banner3
Jižní Čechy TEĎ - nejrychlejší zprávy z regionů
 
 
 

Kdy a kam

  • Pouťové posezení s harmonikou

    neděle 16.6 11:00 - Božetice, místní kaplička a koupaliště

    Mše od 11.00 a ve 13.30 hodin začíná neckyáda.

  • Sekáč Podlesí

    neděle 16.6 8:00 - Tažovice, Kolčava

    Třetí ročník závodu v sečení kosou.

Zobrazit všechny události
 
 
 
 

Soutěže (1)

 

Kam kráčí čeští pekaři?

Majitel Soběslavské pekárny Josef Kouba upozorňuje na alarmující situaci pekařů, zejména těch menších, kteří doplňují ve svých regionech trh zajímavými a žádanými výrobky. Po roce 1989 se drobní soukromí pekaři pustili znovu do díla. Dnes ale čelí velkým problémům. „Porovná-li se rok 2011 a 2016, došlo k poklesu cen u chleba o 14 procent, u pečiva o 20 procent. Kdežto marže obchodu se za stejné období zvýšila u chleba o 74 procent a u pečiva o 35 procent,“ dokumentuje majitel pekárny, že zákazník je určitě s vývojem cen spokojený, obchodník také, pekaři ale živoří na hranici existence. K aktuální situaci zformuloval Josef Kouba apel na příslušníky svého cechu. A odpověděl i na pár otázek.

 

Važme si svého řemesla

Pekařské řemeslo patří k jednomu z nejstarších. Vždy bylo považováno za úctyhodné. Pekaři požívali vysoké vážnosti, nepoctivci byli trestáni. Moudří panovníci dbali na to, aby produkty pekařů, zejména chleba, byly ve veliké úctě neboť v nich spatřovali podstatu života. Biblické úsloví, že chléb je boží dar, nebo úsloví z římského období chléb a hry jen dokumentují postavení pekařů ve společnosti.

Co se však stalo s pekařinou nyní? Cena chleba a pečiva od roku 2011 stále klesá, naproti tomu marže obchodníků, kteří toto zboží prodávají, stále roste. Kolikrát se zvýšila od roku 2011 minimální mzda a následně zaručená mzda? Mizivé snížení nákladů na energie a pohonné hmoty zdaleka nevykompenzují rostoucí náklady na mzdy. Zejména u malých pekařů dosahují mzdové náklady spolu s pojištěním vysoké procento z celkových nákladů. K tomu přidejme různé spekulace s cenami surovin jako byl v minulosti mák, kde se dnes pohybují ceny kmínu, mandlí a dalších položek? Pekaři by museli být kouzelníci, aby tomu všemu mohli čelit. Dnes není nic neobvyklého, že se prodává rohlík za 1,30 Kč. Přitom už před lety pekaři upozorňovali, že cena rohlíku pod 1,90 Kč je likvidační. Pekaři se podbízejí cenou o překot. Obchod však ze své marže neustoupí ani o píď.

Ve snaze se zavděčit a zejména zjednodušit život obchodníkům se praktikují ve velkém rozsahu zpětné odběry neprodaného pečiva, tzv. vratky. Třebaže to zákon zakazuje, není nic neobvyklého, že procento vratek dosahuje až 30 procent a různě se to kamufluje, třeba tím, že to jsou odvozy pečiva k likvidaci. Pokud by nějaký pekař odepřel vratky odebírat, tak se s ním skončí, a to i bez ohledu na to, že o jeho výrobky je zájem ze strany kupujících. Staří pekaři se musí obracet v hrobě - pečivo je vlastně v komisním prodeji!

Aby pekaři byli schopni nabízet nízké ceny, uchylují se často k náhradě kvalitních surovin různými náhražkami. Do tvarohu se dává škrob, do povidel strouhanka, používají se laciné tuky, kvalita mouky se dohání různými zlepšovadly, kvalitní ovocná náplň je nahrazována jablečnou dření s přírodním identickým aroma. Snaží se nést na módní vlně a řeší svou situaci tím, co chce momentálně zákazník slyšet. Třeba - česká potravina. Cožpak někdo dneska ví, odkud je pšenice nebo žito? Nebo kvasový chléb. Málokdo dělá pravý poctivý kvasový chléb z vlastních kvasů a přesto ho téměř všichni takto prezentují. Rozšířeným manýrem je i „opisování“. Jeden pekař něco vymyslí, začíná se to prodávat a většina pekařů to začne hned napodobovat, nazvou to však trochu jiným jménem.

Pekaři by se měli oprostit od těchto nesmyslných praktik, měli by si vážit jeden druhého. Vždyť nemusí každý vyrábět všechno. Neměli by devastovat řemeslo nízkými cenami a měli by skončit s komisním prodejem pečiva a přestat realizovat vratky.

Važme si sami svého řemesla a budou si nás vážit i zákazníci, tak jako to bylo dříve.

Josef Kouba, Soběslavská pekárna

Existuje východisko?

Josef Kouba po 26 letech praxe v oboru má dostatek zkušeností, aby pojmenoval příčiny i naznačil východiska. Otázkou je, zda to někdo chce slyšet. Loni na podzim se zúčastnil semináře Budoucnost potravinářství do roku 2030, který pořádalo ministerstvo zemědělství. Odjel ale zklamaný, na názory menších výrobců nedošlo. V republice přitom existuje 60 velkých pekáren, ale na 700 středních a malých pekařských firem. Majitel firmy, která je držitelem deseti značek kvality KLASA i vítězného titulu Chutná hezky. Jihočesky, proto napsal dopis náměstkyni ministra zemědělství pro řízení sekce potravinářských výrob Vieře Šedivé.


Odpověděla vám náměstkyně ministra?
Odpověděla, ale neporadila. Problém má kořeny už v zemědělské politice Evropské unie. Naše republika bývala soběstačná v produkci potravin, dnes je to tristní. Byli jsme cukrovarnickou velmocí, která vyvážela takzvané bílé zlato, ale i cukrovary. Dnes se cukrovka u nás téměř nepěstuje, cukr se dováží a pár zahraničních obchodníků kontroluje cenu cukru. Paradoxně je kilové balení cukru mnohdy levnější než balení po 50 kilogramech. Bulharsko, jako největší exportér ovoce a zeleniny ze socialistických zemí dnes ovoce ve velkém dováží. Hamletovsky řečeno, není něco prohnilého ve státě evropském? Bylo by lépe dělat zemědělskou politiku nezávislou na EU, a to i za cenu ztráty dotací. Představte si, že pekaři musí mít i úředně cejchovaný teploměr, aby mohli kontrolovat, zda jsou pece řádně nastavené. Je mi záhadou, jak mohli bez toho celá staletí péct dobrý chleba. Nebo další z absurdit. Koblihy se musely balit, po hodině nebyly k jídlu, přestaly se prodávat. Zrušení tohoto opatření trvalo celý rok. Je vidět, že EU je odtržená od každodenní reality. Když se ale v nesnázích ocitne zemědělec jako výrobce obilí, dotace a stát mu to vyrovnají. Pekařům nikdo.

Nemohou drobní pekaři nalákat zákazníky na čerstvé zboží z českých surovin?
Zbožné přání zákazníků je, aby se tu prodávaly potraviny z České republiky. Můžeme apelovat na vlastenectví, ale pokud bude kousek hranicemi nad Libercem v Žitavě kvalitní 82 procentní máslo za 0,95 EUR, tj. cca 26 korun, a Jihočeské máslo bude u nás na pultě za 43 korun, nebude to fungovat. V globálním světě se může množství tuzemských potravin zvýšit jen tehdy, pokud budou kvalitou, ale zejména cenou srovnatelné. Mnozí pěstitelé, ale i výrobci mají mylný dojem, že je-li potravina z České republiky, může být dražší a méně kvalitní. České výrobky jsou drahé. Nutit prodejce, aby odebírali více českého zboží, je proto naivní a odtržené od reality.

Mají tedy malé pekárny šanci?
Já věřím v budoucnost malých potravinářských provozů. Pro zákazníka přece nemůže být důvěryhodný výrobce, který se zaměřuje na celou škálu výrobků od nízkocenových až po výrobky vysoké kvality jen proto, aby naplnil své předimenzované výrobní kapacity. Menší provozy jsou schopny zajistit rozmanitost, rychlou reakci na potřeby trhu a hlavně čerstvost. Odpadá u nich drahá doprava a manipulace. Znají okamžité potřeby konečných zákazníků. Dnes paradoxně i malá pekárna z okolí Prachatic vozí chleba až do Prahy. To postrádá logiku. Malé provozy ale budou muset svoji výrobu diverzifikovat tak, aby měly originální výrobek, budou muset nabízet i další činnosti, ve kterých zhodnotí svoje výrobky, např. nabízet gastro služby - snídaně, večeře. Zákazníkům se dá nabídnout čerstvá výroba na neděli a svátky. Prodejny malých pekařů nepostihuje zákaz svátečního prodeje, z čehož by mohli udělat svou výhodu. Jenže k tomu je zapotřebí modernizace malých provozů a ta je nyní téměř nemožná. Bude vyžadovat masivní finanční podporu ze strany státu. Ziskovost malého pekařství, kde náklady na mzdy a vše, co s nimi souvisí, tvoří až 40 procent z ceny výrobku, je dlouhodobě blízká nule nebo jsou tyto provozy ztrátové. Dle statistických údajů je dlouhodobě zisk pekařů cca 1,5 procenta, kladnou hodnotu ale tvoří převážně velké pekárny. Při obratu malé pekárny 15 milionů korun za rok představují prostředky, které lze na obnovu a modernizaci použít, 225 tisíc. Při možných dotacích ve výši 45% má malý pekař k dispozici částku 0,4 milionu. Odečte-li 10% na administrativu projektu, zbyde 350 tisíc a za to nelze modernizovat provoz. U velké pekárny při obratu 250 milionu je použitelných 3,75 milionu. I současný poměr procenta dotací (35% velký podnik a 45% malý podnik) je špatný. Pro udržení a rozvíjení malých provozů, které určitě v budoucnu mají opodstatnění, musí dojít k výraznému navýšení procenta dotací, jinak zaniknou. Optimální procento by se mělo pohybovat ve výši 70%. Při současném stavu malé pekárny jen těžko přežijí. Důkaz je nasnadě – z velkých pekáren nezkrachovala ani jedna, z malých každým rokem řada.

 

 

 

 

Diskuse k článku - 18 příspěvků
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
  • Bohumil Novotný 

    Reagovat

     

    Mirek .. ty jsi svoje jméno napsal, koukám že tady urážíš udavačema kteří se stydí napsat svoje jméno a sám nejsi o nic lepší, nepatříš náhodou do ODS nebo TOP 09 ?

    Vloženo 1.2.2017 22:09:50

    • MIREK 

      Reagovat

       

      To určitě ne ani s tebou nejsem v KSČM

      Vloženo 2.2.2017 10:41:30

      • MIREK 

        Reagovat

         

        Ani koblihy nejím . A ty? Protože udavačský web zavedlo ANO a ne ODS nebo TOP. Chce si to doplnit zakladní informace o politickém dění Bohušu.

        Vloženo 2.2.2017 10:47:52

      • Bohumil Novotný 

        Reagovat

         

        ty jsi už z KSČM vystoupil ?
        a jinak -- važ slova --

        Vloženo 2.2.2017 12:40:33

        • MIREK 

          Reagovat

           

          co mám vážit? slova? uražet jsi začal ty Bohumíle

          Vloženo 2.2.2017 16:52:17

  • MIREK 

    Reagovat

     

    Proč se lidi bojí napsat svoje jmeno viz. ošetřovatel nebo soused......stydí se za svoje jméno, typický udavači

    Vloženo 1.2.2017 13:11:13

    • Mirek? 

      Reagovat

       

      Vy jste udavač?

      Vloženo 1.2.2017 14:54:17

  • Jak 

    Reagovat

     

    jen to ti předci dělali, že jsem si došel ráno do pekárny pro křupavý, výborný rohlíček. Krásně vypečený chléb s popraskanou kůrkou. Když přijeli pražáci na víkend do Milevska, tak jediné po čem se sháněli, byl ten voňavý, dobrý rohlík. Ta pekárna se jmenovala U Justýnů a topilo se v ni dřevem a uhlím. Uhlí skládala paní Zvonařová a pekaři chodili do práce ve 3 hodiny ráno. Namazaný chléb z doma uvrtěným máslem a posypaný cukrem byl pro nás děti lahůdkou. Když se peklo doma, tak chléb vydržel pod osuškou celý týden, aniž by po třech dnech splesnivěl. Dnes se pečivo musí spotřebovat hned jinak se vyhazuje. Rohlíky nekřupou ale jsou jak guma.Druhý den se rohlíky musí dát sušit na strouhanku. Jsou nepoživatelné.

    Vloženo 1.2.2017 13:04:20

    • Tomy Poser 

      Reagovat

       

      Zisk, to je to, co mrví vše. Očesat náklady na kost, v tomto případě současný rohlík má s tím popisovaným pouze název. Výroba, složení, hmotnost, vše je ošizené. Jenom ten zisk roste. A navíc, každá pekárna má svoji vnitřní normu (t.j. všeho nejméně, maximálně nejvíce náhražek, aby bylo jako že je), kde jsou ty zlaté časy, kdy jakýkoli výrobek byl výrobek, dnes je to jenom parodie, která se tváří, že je to jako výrobek. A zase vyhrávají ti co mají peníze, v tomto případě nadnárodní řetězce, ty určují cenu všem, a ti malí, i když by chtěli dělat a prodávat poctivě, nemají šancí tyto bankstery porazit. Takže se přizpůsobí cenové válce řetězců, začnou vyrábět za minimum nákladů, méně kvality, aby se alespoň udrželi. A ti, co bojují a prodávají kvalitní výrobky, ti časem zkrachují, protože pro své výrobky, byť kvalitní, nenajdou dost početnou, finančně silnou klientelu, protože obyčejní zaměstnanci, taktéž drceni maximálním pracovním vytížením za nízké mzdy od zahraničních vlastníků podniků, si takovýto kvalitní a dražší výrobek pravidelně nekoupí. Je to vše zacyklováno, ve prospěch zahraničních vlastníků čehokoli v ČR, prostě jsme KOLONIE, nic jiného.

      Vloženo 1.2.2017 13:49:14

      • Volf Gang 

        Reagovat

         

        Přesně tak.

        Vloženo 1.2.2017 19:44:50

  • MIREK 

    Reagovat

     

    Z vše může Babiš a jeho ANOFERT. Diktuje a panuje

    Vloženo 1.2.2017 11:52:08

    • ošetřovatel 

      Reagovat

       

      když chceš psát komentáře, tak zapoj mozek a zkus přemýšlet, jsi trapák jako politici

      Vloženo 1.2.2017 12:45:16

      • MIREK 

        Reagovat

         

        jasně kobliho

        Vloženo 1.2.2017 13:02:06

      • Pavel 

        Reagovat

         

        Mirku tech dvou si nevšímejte , jsou to primitivní lidi, hezký den

        Vloženo 1.2.2017 13:37:52

    • soused 

      Reagovat

       

      Mirečku, Mirečku, ty jsi ale tupec

      Vloženo 1.2.2017 12:50:33

      • MIREK 

        Reagovat

         

        asi hodně papáš koblih hnupe

        Vloženo 1.2.2017 13:01:25

  • Tomy Poser 

    Reagovat

     

    Globalizace řádí, potraviny na hranici poživatelnosti, ceny jak na západě, platy jak na východě a veškeré zisky zprofitují prodejní velkořetězce a ty zisky nakonec skončí za kopečky, v tamních krajích ku prospěchu tamní ekonomiky. Schyzofrenní stav.

    Vloženo 1.2.2017 11:51:32

    • MIREK 

      Reagovat

       

      jenom souhlas.

      Vloženo 1.2.2017 12:28:14

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace