banner3
Jižní Čechy TEĎ - nejrychlejší zprávy z regionů
 
 
 

Kdy a kam

  • Milevské léto - Rightnow a Maddie

    Čtvrtek 18.7 18:00 - Milevsko, KD - amfiteátr

    Koncert.

  • Promítání filmu Obr

    Čtvrtek 18.7 - Na Lipníku, Kovářov

    Začátek po setmění.

Zobrazit všechny události
 

Slávka Nejedlá učí ženy, jak se nebát za volantem

Slávka Nejedlá

Slávka Nejedlá

PÍSEK – U příležitosti Dne podnikatelů byla v říjnu oceněna Slávka Nejedlá z Písku, která provozuje službu kondičních jízd autem pro ženy nazvanou Jedu sama. Ze 185 přihlášených projektů do soutěže Podnikavá žena vyhlásili organizátoři i na základě hlasování veřejnosti deset nejlepších, mezi které se prosadil i nápad písecké podnikatelky. Soutěž vyhlašuje Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a organizace ženy s.r.o. Slávka Nejedlá v rozhovoru pro Písecké postřehy popisuje, jak projekt Jedu sama vznikl.



Kde se zrodil nápad provozovat kondiční jízdy pro ženy?
Já jsem 16 let pracovala v neziskovém sektoru v mateřském centru Kvítek, které jsem kdysi s kamarádkami zakládala. Postupně, když mi odrostly dcery, začala jsem mít potřebu něco změnit. Věděla jsem, že bych chtěla dělat službu pro ženy a přemýšlela jsem, co vlastně umím a co mě baví. V rodině jsme měli několik žen, které měly problém s rozježděním. Získaly sice řidičák, ale měly strach jezdit. Věřila jsem, že to budu s takovými lidmi umět, protože jsem to sama zažila. Dokážu pochopit, když se bojí sednout za volant. Taky jsem se bála a přemýšlela jsem, kudy mám jet, abych se vyhnula nějaké křižovatce nebo rozjezdu do kopce. Nevěděla jsem, jestli o takovou službu bude zájem, ale brzy se ukázalo, že ano.

Takže jste byla rozhodnutá, že zůstanete dál u žen a matek, jen jim budete pomáhat trochu jinak?

Mám to asi nějak dané, že mám potřebu ženy podporovat. Nechtěla jsem ale přednášet pro velké sály. Vyhovuje mi rozměr kabiny auta. Když si pak popovídáme mimo kondiční jízdu, funguje to i jako takové malá psychologická poradna a někdy vznikají úžasná přátelství.

Jak služba Jedu sama vznikala?
Začala jsem v roce 2013 chodit na projekt centra Martin v Písku. Vytvořili moc hezký projekt na podporu žen a jejich podnikatelských nápadů. Nikdy jsem netušila, že budu podnikat, chtěla jsem si ale rozšířit obzory mimo podnikatelskou sféru. Chtěla jsem načerpat spoustu informací a nedoufala jsem, že by z toho mohl vzniknout životaschopný projekt. Nakonec se asi jeden nebo dva projekty z patnácti fungují. Začala jsem službu v Písku nabízet od roku 2014 a pořád přemýšlím nad tím, jak se zlepšovat a pomáhat ženám, aby se cítily dobře. To je hrozně důležité. Většinou jsou instruktoři v autoškolách výborní, ale najde se pár takových, kvůli kterým mají některé žena následky. Ne vždy s nimi totiž umějí pracovat a kolikrát to končí pláčem. Já jsem měla pocit, že se to dá dělat i jinak. Klientky často přicházejí s řidičákem a základní věci nevědí. My si všechno vyzkoušíme, popovídáme si v klidu o chybách a chování auta. Na to asi v autoškolách nemají tolik času.

Jaké ženy se na vás obrací? Dá se to vysledovat podle věku nebo profese?

Největší skupina je od 45 let výš. Často to bývá tak, že si tyto ženy udělaly řidičský průkaz v mládí a dlouho neřídily. Buď o to neměly zájem, nebo si to jen vyzkoušely a měly pocit, že na to nemají talent. Pak je ale většinou donutí nějaká životní situace, ať je to rozvod, rozchod s partnerem, nemoc partnera... Najednou zjistí, že řídit potřebují. Pak jsou klientkami často maminky po mateřské.

Se kterým problémem se na vás nejčastěji obracejí?

Většinou mají pocit, že nemají talent a nejsou rozježděné. Bojí se. Je to ale jen o tom, že jim chyběla praxe. Zmírňujeme to získáváním zkušeností. Byla jsem překvapená, kolik klientek jde z autoškoly a třeba neví, že je lepší mí u nohy na spojce opřenou patu o podlahu. Je strašně moc klientek, které kvůli tomuhle nezvládá rozjezdy.

Dá se říct, jak dlouho trvá procedura kondičních jízd, než klientka získá pohodu za volantem?

Je to individuální. Je rozdíl, jestli neřídila například tři roky, nebo několik desítek let. Tam pak procvičujeme i aktuální pravidla silničního provozu. Většinou si stanovíme nějaký počet hodin dopředu a pak si každá řekneme svůj názor, jestli je ještě potřeba pokračovat. Jako pomůcku máme seznam bodů, které by měla klientka na konci jízd zvládat.

Jezdíte po Písku i mimo něj? Jak je město přívětivé pro učící se řidičky?

Ze začátku jezdíme mimo, pak se vydáme pomalu do města. Někdy mi klientky říkají, že by radši bydlely někde na rovině, protože je tu skoro každý křižovatka do kopce nebo z kopce. Jsou to pro ně složitější situace, ale to je vlastně dobře. Pro výuku je město vhodné. Problém je určitě parkování, ale to bude určitě nějakou dobu trvat, než se s tím ve městě nějak vypořádají.

Co pro vás znamená ocenění v soutěži Podnikavá žena?

Mám z toho radost. Od žen mám krásné zpětné vazby, jak jim to rozšířilo možnosti, a mohou sami jezdit. Kolikrát je to to zlepšení jejich života, když nejsou pořád na někoho odkázané. Podařilo se mi sestavit i kurz pro nové lektorky, které si školím. Ozývají se mi také klientky z jiných měst.

Takže vizí do budoucna je vytvoření nějaké sítě?

Ano, pracujeme na tom. Máme pobočku v Českých Budějovicích, v Berouně, Příbrami a na Praze – západ. Teď jsme měly setkání lektorek, které bylo úžasné. Vymyslely jsme spoustu dalších věcí. V týmu lidí, kteří jsou stejně naladění, to jde úžasně.

Jak na vaše auto reagují ostatní řidiči? Nebudeme si nic nalhávat, všichni vědí, jak občas reagují třeba muži, když vidí ženu za volantem. A ve vašem případě ještě podle auta poznají, že řídí někdo, kdo si není tak úplně jistý. Jaké máte zkušenosti?

Kolikrát stačí jen to, že jedeme pomalu a trochu déle nám to trvá. Většinou se nic neděje a řidiči mají pochopení. Vždycky se ale najde v populaci určité procento lidí, kteří na nás troubí. Většina lidí to pochopí. Když stojíme před křižovatkou a nemůžeme se rozjet, tak si fakt nepovídáme. Někdy zákaznice zvládne rozjezdy mimo město a na křižovatkách bez semaforů, ale další stupeň jsou ale světelné křižovatky, kde se to také musíme naučit. Některé ženy semafor stresuje, když zelená svítí jen chvíli. Kolem nich je navíc vždycky několik nervózních řidičů... Říkáme si, že je lepší si dát na rozjezd čas, než zmatkovat. Pak to chcípne jednou, dvakrát a strávíme na křižovatce daleko víc času, než když je rozjezd o pár vteřin delší. Někdy mají kondiční jízdy zajímavý efekt, že ženy vidí, jak se chovají chodci, kteří občas bez rozhlédnutí vejdou do silnice. Klientky si uvědomí, že tohle vlastně taky někdy dělají, ale neznají na to pohled z auta. Možná tím i napravujeme spoustu chodkyň. Musím říct, že třeba nevím, jestli jsou úplně ideální ta místa pro přecházení, která vlastně nejsou přechod. Je to prý nějaký trend, ale myslím si, že to není dobré.

Máte pravdu, že občas to způsobuje zmatky...

To samé je u východu od městské policie. Musíte být pořád ve střehu, jestli tam chodec skočí, nebo auto proti vám zastaví. Problémy dělá řidičům podle mě i křižovatka u Nábytku Hanus v Žižkově ulici. Jsou ale i místa, které se vylepšila, jako je kruhový objezd u Alberta, líbí se mi sjezd u Spartaku, kde to bylo léta nebezpečné a vyřešilo se to jen čarami na silnici.

 

 

Diskuse k článku - 1 příspěvek
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
  • řidič taky 

    Reagovat

     

    ... a taky aby se učily jezdit tak abyse jiní nebáli jich ...

    Vloženo 8.11.2017 22:21:22

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace