Jižní Čechy TEĎ - nejrychlejší zprávy z regionů
 
 
 

Kdy a kam

  • Krampus

    sobota 14.12 15:00 - Kaplice, město

  • Předvánoční burza minerálů, drahých kamenů, šperků a fosilií

    sobota 14.12 9:00 až 14:00 - Písek, Prácheňské muzeum

Zobrazit všechny události
 

Z jihočeských Mažic do afrického Dakaru – Z Mauretánie do Senegalu

MAŽICE/DAKAR - Přinášíme další díl putování mažických bláznivých motorkářů, kteří v sobotu 28. září vyrazili z pražského letiště na putování po stopách slavného závodu Paříž – Dakar. Cíl vzdálený osm až devět tisíc kilometrů, plánovaný návrat 3 listopadu.

Mažické motorkáře jsme v minulém díle opustili ve čtvrtek 10. října večer ve městě Atar v Mauretánii. Tam už bohužel dorazila z původní trojky pouze dvojice zbývajících. Motorka Honzy Bejčka nevydržela a ten se z cesty musel vrátit do Maroka a odtud míří na Tangeru.

Z jihočeských Mažic do afrického Dakaru – Do Mauretánie a pak dále. Bohužel ve dvou

Pátek 11. října. Z Ataru do hlavního města Nouakchott. Ráno naši dvojici probudil muezin svolávající k motlitbám. A vzápětí i kohout, který prý řve ještě více. Napřed natankovat nádrže i rezervní kanystry, protože na celé 450 kilometrové trase není pořádný benzín. Jede se jen pouští, kde není nic. Jen se všude kolem válí tisíce starých pneumatik. A skládky s odpadky. To co potkávají na cestě jsou samé vraky. Bez dveří, bez světel hrůza. Dopravní předpisy žádné a pokud jsou, tak je nikdo nedodržuje. Kdo první přijede - jede. Takže je potřeba dávat pozor. Ale vše dopadlo dobře a Mažičtí jsou v hlavním městě Mauretánie v Nouakchott.

Sobota 12. října. Jede se přes Wadi an-Naga na Boutilimit asi 150 km na východ. A z toho asi 100 v pískové bouři. Písek všude. I pod motokrosovými brýlemi. To není normální. Po příjezdu zjištění, že silnice, která má být do města Rosso – Senegal není asfalt ale písek a písek. Tak hurá zpět 150 km do hlavního města Nouakchott. Cestou asi deset kontrol. Všude chtějí vidět doklady. Po návratu do hlavního města asi ve tři odpoledne jinou silnicí na Rosso - Senegal. Podél pobřeží, které ale není vidět. Po 100 km zase 40 km děsných děravých cest. V dalších městech zase jen odpadky a špína. Vlastně to v Mauretánii všude. Asi 40 km před cílem policejní kontrola a prý po osmnácté hodině tady nesmí jezdit sami. A naše cestovatele doprovází až do města do hotelu. Policajt v žabkách a na sobě to místní prostěradlo. Moc věrohodně to nevypadá. Po příjezdu do města nabídl zařízení přechodu hranic ale to Mažičáci odmítli. Únava je velká tak raději hotel. Město je prý to nejšpinavější co zatím viděli. V neděli je čeká přejezd hranic a to je dost složité. Policajt nabízí pomoc a že bude čekat na přechodu. Hotel děs. V noci se za 25 euro místo spaní pobíjejí komáři a netrpělivě se čeká na rozednění. Zítra směr Senegal.

Neděle 13. října. Z Rosso – Senegal se Mažičáci vydávají přes hraniční přechod Diawar do Senegalu. Asi 170 kilometrů. Vyráží se hned po rozednění. Hned za městem se pokouší zastavit naši dvojici chlap na skútru, na žluté vestě nápis Securite Civile, ale dvojice pokračuje dále. Po třech hodinách hranice Senegalu. Projíždí se národním parkem. Před hranicí zase nabízí pomoc převaděč. Za 42 euro na osobu. Najednou se objevuje další a tak se nakonec mezi sebou v rámci konkurenčního boje poperou. Zasahují policajti z celnice. S těmi se naši cestovatelé domlouvají a průjezd přes hranici mají za 45 euro za oba. Takže převaděč nevydělal a Mažičtí ušetřili peníze. Na senegalské straně čeká dopředu objednaný průvodce, který zařizuje proclení motorek. Všechno klape perfektně. Rychle na pumpu a natankovat. Oba plné nádrže za 21 000 západoafrických franků. To je asi 30 euro. Pumpa klimatizovaná jako v Evropě, silnice perfektní asfalt. Rychle ještě vyměnit na pumpě peníze. Za 400 euro dostávají Mažičtí čtvrt milionu západoafrických franků. Jede se dále do města Saint Louis do známého Zebra baru. Vlastníci jsou Švýcaři a podle toho vše funguje. Akorát je to tady trochu dražší.

Pondělí 14. října. Z kempu Zebra v Saint Louis zbývá do Dakaru nějakých 260 kilometrů ale protože si Mažičtí chtějí Senegal více prohlédnout, nejedou přímo ale směrem na na východ do města Touba. Asi 40 km před cílem cesta zase samá díra. Obrovská mešita, město plné poutníků, všude policajti se samopaly. Snad nějaký svátek. A najednou překvapení. Přeháňka, jakou by tady nikdo nečekal. Mažičtí promoklí skrz naskrz. Ale to nejhorší teprve přichází. Voda proměňuje prach v mazlavé bláto. Hledá se hotel. Protože se nedaří, padá rozhodnutí vyjet dále na Diourbel. Ovšem je už tma a to v Africe není dobré. Ostatní co jezdí kolem nesvítí buď vůbec, když částečně je to výhra. Ovšem jejich světla zase oslňují. Musí se dávat pozor na retardéry, které jsou tady udělané z asfaltu a vysoké 10 cm. Na zabití. V Diourbel rychle najít hotel a dále se uvidí.

Diskuse k článku - napište váš názor
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace