Jakub Štáfek: Od Laviho si teď chci odpočinout - Jižní Čechy Teď!
Jakub Štáfek: Od Laviho si teď chci odpočinout - Jižní Čechy Teď!
23. 4. 2022 11:18

Jakub Štáfek: Od Laviho si teď chci odpočinout

Jakub Štáfek: Od Laviho si teď chci odpočinout
Jakub Štáfek: Od Laviho si teď chci odpočinout
Jakub Štáfek: Od Laviho si teď chci odpočinout
Jakub Štáfek: Od Laviho si teď chci odpočinout
Jakub Štáfek: Od Laviho si teď chci odpočinout
Jakub Štáfek: Od Laviho si teď chci odpočinout
Jakub Štáfek: Od Laviho si teď chci odpočinout
Zobrazit galerii (9)
Jakub Štáfek: Od Laviho si teď chci odpočinout
PÍSEK - Desítky lidí si v pátek večer nenechaly ujít možnost vidět v píseckém kině Portyč Vyšehrad- Fylm. Přesto, že se promítal od 19 hodin, před kinem postávaly hloučky návštěvníků už s téměř hodinovým předstihem. V závěru promítání navíc přijel do Písku i Jakub Štáfek, představitel hlavní postavy, Laviho, režisér a producent snímku v jedné osobě, spolu s dalšími herci a tvůrci filmu. Divákům zodpověděli jejich otázky a rozdali autogramy. A sympatický herec si našel čas i na rozhovor pro JčTEĎ.




Ve snímku Vyšehrad: Fylm hraje talentovaného, ale omezeného a povrchního fotbalistu Laviho, který žije hlavně zábavou. Ve skutečnosti je to pohodový, skromný a zodpovědný muž a otec malé dcerky. A jak sám říká, s postavou Laviho nemá už dnes nic společného. Se svým snímkem strávil Jakub Štáfek (31) několik let života. „Při natáčení jsme se bavili, byla to ale i dřina. Teď si chci od Laviho chvíli odpočinout,“ popisuje sympatický herec a režisér Štáfek, kterého lidé znají také jako Matěje Jordána z nekonečného seriálu Ulice nebo třeba kapitána Panenku z kriminálky Specialisté.

Do Písku jste přijel pracovně, máte ale i osobní vazby na Jihočeský kraj?
Mám, relativně velké a svým způsobem částečně bolestivé. Od dětství jsem jezdil do Veselí nad Lužnicí, kde jsme měli statek. Žila tam moje babička, v mých patnácti letech jsme ho prodali a nerad na to vzpomínám, protože se mi tu líbilo. V Českých Budějovicích mám ale dodnes spoustu kamarádů, Písek mám spojený s tím, že tu na filmové škole studuje nebo studovala spousta mých přátel, byť já osobně tu nestudoval. Mám jižní Čechy moc rád. Relativně dost času trávím i v Táboře, jezdím za kamarádem na jeho mlýn, který je vlastně na samotě u lesa.

Jsme na premiéře snímku Vyšehrad: Fylm a kino je vyprodané. Nicméně, velký ohlas měl už seriál Vyšehrad, který mu předcházel. Čekal jste takový úspěch?
To nečekal nikdo. V seriálu se potkalo hodně věcí a je to všechno spíš jedna velká náhoda, ale jsme za to rádi. Film pak byl takovým splněním dětského snu. Svým způsobem dávalo logiku, že ho po seriálu natočíme. Tato cesta nebyla jednoduchá, bylo to dlouhé, náročné a teď si to pořádně užíváme.

Jak dlouhá doba uplynula od prvního nápadu do chvíle, kdy byl film hotový?
Poměrně dlouhá. První myšlenka vznikla před šesti lety, první verze scénáře před čtyřmi. Samotné natáčení už bylo docela rychlé, ale jeho příprava něco zabrala, pak se čekalo kvůli covidu, než film lidi spatří… S projektem tedy žiju fakt dlouho. Obecně jsem člověk, který má rád výzvy a cíle, ale je třeba je dotahovat, pak krabici zavřít a poslat je dál.

Bylo obtížné sehnat finance na tak trochu nekorektní film?
Problém jsme s tím měli, protože ještě před covidem jsme měli přislíbeno poměrně dost peněz, relativně velkou část rozpočtu. Pak od toho firmy odstoupily, první, co se v době pandemie škrtalo, byl marketing. Šli jsme tedy do rizika, že jsme to zaplatili z velké části z vlastních zdrojů. O to víc je to pro nás srdcová záležitost.

Dlouhou dobu, v podstatě od dětství, vás diváci mohli sledovat v seriálu Ulice, pak jste hrál v detektivkách, například Specialisté, teď přišel Lavi ve Vyšehradu, která role vám byla nejbližší?
To se nedá říct, každá věc je určitým způsobem specifická. Ulice pro mě představovala určité období, byl jsem mladý, potřeboval jsem se dostat do filmového světa. Ta vrátka mi seriál otevřel, byť vím, že to není to nejlepší, co televizi nabízí. Na druhou stranu, v rámci svého žánru, nekonečného seriálu, je to nejlepší věc, která tady je. Řeší všechno, s čím se setkává běžný člověk, společnost. Nicméně, hrál jsem v něm 15 let, chtěl jsem se posunout dál. Všechno mělo v danou dobu, kdy jsem to dělal, nějaké opodstatnění a nechci říkat, co bylo nejlepší.

Ať chcete nebo ne, aktuálně jste pro mnohé prostě Lavi. Máte s ním v reálu něco společného?
Teď je to o Lavim hodně, ale já osobně už jím dávno nejsem. Lavi hlavně hodně paří, což jsem v minulosti dělal i já, ale už mám tuto éru za sebou, dospěl jsem.

Ve filmu si zahrály i fotbalové hvězdy. Mimo jiné třeba Tomáš Rosický. Bylo těžké ho k natáčení přemluvit?
Ani ne, bylo těžké ho spíš dostat na natáčení v covidové době kvůli různým restrikcím, ale myšlenkou byl nadšený, bavilo ho to. Kluci dělali komparz zadarmo, nicméně, když jsme spočítali jejich tržní hodnotu v době, kdy každý z nich byl aktivní sportovec, byli jsme tam přes miliardu.

I diváci se u seriálu i filmu dobře baví, což dokazoval smích ozývající se ze sálu i závěrečný aplaus. Bavili jste se i vy při natáčení?
Moc, ale nebyla to jen sranda, ale také dřina.

Podle návštěvnosti kin v prvních dnech to vypadá, že film bude velmi úspěšný. Plánujete natáčet druhý díl?
Jak jsem říkal, doba od první myšlenky k hotovému filmu byla dlouhá. Myslím, že i pauza mezi seriálem a filmem tomu prospěla, takže rozhodně nechceme v rámci kalkulu přemýšlet o tom, že za pár měsíců natočíme dvojku. Jaký bude mít úspěch jednička se teprve ukáže. Ale dokážu si Laviho představit třeba za deset let, jak trénuje ženskou mládež. Uvidíme, teď si chci od Laviho odpočinout, mám malou dceru, budu se věnovat rodině.

 

 

Monika Prokýšková
Monika Prokýšková

Diskuse k článku

Pro přidávání komentářů je nutné se přihlásit / registrovat.