Jižní Čechy TEĎ - nejrychlejší zprávy z regionů
 
 
 

Kdy a kam

  • Talkshow s Miroslavem Donutilem

    pátek 19.7 19:30 - Třeboň, sál Aurora

  • Veselská ozvěna 2019 - S písní napříč staletími

    pátek 19.7 19:00 - Drahov, Kostel Nanebevzetí Panny Marie

    Koncert.

Zobrazit všechny události
 

Historicky největší výsadba ve Strakonicích. Město letos pokvete ve velkém!

 Autor: Jarka Krejčová - Jižní Čechy Teď

    Autor: Jarka Krejčová - Jižní Čechy Teď

STRAKONICE – Po volbách v roce 2014 přišel útlum a Strakoničtí, navyklí na rozkvetlé město, na to hojně upozorňovali. Květinová výzdoba, ochuzená kvůli šetření, jim vadila. Tehdy dokonce někteří vzkazovali, že sami odboru životního prostředí nakoupí sazenice… Poslední léta se už ale květinové výzdobě ve Strakonicích daří.

 

Spoustu chvály od turistů a hostů směřovalo k zahradníkům zejména během předloňských oslav výročí města a loňského dudáckého festivalu. Máme dobrou zprávu – letos Strakonice pokvetou ostošest. Nejen o tom jsme se bavili s vedoucím odboru životního prostředí Jaroslavem Brůžkem a jeho kolegou Ondřejem Kofroněm. Ten také vzpomněl, že když studoval Zahradnickou fakultu v Lednici, na přednáškách byly často zmiňovány právě Strakonice jako současný trend a vzor v městské zeleni v České republice.

Zveřejnili jste zprávu, že se vloni ve Strakonicích vysadilo 800 nových stromů. Je to rekord v porovnání s jinými léty?
Jaroslav Brůžek: Je to rekord, dalo by se říci, historický. Nejvíce stromů se naposledy vysadilo na sklonku devadesátých let, když se postavil Lidl. Tehdy se muselo pokácet 128 topolů, které rostly na škvárovém hřišti. Na tom market později vznikl. Místo nich se vysázelo tři sta bezplodých jasanů nejen kolem zmíněného prostoru, kde tvoří čtyřřadou alej, ale také na Jezárkách kolem obchvatu. V dalších letech se vysazovalo maximálně do dvou stovek stromů. Vloni tedy skutečně padl rekord.
Ondřej Kofroň: Ten loňský rok byl významný, co se výsadby týče, hlavně díky velkým investičním akcím, kterým předcházelo kácení stromů. Za významný lze považovat obchvat. Ředitelství silnic a dálnic mělo od nás nařízenou náhradní výsadbu. Jednalo se o zhruba pět stovek stromů v trase a dalších 160 stromů mimo trasu obchvatu.

Mimo trasu obchvatu – to znamená kde?
Ondřej Kofroň: Převážně na Jezárkách kolem podchodu. Touto výsadbou byl vlastně položen jakýsi základ pro nový park v této lokalitě.
Jaroslav Brůžek: Tento park bude napravo od podchodu. Nyní se tam bude ještě navážet zemina a dorovná se terén. Kosterní linie parku je tedy daná a bude se dolaďovat. Například umístěním herních prvků a podobně.
Ondřej Kofroň: Vznikl také nový dopravní terminál na nádraží, kvůli kterému zanikla část přilehlého parku. I tady se provedla náhradní výsadba, která šla za společností STTRANS. Dvě etapy jsou již hotové. Jedná se o šest vzrostlých platanů, které definují nástupní prostor, osm dalších platanů odděluje parkoviště, další stromy se vysázely v parku U Dudáka pod lávkou a kolem viaduktu a v ulici Na Ohradě, konkrétně na západní straně budovy, kde sídlí dopravní inspektorát policie.

Proč tam?
Ondřej Kofroň: Rostly tam v řadě thúje u plotu, který zde odděloval parkoviště od panelových domů. Plot se rozpadal a thúje už byly také poškozené a přestárlé. Celý prostor vypadal nevzhledně. Za ně se vysázela nová alej habrů.

Pokud jde výsadba za společností, jako v těchto zmíněných případech za STTRANSem a Ředitelstvím silnic a dálnic, mohou vysázet cokoliv, nebo o tom rozhoduje pouze odbor životního prostředí?
Jaroslav Brůžek: Náhradní výsadba se ukládá v rozhodnutí o povolení ke kácení, kde je stanoveno, co a kde se vysadí. Během stavby se vše upřesňuje, to znamená jednotlivé druhy a přesná místa. Rozhodně to s námi musí konzultovat.
Ondřej Kofroň: Za každé kácení se obvykle stanovuje náhradní výsadba. Své komentáře k tomu sdělují i ekologické spolky, u nás je to Český svaz ochránců přírody a spolek Strakapud. Ty mají ze zákona možnost do správního řízení vstupovat. Vždy se však snažíme najít vzájemnou dohodu či kompromis.

Vy určujete či doporučujete, jaké druhy stromů se budou sázet. Co jste doporučili pro linii obchvatu?
Jaroslav Brůžek: Původně se tady dle několik let starého projektu měly sázet jeřáby. Vzhledem k tomu, že se za ta léta změnily a stále se mění klimatické podmínky, víme, že se jeřábům přestalo dařit, nahradili jsme je tak javorem babykou. Tento strom pochází z oblasti Podunajské nížiny a snáší extrémní sucha. Máme je vyzkoušené třeba z ulice Čelakovského, kde rostou přímo v zádlažbě a mají perfektní přírůstek. Tyto stromy snáší i zasolení, proto jsou vhodné pro tak exponovaná místa u silnic. Národní strom – lípu – si do těchto míst nemůžeme dovolit dát. Prostě by v takových podmínkách neprosperovala.

To znamená, že lípy už vůbec nesázíte?
Jaroslav Brůžek: Sázíme. Nově jsou v Budovatelské ulici za protihlukovou stěnou obchvatu. Tam mají velký prostor pro prokořenění a vytvoření bohaté koruny, tou zdí jsou chráněné.

Tahle otázka byla připravena na závěr, ale když už jste to nakousli... Hypoteticky – začnete výhledově vysazovat právě kvůli změnám klimatu stromy typické pro tropy, subtropy? Porostou na nám tady palmy?
Jaroslav Brůžek: Ono se to už děje. V mnoha soukromých zahradách rostou už řadu let cedry, což jsou středomořské stromy z oblastí jižní Evropy, severní Afriky, pohoří Atlas, Libanonu, který má cedr dokonce ve znaku.
Ondřej Kofroň: Klima se sice mění. Letní měsíce jsou extrémně horké a suché. Ale zimy tu budou pořád a pořád bude mrznout. Proto není možné přejít pouze na dřeviny tropické a subtropické, které by sice přes léto prosperovaly, ale nepřežily by zimy. Cedr a jeho kultivary jsou v tomto případě výjimkou.

Mohli byste pro laiky vysvětlit slovo kultivar?
Jaroslav Brůžek: Kultivar rovná se odrůda. Jabloň má například odrůdu Matčino, Sparťan... Cedr libanonský je například sivý - má stříbrné jehlice, nebo převislý či úzkokorunný.

Lidé se často ptají, proč na náměstích nemohou být stromy, které vytvoří bohatou korunu, jako třeba lípa?
Jaroslav Brůžek: Tohle je spíš otázka pro architekty. Náměstí je místo, kde se mají lidé shromažďovat, má to být veřejný prostor. Velkokorunné stromy by takový prostor potlačily. Každopádně je vždy dobré zeleň na náměstích a centrech mít už kvůli mikroklimatu. Stromy se většinou dávají do postranních ulic, které do náměstí ústí. Teď aktuálně budeme takto řešit Lidickou ulici, která ústí do Velkého náměstí.

Jak ji budete řešit?
Jaroslav Brůžek: Bude se to týkat trasy od kruhového objezdu na Písecké směrem ke křižovatce u Hvězdy. U zdi, která odděluje obchvat od Sídliště 1. máje, je volný prostor. Budou se tam vysazovat keře s plody, jako jsou třeba šípky, černý jeřáb, svídy. Tyto keře jsou krásně barevné, slouží i jako potrava pro ptáky, nicméně lidé je nechtějí u parkovišť a dětských hřišť.

Proč?
Jaroslav Brůžek: Protože se jedná o keře, které přitahují v době zrání včely, vosy, hmyz, a to se maminkám nelíbí, považují je za nebezpečné. Je to pochopitelné. Opad plodů též znečišťuje chodníky či auta. U kruhového objezdu na Písecké ale vytvoří zajímavou keřovou kompozici, která bude důstojnou vstupní bránou do města. Silnici zde doplní pásy růží odolných proti zasolení a další trvalky. Tento prostor je čerstvý, dobře se s ním pracuje, byla by škoda ho nechat zaplevelit a pak nákladně rekultivovat.

Strakonice se na letošním veletrhu cestovního ruchu budou prezentovat především květinovou výzdobou. Je fakt, že v posledních letech vám lidé odjinud posílají samé pochvaly, rozkvetlé město se jim líbí. Pro vás je to ale značný závazek. Můžete vůbec ještě něčím překvapit, když mají být květiny vizitkou města? Budou na to peníze?
Jaroslav Brůžek: V posledních pěti letech se snažíme hledat možnosti, kde ušetřit. Ovšem tak, aby to nebylo znát na kvalitě. Nebudeme si namlouvat, že naše město je v uvozovkách barokní perlou jižních Čech, což znamená, že si tady nemůžeme dovolit tvořit klasické ornamentální květinové záhony jako třeba na Dobříši či Lednici. To by se k industriálnímu pojetí města ani moc nehodilo. Máme za ta léta zpětnou vazbu od laické i od odborné veřejnosti, že Strakonicím lépe sluší směsné záhony, takzvané mišungy, jak tomu říkají Němci. Hodně se inspirujeme v zahraničí. Například u holandského zahradního architekta Pieta Oudoulfa, který se snaží napodobovat přírodu.

Co to znamená napodobovat přírodu?
Ondřej Kofroň: Architekt Oudolf vnáší do záhonů divokost prostřednictvím trav a různých kvetoucích trvalek, které jsou během roku proměnlivé. Například odrostlé rostliny a jejich květy se neodstraňují, ponechávají se, aby se na nich projevil mráz, jinovatka, rosa nebo pavučiny babího léta. I když si to zprvu možná málokdo představí, tyto záhony jsou reprezentativní, i když nekvetou.
Jaroslav Brůžek: Je to alchymie. Je to o odstínech hnědé až černé a zajímavé jsou i svou strukturou. I v zimě takový záhon dobře vypadá. Je funkční celý rok. Například nově jsou vysazené divoké trávy u kostela svaté Markéty, v místě, kde bývaly vývěsní tabule. Souvisí s tím i nenáročná údržba a tím pádem i nižší finanční zátěž.

Takto nenáročná byla i Strakonická louka, prostorový výsev lučních květin. Od toho jste upustili?
Jaroslav Brůžek: Strakonická louka se tady experimentálně zkoušela před pár lety. Místní si možná vzpomenou – byla na kruhovém objezdu u Lidlu. Tato výsadba měla obrovský ohlas, nezaznamenali jsme jedinou negativní reakci.
Ondřej Kofroň: Každý rok někde Strakonickou louku vysejeme. Bohužel se právě kvůli změně klimatu stává, že směs semen nestačí vyklíčit a zasychá. Není vždy v silách technických služeb, aby při výkyvech teplot dostatečně zalévaly i tyto plochy.
Jaroslav Brůžek: V této směsi byl velký podíl vlčích máků a chrp, které jsou samy o sobě velmi agresivní. Ony vlastně musí být, protože jinak by ve svém původním prostředí, což jsou hlavně pole s obilím, díky konkurenci nepřežily. Takže v dalším roce vykvetly jen máky a chrpy a když odkvetly, prostor vypadal ošklivě. Proto Strakonickou louku využíváme třeba do proluk nebo míst, o kterých víme, že se budou opravovat.

Vy si Strakonickou louku - směs - vyrábíte v zahradnictví sami?
Jaroslav Brůžek: Ne, ta vznikla díky spolupráci s lednickou zahradnickou fakultou při Mendelově univerzitě v Brně. Spolupracovali jsme s docentkou Tatianou Kuťkovou, která tyto směsi zkouší a vymýšlí pro celou republiku. Jako poděkování, že jsme jí u nás umožnili experimentovat, pojmenovala jednu ze směsí Strakonická louka. Pod tímto obchodním názvem se prodává a seje v celé republice i v zahraničí.

Květinové záhony na Velkém a Palackého náměstí, které lidé nejvíce obdivují, zachováte v tomto pojetí?
Jaroslav Brůžek: Ano. V tomto duchu, pokud bude přát počasí, budou i letos. Po okrajích se sází nízké letničky, které záhon lemují, směrem ke středu se délka rostlin zvyšuje. Momentálně zkoušíme nové kultivary, například keříkové slunečnice, různé druhy kan a trav. Na Velkém náměstí jsme zvolili ohnivou kombinaci od žluté, oranžové po červenou, na Palackého náměstí žlutomodrou. Na Stráži bude kombinace bílé, oranžové, bordové.
Ondřej Kofroň: Příprava na novou sezonu začíná už koncem léta, kdy studujeme katalogy rostlin a promýšlíme ve spolupráci s pracovníky zahradnictví výsadbu pro další rok. Někomu se může zdát, že je to brzy, ale my musíme sadbu objednat dopředu.
Jaroslav Brůžek: Čím dřív, tím líp. Od toho se totiž pak odvíjí i cena. Včasná objednávka je o úplně jiné ceně, než kdybychom ji provedli těsně před sezonou.

Svého času jste sázeli na tulipány, třeba u Hvězdy býval tulipánový ráj. Ty jste už zavrhli?
Jaroslav Brůžek: Budete překvapeni.
Ondřej Kofroň: Během podzimu byla provedena výsadba 40 tisíc cibulovin. Dokonce jsme s kolegou sázeli se zahradnicemi, protože se zdržela dodávka cibulovin a technické služby v té době již neměly dostatek pracovníků. Tulipány porostou na Velkém i malém náměstí, Na Stráži, na kruhovém objezdu na Volyňské – tady budou červené a žluté tulipány, tradičně pak na plochách u Prioru a sochy Čelakovského v Bezděkovské ulici. Doplňovat je budou hyacinty, narcisy, řepčíky a jiné.
Jaroslav Brůžek: Bude to nakombinované s pomněnkami, maceškami, chudobkami. Také jsme osázeli i prostor kolem akátu na konci Palackého náměstí, tady pokvetou bílé a černé tulipány. Rovněž jsme se pokusili o malý experiment – na malém náměstí a na kruháči na Volyňské jsme vysázeli artyčoky. To je trvalka běžně se vyskytující ve Španělsku a v Maroku.
Ondřej Kofroň: Doufáme, že přežijí mrazy. Pokud ano, můžete se těšit na nádhernou rostlinu se stříbrnými listy a obrovským modrým květem, podobným bodláku. K výsadbě artyčoku nás inspiroval Berlín a Erfurt. Ohledně městské zeleně jsme nadšenci. Ve volném čase tak jezdíme pro inspiraci do zahraničí a poznatky, převážně z Německa a Rakouska, zkoušíme ve Strakonicích.

Někdo by se mohl zeptat, kolik tohle všechno bude stát. S jakým rozpočtem v běžném roce pracujete?
Jaroslav Brůžek: Máme kolem deseti milionů na veškerou zeleň. Na výsadbu a údržbu stromů, květin, sečení trávy, kácení, sběr listí.
Ondřej Kofroň: Většinu těchto prací pro nás zajišťují technické služby na základě mandátní smlouvy.
Jaroslav Brůžek: Každé město to má nastavené jinak. Podle republikových statistik vychází péče a údržba hektaru veřejné zeleně v průměru na 120 tisíc korun. My jsme na nějakých 114 tisících.

Dochází k ničení stromů? Svého času byly velké problémy u náhonu pod Sídlištěm 1. máje, kde majitelé trénovali své psy, bojová plemena, právě na stromech.
Ondřej Kofroň: Vandalismus tohoto typu naštěstí pominul. Spíš se setkáváme s tím, že se ničí stromy u parkovišť – odření kůry, zlomení větví. V tomto případě bych ale nemluvil o úmyslném poškozování.
Jaroslav Brůžek: Obrovský problém vidím spíš v samotné přípravě před výsadbou stromu. V zahraničí to mají skvěle vychytané. Už při rekonstrukci ulice připraví podloží tak, aby měl strom dostatek prostoru pro kořeny. U nás tvoří podloží zhutněná zemina, jejíž povrch se vysypává většinou štěrkem a kořeny stromů v něm pak hledají cestičky. Často se pak stává, že v pudu sebezáchovy prorůstají do dlažby a ničí ji. Těžce zatím bojujeme s investory těchto rekonstrukcí. V rámci co nejnižší ceny a šetření na to prostě neslyší. Ale už tu máme dvě první vlašťovky. Je to ulice Mlýnská, ta se povedla se vším všudy. Třešně sakury tady dostaly bezvadné lože a je vidět, že se jim daří.
Ondřej Kofroň: Druhý povedený projekt je dopravní terminál, kde byly založeny dobře prokořenitelné výsadbové jámy, které budou stromům poskytovat ideální stanovištní podmínky. V prostoru terminálu se dokonce podařilo vytvořit mezi parkovacími místy vsakovací pásy, kdy je voda z dlažby přímo odváděna ke stromům.

Vychytávkou loňského roku byly také zavlažovací vaky na Palackého náměstí.
Ondřej Kofroň: Byly i v Lidické ulici. Opět jsme se inspirovali v zahraničí, konkrétně v Kodani a Malmö. Právě kvůli loňskému suchému a horkému létu zaznamenaly tyto vaky boom po celé republice. V jižních Čechách jsme byli snad první a ostatní města se na nás v průběhu léta obracela o radu. Pro letošní rok máme nakoupené další. Jsou více jak padesátilitrové a dokážou dávkovat stromům vodu až devět hodin. Stromy u obchvatu však místo vaků dostaly ke kořenům hydrogel, což je látka, která umí v sobě akumulovat veškerou srážkovou a závlahovou vodu a postupně ji kořenům uvolňuje. Hydrogel zde tedy vaky dokonale nahrazuje.

Pánové, plány máte velké, Strakonice krásně pokvetou, ale máte dostatek zahradníků či brigádníků, kteří se o to všechno budou starat?
Jaroslav Brůžek: To je velký problém. Práce tohoto druhu jsou v gesci technických služeb a ty s nedostatkem pracovníků bojují. Vlastně mají pouze dvě profesionální zahradnice, které se kvůli velkému množství objednávek smutečních vazeb do terénu moc nedostanou. Zbytek jsou brigádníci nebo lidé z úřadu práce. Takže i nás můžou Strakoničtí občas vidět v terénu, protože jim musíme pomoct. Když tedy chceme, aby květinové záhony a výzdoby dobře vypadaly...

Diskuse k článku - napište váš názor
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace