Josef Chochol se narodil 13. prosince 1880 v Písku. Nejprve mezi lety 1898 a 1904 studoval na Českém vysokém učení technickém v Praze, kde byl žákem Josefa Schulze a Jana Kouly, architekta, který mimo jiné navrhl dům Adolfa Heyduka v Písku.

V roce 1907 nastoupil na vídeňskou Akademii výtvarných umění, kde byl jeho profesorem Otto Wagner. Svá studia zde dokončil roku 1909. Poté se Chochol vrátil zpět do Prahy, kde se roku 1913 stal členem Spolku výtvarných umělců Mánes. Byl také členem Devětsilu a spolupracoval s výtvarnickou skupinou Tvrdošíjných. Účastnil se též mnoha architektonických soutěží, hlavně na stavbu nemocnic. Chocholovo dílo bylo vysoce oceněno na mezinárodní výstavě v Bruselu v roce 1935. Roku 1945 byl vyloučen ze Spolku výtvarných umělců Mánes pro národní nespolehlivost.

Do českého výtvarného umění zapsal především jako architekt, ale v jeho uměleckém zaměření najdeme také užité umění a zabýval se též teorií architektury. Co se týče uměleckých stylů, které se v Chocholově tvorbě objevují, jde zpočátku zejména o kubismus a poté hlavně o konstruktivismus. Jeho první velkou architektonickou prací byla úprava Brožíkovy síně Staroměstské radnice do dnešní podoby.

Josef Chochol navrhoval také kubistický nábytek. Poté začala jeho kubistická éra, kde vynikají tři stavby – trojdům, Hodkův činžovní dům a Kovařovicova vila. Všechny tyto stavby se nacházejí v blízkosti Vyšehradu. Éra Chocholova konstruktivismu rozhodně není tak slavná jako jeho éra kubistická, jedná se většinou o řadové domy či vily. Josef Chochol zemřel 6. července 1956 v Praze.