Hlavním důvodem byla skutečnost, že jsem nasbíral důkazy o protiprávním ovlivnění voleb Strakonickou Veřejností v její prospěch. Druhým důvodem bylo, že jsem za dobu posledních čtyř let pojmenoval množství protiprávních kroků způsobených opět Strakonickou Veřejností. Obojí se před volbami tak intenzivně propojilo, že již nešlo mlčet.

Sehnal jsem i důkazy. Největším oříškem ovšem bylo přesvědčit občany o tom, že píšu pravdu a že i před volbami mluvím pravdu. Ne každý mi věřil. Zvláště, když je internet zaplaven množstvím falešných zpráv a Strakonická Veřejnost ovládala tištěný Zpravodaj a městské reklamní plochy. Místním novinářům říkala nepravdy a noviny je v dobré víře otiskovaly. A znáte to. Mnozí lidé stále vnímají tištěné články vždy jako pravdivé.

Proto jsem se obrátil na soud a tam jsem na desítkách stran textu předložil důkazy. Dvanáct hodin jsem pak svůj názor obhajoval před třemi soudci a třiceti svědky. Své důkazy předkládala i Strakonická Veřejnost a všechny politické subjekty, které se zúčastnily voleb. Kdokoliv mohl říct, co chtěl, a proti čemukoliv mohl protestovat. Tak důkladné dokazování před nestranným soudem bylo v otázce voleb v České republice dosud nevídané.

Strakonickou Veřejnost u soudu zastupovala manželka starosty a kromě jediné otázky, kterou soud zamítl, se po celou dobu soudního jednání na nic nikoho nezeptala! Její přítomnost u soudu byla dobrovolná. Strakonická Veřejnost nevyužila možnost nominovat k soudu někoho jiného – jako to udělali jiní účastníci jednání.

Přes výše uvedené skutečnosti vedení města alias Strakonická Veřejnost nyní šíří po městě nepravdy o tom, že je chod města paralyzován a město je prý neakceschopné. Že to není pravda, i to bylo soudem konstatováno. Dokonce starosta Hrdlička u soudu sliboval, že se mi omluví ve Strakonické televizi. Šlo ale opět o plané sliby. Já pouze dodám, že vedení města nesmí být líné si nastudovat postupy, jak se má vedení města v době po zrušených volbách chovat. Zákon na vše pamatuje a takzvaný provizorní rozpočet umožňuje platit veškeré běžné výdaje města.

Strakonickou Veřejností a jejími příznivci jsou šířeny i další nepravdy. Například, že soud se zabýval pouze mými podněty a jiné nevzal v úvahu. Prý jsou ohroženy dotace jak městu, tak i z města spolkům, sportovcům, dětem a hasičům. Nic z toho není pravda. Většina dotací z města je otázkou až zhruba poloviny roku a sám starosta Hrdlička v tisku přiznal, že oni se teprve budou učit získávat dotace z EU. Po čtyřech letech na radnici…

Jestli se ale něco přece jenom ve městě o chvíli pozdrží či nepovede, za vše takové může viník stanovený pravomocným rozhodnutím soudu. A tím viníkem je Strakonická Veřejnost. Nešlo přitom jen o Zpravodaj a výlepové plochy. Nepravostí způsobených Strakonickou Veřejností soud pojmenoval mnohem více. Například že radnice nemá přes rok tajemníka, označil soud jako stav doslova protizákonný.

Dále soud dokonce ve svém rozhodnutí uvedl, že (citace): „Míra privatizace veřejného prostoru ve Strakonicích několika jednotlivci sdruženými ve Strakonické Veřejnosti (5 členů!) a doslova „kolaborujících“ politických uskupení i tradičních, etablovaných politických stran, či spíše jejich čelných představitelů, o jejichž počínání možná ani politické centrály nemají tušení, koncentrace veškeré (politické) moci, systematičnost a důslednost, s jakou byl po celé volební období veřejný prostor ve Strakonicích postupně okupován, i samozřejmost, s níž vedení města přistupovalo k obsazování řídících funkcí v městských či převážně městských společnostech podle politického klíče či výměnou za politickou loajalitu nejen v případě koaličních partnerů, ale i u opozičních subjektů, jejichž lídři ochotně vyměnili tyto posty za vlastní boj o přízeň voličů, resp. za svobodnou soutěž politických stran a uskupení jako takovou, soud doslova překvapila.“

Dne 5. prosicnce rozhodla rada města o podání ústavní stížnosti proti rozhodnutí krajského soudu. Podat by ji ale měla spíše Strakonická Veřejnost, jelikož ta je viníkem a ta by ji měla i zaplatit. Jako navrhovatel volební stížnosti podání ústavní stížnosti vítám. Jen ať se ke zrušeným volbám vyjádří ještě vyšší soudní instance. V této souvislosti by měla média i s veřejností tlačit na vedení města i Strakonickou Veřejnost, aby se tak skutečně stalo.

V kontextu událostí posledních čtyř let ve Strakonicích by se totiž mohlo opět jednat o mnohokrát opakovanou lest. Něco vypustit na veřejnost a následně to nechat „vyšumět“ s tím, že lidé časem zapomenou. Hlavně, když nepravdivou informací bude veřejný a mediální prostor na nějaký čas co nejvíce zasažen a ovlivněn. Uvedeným způsobem Strakonická Veřejnost alias vedení města poslední čtyři roky běžně odvádí pozornost od skutečných problémů. Dokud nebude známo číslo jednací, pod kterým je ústavní stížnost u Ústavního soudu vedena, nebude se moct tomuto kroku věřit.

Svůj text bych ukončil slovy starosty Hrdličky, které pronesl dne 2. 6. 2016 na valné hromadě teplárny a jsou i na zvukovém záznamu: „Je to moje vina, přiznám se. My se pořád snažíme lidi šetřit a neříkáme pravdu. Trošku snažíme se, aby to bylo mírnější, a pořád se nám to vrací od nich samých ve fackách“.

A ještě příhodou ze soudu. Soudce se zeptal starosty Hrdličky, proč v předvolební kampani lhali. Starosta Hrdlička odpověděl: „No a co. Před volbami přece lže každý, ne?“

A ještě něco. Abych nekončil tak depresivně. Když soudce zjistil, že ve Strakonicích proběhly oslavy 100 let republiky v září jako součást předvolební kampaně Strakonické Veřejnosti, tak se zeptal ředitele kulturního střediska: „Prosím vás, slavíte ve Strakonicích alespoň Vánoce v termínu?“