Jižní Čechy TEĎ - nejrychlejší zprávy z regionů
 
 
 

Kdy a kam

  • Šrámkův Písek

    sobota 25.5 10:00 - Palackého sady

    Doprovodný program festivalu.

  • Květnové pečení chleba

    sobota 25.5 9:00 až 13:00 - Lenora, veřejná pec

Zobrazit všechny události
 

Pavel Hroch v krajské a obecní dvojroli

KOVÁŘOV – Po podzimních volbách do krajského zastupitelstva se stal starosta Kovářova Pavel Hroch (54) uvolněným krajským radním pro venkov, životní prostředí, zemědělství a kulturu. Hnutí Jihočeši 2012 sice získalo nejmenší výsledek ze stran, které se do krajského zastupitelstva dostaly, ale nakonec se stalo potřebným jazýčkem na vahách. Bezprostředně po zvolení do uvolněné funkce na kraji avizoval kovářovský starosta, že chce stíhat obojí. Práci v radě kraje i na kovářovské radnici.

 

Jak to tedy jde? Zvládáte obě funkce?

Jde to zvládnout, ale musí k tomu být tým. Na obci se zastavuji každé ráno, zajdu i na technické služby, dostávám informace, řeším případné havárie. Místostarosta Pavel Slivka slíbil, že mi pomůže a to taky dělá. Rozdělí tu každý den poštu, já si to pak přečtu a podepisuji všechny faktury, abych měl přehled. Místostarostovi určitě přibyla práce.

Odměna taky?

Odměna se zvyšovala všem zastupitelům. Místostarostovi o dva tisíce navíc. To snad ani nestojí za řeč. Má tu práce dost, ale živí ho jeho firma.

Jste spokojený s agendou, kterou jste dostal na kraji?

Náplň se řešila při koaličních jednáních. Jihočeši 2012 usilovali o venkov, protože jsme byli předem domluveni, že v případě získání uvolněné funkce do ní půjdu já, který venkov znám. K tomu mám na starosti oblast zemědělství, životního prostředí, to znamená i myslivost, rybářství, ale taky kulturu, péči o památky nebo Program obnovy venkova.

Co bylo zatím největším oříškem?

Poslední dobou mě zaměstnává novela zákona o ochraně přírody a krajiny, v níž jde o Šumavský národní park. Na krajském zastupitelstvu jsem předkládal návrh, aby kraj zaujal stanovisko pro Poslaneckou sněmovnu, kam míří zpátky návrh tohoto zákona se senátními pozměňovacími návrhy. Já jsem byl vždycky v kontaktu se šumavskými obcemi, takže chápu, že je tíží představa rozsáhlejšího bezzásahového území. Oni tam v prostředí Národního parku Šumava musí žít a fungovat. Kdo jiný by se za ně měl postavit než kraj.

V čem je tedy problém novely, že Senát a teď i kraj usilují o změnu původního znění, které prošlo sněmovnou?

Novela ministra Brabce ubírá obcím pravomoci. Současný zákon říká, že se rada Národního parku Šumava a obce musejí domluvit, co se bude v tomto území dít. A najednou je na stole návrh ve znění, že rozhodovat bude rada parku, kde bude v 31 člennném orgánu jen devět zástupců obcí.

A kdo by měli být zbývající členové?

To by byli úředníci, najmenovaní ministerstvem životního prostředí. Ve skutečnosti už teď ta novela není z pera ministerstva životního prostředí, ale nevládních organizací, hlavně hnutí Duha.

Vy myslíte, že je ministr Richard Brabec pod jejich vlivem?

To nevím, ale tyto organizace jsou financovány z veřejných zdrojů, i evropských, a chtějí ze Šumavy udělat vědecké pracoviště. Nechat přírodu jako divočinu a zkoumat, jestli si sama pomůže. Dobře o tom mluvil na krajském zastupitelstvu Pavel Eybert. Když vysázíme malé smrčky a necháme je napospas přírodě, tak je umoří maliní a plevel. Stromky se musejí obžínat, čili se musí hospodařit, aby měly šanci vyrůst aspoň do výšky 80 centimetrů, kdy už si pak poradí. Bursík jako ministr prosadil 13 procent bezzásahové zóny a teď je snaha toto procento radikálně navýšit. Bavíme se ale i o ekosystémech. Vzrostlý les zadržuje vodu, kdežto z pustiny se všechna voda vypaří. To chceme? Holé suché pláně?

Pět šumavských obcí se ale od senátních návrhů distancuje a podporují návrh sněmovny. Čím si to vysvětlujete?

Obce Lenora, Prášily, Srní, Želnava a Kubova Huť byly stejně jako ostatní součástí Svazku obcí Šumava. Najednou přišly s tím, že prý se k nim jezdí turisté dívat, jak si příroda po polomech poradila. Je to byznys pro penziony, jejichž majiteli jsou tamní starostové, a nám budou říkat, že jsme developerská lobby? Jihočeský kraj přece nikdy neříkal, že odmítá ochranu přírody. Ale proč by se měla první zóna rozšiřovat ze 13 na 26 procent a bezzásahové území na 50 procent? Argumenty, že to tak je v Bavorském lese, nemůžou obstát, protože tam uprostřed národního parku nejsou žádné obce. Po vichřicích leží na Šumavě odhadem tři miliony stromů. To by při výsadbě představovalo 12 000 kilometrů stromořadí. Nebo 6000 kilometrů dvouřadé aleje a to je délka z portugalského Algarve až do Moskvy. Tohle dřevěné bohatství se tam má nechat ležet a nic nedělat?

Ještě nějaké další problémy řešíte ve svém rezortu na kraji?

Ano. Třeba zvýhodněné pozemky LFA, to je problém právě našeho regionu. Nacházejí se třeba na Chyšecku nebo Jistebnicku. Jde o pozemky obtížné pro pěstování. Teď se najednou vyřazují z dotační podpory jako znevýhodněné a dostávají se na úroveň třeba pozemků na Hané. Koho to mohlo napadnout? Majitelé těchto pozemků by jen na Táborsku přicházeli o 100 milionů podpory ročně.

A kdo to zrušení podpory vymyslel?

To vychází z Evropské komise, jejíž rozhodnutí naplňuje ministerstvo zemědělství. Jihočeský kraj tu sice nemá žádnou rozhodovací pravomoc, ale podporujeme boj Agrární komory o zachování podpory. A jestli se ptáte, co právě řeším, tak první vlnu rozdělování dotací z dotačních programů kraje. Například v Programu obnovy venkova je připraveno k rozdělení 100 milionů korun a přišlo 655 žádostí o celkovou částku 123 milionů. Budou tedy uspokojeny zhruba z 80 procent. K tomu se právě rozdělují dotace na kulturu, sport, sociální politiku.

 

Hejtman Zimola na startu koaliční spolupráce zmínil, že vaším úkolem bude zrevidovat, jestli některé krajské dotační programy už nejsou přežité a navrhnout nové. Už víte, jaké změny budete navrhovat?

Kraj má 47 dotačních titulů, to je vysoké číslo. Určitě se najdou ty, které už mohou skončit. Myslím, že bych jich mohlo stačit 30 až 35. Já taky stále věřím, že začnou fungovat místní akční skupiny, pro které je v evropských dotačních programech alokováno 1,5 miliardy korun a stále se nedají čerpat, protože není schválena strategie „masek“. Pokud jde o nové dotační programy, vidím, že stále přibývají požadavky obcí z oblastí, které nikdo nepodporuje. Například opravy místních komunikací. V dotačním období 2007 až 2013 se na jejich opravy mohly žádat evropské peníze, teď tento titul v evropských dotacích není. Obce přitom spravují velké počty kilometrů místních komunikací a potřebují na jejich opravy peníze. Proto usiluji o to, aby kraj ještě letos vyhlásil dotační titul na tyto opravy. Budu to předkládat krajskému zastupitelstvu 23. března.

Krajský rozpočet s tím počítá?

Ne, v rozpočtu kraje na to peníze nejsou, ale ukazuje se, že výsledkem hospodaření za rok 2016 bude přebytek v řádu desítek milionů, který by se na to dal použít.

Ještě nějaké potřebné dotační oblasti vás napadají?

Sport. Je třeba posílit investice do sportovních zařízení. Na to je tam pro letošek 14 milionů, ale žádostí se sešlo za 100 milionů.

Neuvažujete třeba o dotacích na mzdy trenérů mládeže? V Praze směřují podporu právě tam, aby k mládeži přicházeli profesionálové...

To bychom taky chtěli. Talenty se objevují i na venkově, Karel Poborský vyrostl u Třeboně, Honza Koller ve Smetance. Podpora trenérů mládeže by určitě byla potřebná.

Co řešíte v oblasti kultury?

Žhavým tématem je přístavba Jihočeské vědecké knihovny za budějovickou Gerberou, která má stát kolem 120 milionů korun. Na podzim byla vyhlášena architektonická soutěž, přihlásilo se 27 uchazečů, šest architektů postoupilo do užšího výběru. Rada kraje už vybrala vítěze, je to brněnský ateliér Kuba a Pilař. Návrhy byly minulý týden představeny veřejnosti. Teď musí město České Budějovice dořešit změnu územního plánu a napojení, protože potřebujeme získat stavební povolení, aby se dalo žádat o evropské peníze z IROP. Je tam možné získat 85 procent při pětiprocentní účasti státu a desetiprocentní kraje. Kraj má v plánu v tomto volebním období investovat do kulturních zařízení 500 až 600 milionů korun. K dalším akcím patří skanzen v Trocnově, rekonstrukce patra ve strakonickém hradu, kde má vzniknout expozice maltézských rytířů, ale čeká nás i přemístění keramického muzea z budovy Panství Bechyně. Jednáme s Bechyní o společné investici do tamního bývalého domu služeb, kde jsou podle mě ideální podmínky pro tuto expozici. Udělám všechno pro to, aby zůstala v Bechyni.

A co se chystá pro letošek v Kovářově?

Doufejme, že už hlavně skončí zima, protože ta zaměstnává i mě. Když Služby obce před pár dny pracovaly na odstraňování havárie v Jalovčí, musel jsem sednout do traktoru s pluhem a prohrnovat. Ale to si zas moc nestěžuji, mě to baví. Je to relax, člověk si vyčistí hlavu. V obci máme před sebou hlavně rekonstrukci kulturního domu. Bavíme se o tom, jaký kulturní dům bychom chtěli. Soutěž vypisovat nebudeme, ale jakmile si představu ujasníme, uděláme mezi architekty poptávku na to, jak by tyto naše představy realizovali. Máme požádáno o dotace na opravy památníků první světové války v Zahořanech a Kovářově, z ministerstva školství na rekonstrukci hřiště u školy. Požádali jsme na ministerstvu pro místní rozvoj o peníze na opravy místních komunikací ve Vepicích a v Hostíně. To je právě ten problém, že je v programu minsterstva alokováno na místní komunikace 300 milionů pro celou republiku, která čítá přes 6200 obcí. Vybudujeme protiradonovou kolonu, kterou bude procházet voda z obecních studní u Pechovy Lhoty a čeřením odvětrávat radon, který naše voda obsahuje. Voda není závadná, ale chceme zlepšit její parametry. Naše voda má i vyšší obsah železa, proto chceme radonové koloně ještě předřadit filtr na železo. Máme taky v plánu vyčistit rybník v Předbořicích a v domě s pečovatelskou službu v Kovářově vybudovat ze tří bytů dva apartmánové s vlastním sociálním zařízením.

Na závěr se zeptám na plány s poštou. Je pravda, že má v Kovářově přejít poštovní pobočka pod obec?

Taky jsem to slyšel, ale nás teď aktuálně nikdo neoslovil. Kdysi tu pokus byl, ale já jsem argumentoval, že pošta je státní organizace, která má zabezpečovat služby. Na Svazu měst a obcí se mezitím vylicitovaly lepší podmínky pro provozování Pošty partner, než původně Česká pošta nabízela. Za těchto podmínek se o tom asi dá uvažovat. Pobočka pošty je koneckonců v našem obecním objektu. Mně osobně by vadilo vybírat si poštovní zásilky v obchodě, když je tam kolem mě fronta. Jsem zastánce toho, že pošta v Kovářově má zůstat tam, kde je. A jestli se jí státní podnik bude chtít zbavit, přestože to se 4000 až 4500 transakcemi měsíčně není žádná malá pošta, tak se tím budeme zabývat. Teď to ale neřešíme.

 

Diskuse k článku - 1 příspěvek
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
  • Franta Uhlíř 

    Reagovat

     

    No to je skvělé, konečně bude někdo bojovat za malé obce. Všichni občané Jihočeského kraje nežijí a nebydlí ve městech, nebo v Č. Budějovicích. I v okrajových částech kraje, i v "Sudetech" musí žít lidé, kteří se starají dennodenně o přírodu a krajinu, jinak tato kulturní krajina zanikne a vrátíme se do doby před několika staletími. Třeboňské bažiny, Šumavu, prameniště i povodí jihočeských řek a další okrajové části kraje kultivovali naši předkové, pradědové, dědové rukama, sekyrami, lopatami, kosami. Dnes to má zaniknout????? Budeme mít bezzásahové zóny v celém kraji????? NE, NE, NE !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

    Vloženo 7.4.2017 01:57:40

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace