K této dvojici se připojili písemným vyjádřením i někteří další bývalí zaměstnanci úřadu. Ti uvádějí, že takové poměry panovaly i na některých dalších odborech. Eduard Chalupa totiž před nástupem na odbor dopravy působil na stavebním úřadu, kde podle jejich vyjádření šikanoval kolegy Petra Štekera a Petru Honsovou. Všichni došli k závěru, že vedoucí Chalupa jako středoškolák má nejspíš nějaký problém s podřízenými vysokoškoláky.

Dvojí metr?
Ivana Kverková a Miloš Šarafín nepochodili se žádostí o řešení problémů na odboru dopravy u tajemníka úřadu Lubomíra Šrámka, ani u starosty Štěpána Pavlíka. Stejně jako před tím u tajemníka s žádostí o pomoc nepochodili Petr Šteker a Petra Honsová. Naopak byl oběma snížen plat o část pohyblivé složky.

Na odboru dopravy nastala náprava snad jen v jedné věci – vedoucí odboru Jan Pávek začal častěji podepisovat vydaná rozhodnutí, neboť původně ležela pošta k podpisu u vedoucího třeba i čtrnáct dní. Ivana Kverková pak na jaře sama podala výpověď, ale rozhodla se, že nebude mlčet a obrátila se na redakci. Jak říká, již nezvládala extrémní psychický nátlak ze strany vedoucích, v duchu rčení Kdo chce psa bít, hůl si najde.

Miloš Šarafín podotkl, že dokud vedl odbor dopravy a později oddělení na odboru Erazim Troch, panovala tam přátelská atmosféra a lidé pracovali s radostí. Poté nastoupil nový vedoucí odboru Jan Pávek, který s podřízenými příliš nekomunikoval. „Nikdy jsme nevěděli, kdy s ním můžeme věci řešit. Že není v práci, jsme zjistili, když jsme brali za kliku zamčených dveří. Telefon nebral, e-maily nečetl, porady se nekonaly. Pro bezprostřední kontakt s podřízenými pak byl určen příslušný vedoucí oddělení Eduard Chalupa, který se choval k lidem arogantně, až vulgárně,“ uvádějí oba shodně.

Například bývalá pracovnice stavebního úřadu Petra Honsová starostovi Štěpánu Pavlíkovi napsala: „V roce 2014 jsem dokončila dálkové studium na vysoké škole a získala titul Ing. V té době už jsme měla dobrý přehled o tom, jak oddělení funguje. A tehdy jsme si začali všímat, že lze mít na žadatele dva různé metry. Někdy jsme dostala pokyn nesmyslně žadatele obtěžovat byrokratickými procesy a někdy zase bylo možné přimhouřit oko a doložené doklady vzít jako správné. Když jsem párkrát vyjádřila svůj názor a čekala vysvětlení, bylo mi řečeno, že toto není moje práce a mám dělat, co se po mně požaduje. Po pár takových výměnách názorů se změnil i přístup pana Eduarda Chalupy k mojí práci…“

Po dokončení vysoké školy se náhle změnilo pracovní hodnocení této zaměstnankyně a její nadřízený Chalupa za rok 2014 uvedl, že je schopna plnit pouze triviální úkoly. Petra Honsová sdělila starostovi Pavlíkovi v dopise, že odešla z městského úřadu právě kvůli nadřízenému Chalupovi. Další zaměstnanec stavebního úřadu Petr Šteker, rovněž inženýr, uvádí, že byl nadřízeným Chalupou titulován v práci „ty kryso, ty debile“ a vyslechl si od něj, že je nepřípustné, aby podřízení měli vyšší plat než on. Také Petra Honsová a Petr Šteker se marně domáhali zastání u vedení města, stejně jako zaměstnankyně odboru kanceláře starosty. I tento odbor po nástupu nového vedoucího někteří zaměstnanci opustili.

Zákon jsme my!
To částečně koresponduje i se zkušeností Ivany Kverkové, která také došla k závěru, že k různým žadatelům se na odboru přistupuje různě, a že agresivní a manipulativní pracovní prostředí se nedá snášet donekonečna.

Byla například nucena vedením odboru vydat rozhodnutí o zkušebním provozu, po němž by následovala kolaudace stavby, kterou město Tábor nepostavilo. Svůj nesouhlas vyslovila nahlas a vyslechla si reakci, že vedoucí určí, co je protizákonné a co není. Tuto práci odmítla. Dále byla uvedena jako autor – zodpovědná úřední osoba, u stavebního povolení dopravní stavby Chýnovská – Vožická, které vypracoval její nadřízený Eduard Chalupa, ale přišel za ní s tím, že on tam být uveden nemůže, jelikož v aglomeraci bydlí…

Celý článek si můžete přečíst v aktuálním vydání Týdeníku Táborsko.