Bavíme se spolu pod posledním zápase s Roudným, které vám uštědřilo tenisového kanára. Co se ukázalo jako zlomový okamžik? Byl to třetí gól, po němž bylo jasné, že si soupeř dojde pro všechny body?

To si nemyslím, kluci i za nepříznivého stavu pořád chtěli hrát vítězně a útočit. Kvalita byla však jasně daná, a to rozhodlo. Měli jsme jenom strach, aby se utkání nezvrtlo a my nevyfasovali dvouciferný výsledek, ale jinak to bylo v pohodě.

Minule jste prohráli důležitý zápas ve Velešíně, který vám tedy odskočil na tři body. Navíc smolně gólem z poslední minuty…. To muselo hodně mrzet, že?

Zlomilo se to v závěru, kdy naše legenda Míra Baloušek neproměnil penaltu a vzápětí přišel rychlý protiútok, po němž jsme inkasovali rozhodující gól. Musím říci, že kvalita hráčů Velešína byla velmi špatná. Byl tam jeden hráč, možná dva… Ale když nás dokázali porazit, tak tam opravdu nemáme co dělat. Domácí bojovali a zaslouženě vyhráli. Naše cesta za záchranou se zlomila ale už na podzim ve Strunkovicích, kde nás trochu zaříznul rozhodčí. Vyloučil našeho brankáře Lukáše Varyše, který dostal stopku na čtyři zápasy, a to byla podstata všeho. Pak se to už s námi vezlo. Takový hráč se těžko nahrazuje.

Jak vnímáte boj o záchranu? Pokusíte se ještě o zázrak?

O zázrak, to nevím. Každopádně spíše budeme chtít do kádru zabudovat mladé hráče, kteří se budou připravovat na další sezonu. Nikdy ale neříkej nikdy. Pořád chodíme poctivě trénovat a kluky to baví, i když prohráváme a jsme poslední. Ke konci podzimu to bylo znát a posledních pět zápasů jsme už některé soupeře přehrávali. Bylo to dáno tím, že jsme chodili poctivě trénovat, což se o některých mužstvech říci nedá.

Jaké to vůbec je jít od porážky k porážce? Snažíte se některé věci měnit?

Vzhledem k tomu, že je nás docela dost, tak měníme sestavu. U domácích zápasů je výhodou, že po nás hraje béčko, což je super, takže ti, co si nezahrají, nastoupí potom. Na každý zápas se připravujeme individuálně. Spíše mi u některých přijde, což je smutné, že už nebojují o triko. Jsou potom roztěkaní a nechají se rozhodit. Naopak mám velikou radost z některých hráčů. Přivedli jsme třeba Borise z Veselce, což je poctivý kluk. Dnes vidím, kam to svojí poctivostí dotáhl, navíc je rychlý a potřebuje mít jenom trochu jistotu… Tím bych to asi uzavřel.

Pokud dovolíte, uzavřel bych to ještě otázkou na optimističtější téma. Koncem června oslaví netolický fotbal sto let své existence, tak jak se na tu událost těšíte?

Bude to veliká událost a všichni máme radost, že se konečně uskuteční, protože se dva roky odkládala kvůli covidu. Netolice si to zaslouží, protože jsou u nás šikovní, pracovití a poctiví kluci. I když na to třeba fotbalově nemáme, tak je úžasná věc s nimi pracovat.