s námi v jednom šiku, je zaručeně dezinformátor!