banner3
Jižní Čechy TEĎ - nejrychlejší zprávy z regionů
 
 
 

Kdy a kam

  • Začarovaný les

    pondělí 22.7 10:00 - Protivín, KD

    Loutková pohádka.

  • Kašpárek a prasátko

    pondělí 22.7 15:00 - Protivín KD

    Loutková pohádka.

Zobrazit všechny události
 

Vetřelci? Armádní letecká záchranka působí na jihu Čech rok

Vrtulník Sokol našel své místo na bechyňském letišti, které v 90. letech osiřelo od stíhaček. , Autor: Ivo Bukač

Vrtulník Sokol našel své místo na bechyňském letišti, které v 90. letech osiřelo od stíhaček.     Autor: Ivo Bukač

JIŽNÍ ČECHY – Vládní rozhodnutí, aby provozování letecké záchranné služby zajišťovala v jižních Čechách od ledna 2017 místo soukromé společnosti Alfa Helicopter armáda, nebylo vedením Jihočeského kraje zrovna vítáno. Stejně jako přesun sídla letecké záchranky z Plané u Českých Budějovic na bechyňské letiště. „Z počátku jsme si tady v jižních Čechách připadali jako vetřelci, ale my jsme vojáci. Dostali jsme úkol, tak jsme ho splnili,“ říká velitel Letecké záchranné služby Armády ČR plukovník Zdeněk Pašek.

 

Původní záměr byl využívat stanoviště v Plané u Českých Budějovic, kde kraj krátce předtím zprovoznil novou leteckou základnu za 45 milionů korun. Stavěl ji ale pro vrtulníky s hmotností do 3,5 tuny. Vojenské vrtulníky Sokol váží skoro dvojnásobek. Kraj nás tam nechtěl s tím, že armádní vrtulník Sokol je příliš těžký. Nabídli jsme tedy řešení – položení desek, které váhu stroje rozloží. Bylo odmítnuto i to. Proto se nakonec v červnu 2016 rozhodlo, že se letecká záchranka bude provozovat z bechyňského letiště,“ pokračuje velitel.

Planou nahradila Bechyně

Kromě váhy vrtulníků Sokol, které v té době ale bez problémů sloužily v letecké záchrance v Plzeňském kraji, zněl další protiargument, že z Bechyně bude hůř dostupná Šumava. „Ano, jsme dál od Šumavy, ale ukazuje se, že z Bechyně daleko lépe obsloužíme severní část Jihočeského kraje, která je daleko víc osídlená. A to by měla být priorita,“ říká velitel Pašek. „Takzvané zásahové území si lze představit u letecké záchranky jako kružnici se středem v příslušném stanovišti. U letecké záchranky z Ostravy, Liberce nebo Ústí nad Labem zasahují kružnice i za hranice republiky. To se při umístění letecké základny v Plané týkalo i jižních Čech. Část zásahového území byla na území Rakouska. Z Bechyně tato kružnice pokrývá Jihočeský kraj a to je dobře pro zdejší pacienty,“ zdůrazňuje Zdeněk Pašek.

Armáda nabídla spolupráci izdravotníkům, kteří sloužili u předchozího soukromého provozovatele. „S paní hejtmankou jsme dohodli, že přebereme zdravotníky Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje, kteří létali u firmy Alfa Helicopter a budou mít zájem dále pokračovat. Přešlo k nám všech devět záchranářů, jsou velmi dobře vyškolení a spolupracují s námi smluvně jako civilní pracovníci. Oslovili jsme i lékaře, u předchozího provozovatele letecké záchranky jich působilo třináct. Dohodli jsme se se čtyřmi, kteří jezdí sloužit do Bechyně. Spolupráce funguje dobře,“ říká Zdeněk Pašek, který velí i plzeňské letecké záchrance se sídlem v Líních, jejímž je Bechyně detašovaným pracovištěm. Odtud také do Bechyně jezdí další část personálu.

Sokol v akci

Vrtulník Sokol má podle armádních lékařů, mezi které patří i velitel Zdeněk Pašek, řadu výhod. Především umožňuje přepravovat dva pacienty naráz a ve stroji je podstatně víc prostoru pro práci zdravotníků. Některé úkony tak mohou provádět už za letu. Pro povodně nebo i jiné krizové stavy se využívá palubní jeřáb, pomocí kterého lze při jednom letu postupně evakuovat až osm lidí. Není tedy třeba s každým na laně létat do bezpečí a zase zpátky.

Posádku letecké záchranky tvoří dva piloti, palubní technik, lékař a sestra. Tři členové posádky se starají o bezpečnost letu, dva pečují o pacienty. Sokol má protinámrazový systém, což je také velmi důležité. Počasí ve vzduchu se může náhle změnit a vrtulník obalený ledem by byl příliš těžký. O tom, zda se může do vzduchu, rozhoduje pilot. Takzvané neletové počasí představuje mlha, extrémní nárazy větru – třeba zrovna dvě nedávné vichřice, letové možnosti omezuje i husté sněžení, které zhoršuje viditelnost. Lékař pilotovo rozhodnutí tlumočí dispečinku záchranné služby do Českých Budějovic. Podmínky pro létání jsou v podstatě trojího druhu – bez omezení, neletové anebo letové skvrnitě – tedy pouze do některých oblastí. „Jen výjimečně se stane, že je celý den neletový. Tak desetkrát do roka,“ říká Zdeněk Pašek.

K dispozici už jsou také čísla. Při loňských 592 vzletech bylo přepraveno 611 pacientů. Devatenáctkrát se tedy posádka transportovala dva pacienty naráz. Průměr vychází na 1,6 letu denně. Od července byl provoz letecké záchranky rozšířen i na noční hodiny a za rok 2017 se celkem 65 zásahů odehrálo v noci. „Středisko Bechyně ročně nalétalo 520 hodin a 35 minut. Když porovnáme pouze druhé pololetí, kdy začal 24 hodinový provoz i v Bechyni, tak v jižních Čechách se létalo častěji než na středisku Líně,“ říká velitel.

Jak se létá na jihu Čech

Před zahájením činnosti bechyňského střediska si posádka nacvičovala lety v jihočeském terénu. Ten je totiž od západních Čech poněkud odlišný. „Šlo nejen o získání odhadu, kde je z jakých míst nejbližší nemocnice, ale také o to, že v jižních Čechách je hodně vodních ploch. Měli jsme obavy, že tu mohou být časté mlhy. To nenastalo. U rybníků ale může být také hodně ptáků, střet s nimi může být pro vrtulník nebezpečný. I proto jsou dobré oči druhého pilota, který sleduje okolí. Stroj se pak dokáže hejnu ptáků vyhnout,“ popisuje velitel. Po výzvě k zásahu musí být posádka do čtyř minut ve vzduchu, během noci tento limit činí deset minut. „V noci je větší akcent na prověření počasí,“ říká velitel.

Nejčastěji se pacienti transportují do Českých Budějovic, dále do pražských nemocnic nebo do Plzně. „Jsme povinni transportovat pacienta do nejbližší nemocnice, která poskytne definitivní péči, tedy péči bez dalšího překladu. Například vážné úrazové stavy se dopravují do takzvaných traumacenter. Nevozíme tedy pacienty do okresních nemocnic, ale létáme spíš odtud – transportujeme v případě potřeby pacienty z okresních nemocnic do Budějovic či Prahy,“ popisuje praxi velitel.

Každá nemocnice v Jihočeském kraji sice nemá heliport, ale všude je určené místo, kde vrtulník může přistát a pacienta tam převezou. „Létáme na heliporty do budějovické nemocnice, do písecké i táborské, do Dačic i Prachatic. Jediná nemocnice, která má střešní heliport, ale s váhou Sokola tam nemůžeme, je nemocnice v Jindřichově Hradci. Ta však naší cílovou nemocnicí není. Ve Strakonicích se našla plocha u řeky, ve Vimperku přistáváme u hasičů. S každou nemocnicí jsme blízké místo k přistání našli,“ zmiňuje Zdeněk Pašek.

Od známé kauzy, kdy kvůli odvoláním proti výběrovému řízení panovala nejistota, kdo bude zajišťovat leteckou záchranku v Ústeckém kraji, se posílila i mezikrajská spolupráce. „My jsme na mezikrajskou spolupráci zvyklí. V Plzni už dvacet let trvá spolupráce s Karlovarským krajem, z jižních Čech spolupracujeme i s krajem Vysočina, kde létá rakouský provozovatel. Pro pacienty je mezikrajská spolupráce velký posun. Přiletí vrtulník, který je nejblíže. I hranici mezi Jihočeským a Plzeňským krajem vykrývají obě letecké záchranné služby. Už jsme zažili nehodu, při které spolupracovaly vrtulníky z obou krajů,“ říká Pašek.

Spolupráce funguje

Zdeněk Pašek pracoval v nemocnicích v Plané u Mariánských Lázní a v samotných Mariánských Lázních, než přešel k záchranné službě. Od roku 2004 se stal vojákem z povolání, aby mohl pracovat u letecké záchranky. „Lákalo mě to, je to vrchol záchranářské práce,“ říká. I ve funkci velitele ve vrtulnících slouží. Přímo v Bechyni jednu až dvě služby do měsíce. A dokonce raději než v Líních. „V pozici náčelníka na mě v Líních čeká i administrativa, kdežto v Bechyni se můžu věnovat více medicíně,“ připouští, že má bechyňské pracoviště i své výhody.

Spolupráce s pozemními posádkami zdravotnické záchranné služby na jihu Čech si velmi cení. „Jakmile jsme se dostali z politické úrovně do odborného patra, je spolupráce bezvadná. My i jihočeští záchranáři děláme svoji práci dobře. Myslím, že jsme také zlepšili spolupráci s Horskou službou v jihočeské oblasti Šumavy. Využili jsme poznatky ze spolupráce na západočeské části Šumavy. Výborně spolupracujeme i s policií a hasiči. Ti nám pomáhají hlavně při nočních zásazích s výběrem plochy pro přistání a nasvícením plochy,“ pochvaluje si velitel letecké záchranky.

Budoucnost je s otazníkem

Debata o tom, jestli jsou lepší malé vrtulníky soukromých firem nebo armádní Sokoly, však neustala. Armáda má za úkol zajišťovat leteckou záchranku v Jihočeském kraji do roku 2020, čili už se pomalu otevírá diskuse, co bude následovat. „Pacientovi je jedno, jestli letí žlutý, modrý nebo červený vrtulník. My máme velmi kvalitní tým a poskytujeme kvalitní péči, to je hlavní. Jsme schopni do své práce promítnout i zkušenosti ze zahraničních misí. Létáme i převozy zraněných vojáků zpátky do republiky. Airbusem už jsme transportovali kolem 160 pacientů včetně dopravy zraněných z autobusové nehody v Chorvatsku nebo v rámci mezinárodní pomoci zraněných z konfliktu na Ukrajině,“ říká Zdeněk Pašek.

Nejtěžší z dosavadních jihočeských zásahů byl požár hájenky v Kajetíně na Táborsku z letošního 10. ledna. „Byli jsme na místě první, takže piloti hledali vhodné místo pro přistání, abychom rotorem ještě víc nerozšířili oheň a zároveň jsme byli dostatečně blízko. Náš lékař se setřičkou zajistili dva pacienty v kritickém stavu, které jsme transportovali do popáleninového centra v Praze,“ popsal tragický požár, po kterém 17 měsíční chlapeček na následky zranění zemřel.

„Armádní leteckou záchrannou službu vnímám jako takovou vratku daňovým poplatníkům, kteří přispívají na fungování naší armády. Je to velmi kvalitní služba pro civilní sektor a zároveň je to i forma výcviku pilotů, zdravotníků i pozemního leteckého personálu, který by jinak musel probíhat stejně a platil by se navíc,“ konstatuje velitel armádní letecké záchranné služby.

Bývalý ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček měl vizi jednotné státní letecké záchranky. K jakému systému pro Českou republiku nakonec politici dospějí, je otázka. V současnosti se o provoz letecké záchranné služby v republice dělí armáda, Policie ČR a šest středisek provozují soukromé firmy – tři firma DSA, dvě rakouská společnost a základna v Olomouci má slovenského provozovatele. Zdeněk Pašek říká, že vojáci se i po roce 2020 zařídí podle rozkazu.

Jako vetřelci si už ale po roce na jihu nepřipadají. „Ta práce není lehká, ale má i své hezké stránky. Lidé nám píší na facebook, posílají poděkování a dokonce za námi přijeli do Bechyně s dortem,“ uzavírá s úsměvem.

 

 

Diskuse k článku - 9 příspěvků
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
  • anonymní čtenář 

    Reagovat

     

    Jako PR dobrý, ale spousta polopravd. Diskutující pod článkem velcí odborníci, ale tak už to bývá.
    Jen namátkou k některým podnětům: Srovnání se soukromým provozovatelem kulhá ve více směrech, minimálně v tom, že službu provozoval za třetinové náklady než Armáda. Mimochodem, kraj předchozího soukromého provozovatele nevybíral a neměl do toho co mluvit. Pro armádu neplatí civilní pravidla. O incidentech, které měla armáda během zajišťování letecké záchranky se nikdo nedozví, vše je utajené. V noci může létat každý provozovatel, když mu to někdo zaplatí, to není výsada vojáků.
    Jihočeská záchranka příchodem armády přišla o část odbornosti a odešli jí i doktoři, kteří byli schopni a ochotni k letecké dělat i dobrou práci na zemi. Samá pozitiva. Až zas někdo armádu z jižních Čech odvolá, bude se horko těžko dávat dohromady schopný tým, který byl rozprášen.
    Nesmyslný přesun do Bechyně je téma na samostatný článek, ale armáda se to pochopitelně pokouší prodat jako krok kupředu...

    Vloženo 17.2.2018 10:47:41

    • Postarší páprda 

      Reagovat

       

      Dobrý večer.
      Vy zcela jistě odborník budete, jste zajisté zcela dokonale obeznámen problematikou LZS a ZZS v našem kraji.
      Tak Vám určitě nebude činit potíž jmenovat alespoň jednoho KMENOVÉHO lékaře letecké záchranky, který změnou provozovatele přišel o práci. A jméno alespoň jednoho doktora, který kvůli zmněně odešel od ZZS.
      Jestliže jste četl článek, pan doktor Paček píše, že záchranáři pro AČR pracují na dohodu všichni, lékařů cca polovina. Jaký tým je tedy rozprášen?
      S cenou máte pravdu, nicméně armádní piloti potřebují mít nalétané hodiny, takže nebudou-li létat záchranku, budou létat "zbůhdarma". A létání LZS je i podle pilotů nejlepší výcvik.
      A létání v noci je další věc. Sice by teoreticky mohl létat každý provozovatel, ale zdaleka ne každý pilot a už vůbec ne každý vrtulník.
      Zkuste si něco zjistit o nočním létání. Mohl by jste popsat alespoň jeden incident při zajišťování LZS, který armáda měla?
      Jinak to bude zas jen plácání na cizí adresu.
      Co se přesunu do Bechyně týče, v čem vidíte tak strašný problém? V článku je jasně uvedena výhoda lepší obslužnosti severních okresů kraje na úkor velmi řídce osídlené Šumavy.

      Vloženo 17.2.2018 19:49:23

      • Postarší páprda 

        Reagovat

         

        A vzdušnou čarou je to z letiště v Bechyni na letiště v Plané u Č.B. cca 37 km. Při cestovní rychlosti vrtulníku Sokol 235- 250km/hod je to cca 9 minut. A vojáci díky předehřátému motoru startují takřka okamžitě po přijetí výzvy, vrtulník předchozího provozovatele se musel nejprve zahřát, takže start se v řádech minut opozdil. Takže vzdálenost obou letišť je v tomto ohledu zcela irelevantní.
        Nehodlám se zde do krve bít za LZS provozovanou AČR, také se mi nelíbí tato škatulata, ale v současnosti je provozování LZS armádou asi nejlepší řešení. A pro spolupracující pozemní posádky neskutečně dokonalá a hlavně plně funkční podpora.
        Já tak trochu v oboru neodkladné přednemocniční péče pracuji, takže si mohu dovolit s Vámi polemizovat. A zkuste si článek přečíst ještě jednou a trochu se zamyslet. A armáda se nikam netlačila, máslo na hlavě má stát.
        Přeji hezký večer a ať ty " hnusný a drahý lampasáky, co maj jeden průšvih za druhým a de facto rozložili krajskou ZZS" nebudete nikdy potřebovat.

        Vloženo 17.2.2018 20:03:14

  • anonymní čtenář 

    Reagovat

     

    Je dobře že lítají vojáci.

    Vloženo 16.2.2018 07:41:45

  • petr 

    Reagovat

     

    Letecká záchranná služba provozovaná nyní je podle mě na daleko vyšší úrovni, poskytuje občanům daleko lepší služby. Vrtulník může transportovat najednou dva i tři pacienty, léta i v noci (!), vojáci jsou opravdu profesionálové. Navazuje se užší spolupráce s policií i hasiči. Armáda vrtulníky i lékaře stejně potřebuje, tak proč si tuto službu platit u soukromé firmy ? Věřím, že nikdo z politiků neuvažuje o omezení těchto služeb. Nejde o nic menšího, než o životy lidí !!!

    Vloženo 15.2.2018 11:34:57

  • anonymní čtenář 

    Reagovat

     

    Přesně tak. Kde myslíte, že dneska působí budějovický doktoři co lítali na jihu? U rakouského majitele záchranky, který koupil tu jihočeskou a společně doufají v triumfální návrat.

    Vloženo 15.2.2018 09:48:13

    • Týpek středního věku. 

      Reagovat

       

      On jihočeskou záchranku koupil rakouský majitel?
      Nemelte tady bludy, jihočeská záchzanka, stejně jako ostatní ( pozemní ) jsou krajem financované rozpočtové organizace.
      Přečtěte si článek, pod kterým tady zvracíte, je tam napsáno, že několik lékařů přešlo pracovat na dohodu k armádní LZS. Tedy nikoliv k Rakušákům.
      Rakušáci létají na Vysočině a žádnou záchranku nekoupili, pronajímají službu českému státu, potažmo záchranné službě.

      Vloženo 16.2.2018 20:06:31

  • Jedna z několika věcí 

    Reagovat

     

    Za které Sobotkovi tleskám. Škoda že chapadla jihočeské mafiánské party neutnul ještě v případě "soukromníka" vozícího vlaky na Šumavě. Kuba se bude mít ještě lépe:-( Stejně jako v tomto případě zájmy pacientů (vozili je skoro ultralehkým vrtulníčkem v němž nebylo místo) jim jsou u zadnice zájmy cestujících (zrušili v průběhu deseti let stovku vlaků, aby nyní zbylo na několik soukromých + především hromada peněz pro různé politické "chataře").

    Vloženo 15.2.2018 08:23:37

    • anonymní čtenář 

      Reagovat

       

      Ale soudruhu, jaká chapadla mohl ten kašpárek zatrhnout, když v tom jel s nimi.
      Za koho se vybudoval naprosto nevyhovující heliport v Plané? Za socanů, Na krajské úrovni Zimola, na celostátní Sobotka. Jeden schválí stavbu která je jen na konkrétní malý vrtulník, aby se vzápětí druhý rozhodl, že vše bude jinak a budou lítat vojáci? Jedna ruka neví, co dělá druhá. Milión sem milión tam, teda padesát, šedesát.....
      A vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby se najednou objevilo něco jako Air Agrofert ambulance.......
      Jinak zaplať bůh za záchranku provozovanou AČR, naprosto dokonalá služba na světové úrovni a její šéf PAN Pašek je chlap na svém místě.

      Vloženo 16.2.2018 20:18:18

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace