Na konci května se díky předchozím vydatným srážkám dostavila neobvykle silná růstová vlna: Z jedlých hub rostl zejména hřib dubový, hřib kovář a liška obecná. Ve druhé polovině června tato vlna postupně ustávala, když nastoupily tropické dny a sucho. Objevily se však první plodnice sírovce žlutooranžového, rostoucího na různých listnatých dřevinách. Tento druh měl letos na Táborsku svůj rok.
Na přelomu července a srpna rostly v nebývalé míře tak zvaně barevné hřiby, například hřib Le Galové nebo hřib rudonachový. Jsou to houby velmi teplomilné, a letní vlny veder jim vyhovují. Bylo možné se s nimi seznámit a obdivovat jejich krásu v národní přírodní památce Luční u Turovce, kde byly péčí mykologa Pavla Špinara opatřeny již klasickými ohrádkami z větviček a jmenovkami.
Již koncem června začal růst ryzce syrovinky, který v několika vlnách pokračoval až do konce prázdnin. Po několika letech to byl růst mimořádný, i tento druh měl na Táborsku svůj rok. Na začátku září bylo už dosti velké sucho, navíc přišla další řada tropických dnů. Výstava hub v Táboře, původně naplánovaná na 15. a 16. září, byla pro beznadějnou růstovou situaci zrušena.

V tomto termínu se pak dostavily nebývale silné a vytrvalé deště, které mnohde v jižních Čechách způsobily lokální povodně. Dalo se očekávat, že podhoubí, která do té doby trpěla nedostatkem vláhy, na její nebývalý přísun hbitě zareagují a rychle se dostaví mohutná růstová vlna. Vinou jihovýchodního větru, který rychle vyfénoval svrchní vrstvu půdy, kde žije většina podhoubí, nastala růstová vlna se zpožděním. Až na samém konci září, po několika dalších, již mnohem méně vydatných deštích zareagovaly jako jedny z prvních hub bedly. Jednak to byla houbaři vyhledávaná bedla vysoká, jednak druhy s drobnými plodnicemi, z nichž mnohé jsou jedovaté.

Další v řadě byly pečárky. Plodnice různých druhů se ve velkém množství začaly objevovat v lesích i mimo něj, a to i v městském prostředí. Nejhojnější přitom byla slabě jedovatá pečárka zápašná. Na mnohých místech, třeba i v příkopech podél silnic, bylo možno najít plodnice vatovce obrovského. Následně začaly růst i hřibovité houby, zejména hřib smrkový, různé druhy klouzků a křemenáčů. Vlna pokračovala růstem ryzců, třeba ryzce smrkového a ryzce pravého. Ve druhé dekádě října v lesích vyrazily pavučince, které počtem druhů i plodnic předčily všechny ostatní houby a také některé čirůvky.
Růstová vlna nastartovaná extrémními srážkami v polovině září a přikrmovaná občasným deštěm dále pokračuje. Vzhledem k chladnějšímu počasí, kdy už byly zaznamenány i přízemní mrazíky, už nerostou letní druh. Naopak se již objevily pozdně podzimní druhy jako čirůvka fialová, čirůvka dvoubarvá nebo strmělka mlženka.

Organizátoři výstavy hub, jež se koná v Botanické zahradě při Vyšší odborné škola a střední zemědělské škole v Táboře ve dnech 20. a 21. října, přirozeně doufají, že houby na Táborsku nadále porostou, a návštěvníci výstavy tak budou moci obdivovat množství zajímavých druhů. Otvírací doba výstavy je od 8 do 18 hodin. V pondělí od rána až do 15 hodin se budou konat komentované prohlídky pro předem objednané školní třídy.