Kdy a kam

  • Hudební sklepy

    pátek 22.3 19:30 - Milevsko, Galerie M

  • Malina Brothers

    pátek 22.3 20:00 - Týn nad Vltavou, MDK Sokolovna

    Koncert.

Zobrazit všechny události
 
 
 
 

Miss Sezimovo Ústí 2019 JcTEĎ

Která z dívek se vám líbí nejvíce?

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Lidé přišli debatovat, jak udělat z Týna lepší místo pro život

Zájemců o debatu na téma veřejných prostranství se sešlo dost.  , Autor: L. Kolářová

Zájemců o debatu na téma veřejných prostranství se sešlo dost.     Autor: L. Kolářová

AKTUALIZOVÁNO - 14.3.2019 01:51

TÝN NAD VLTAVOU – Jak zpříjemnit sídliště Hlinecká? A co s prostorem u hotelu Blanice? Jak využít bývalou kotelnu na Malé Straně a co s oblastí bývalých kasáren a gymnázia? Je šance změnit vzhled obchodního domu Bety a jeho okolí? A co s Vinařického náměstím? To jsou jen některé příklady míst, které vidí obyvatelé Týna jako problémová. Ve středu 13. března dorazili do týnské sokolovny lidé, které oslovila neobvyklá iniciativa tří nadšenců, jimž je společný profesní vztah k architektuře. Vytipovali čtvrtě, lokality i městská zákoutí veřejných prostranství, která by si zasloužila změnu a nabídli veřejnosti otevřenou diskuzi na téma, jak z Týna nad Vltavou udělat příjemnější město pro život.

 

Problémová místa očima dětí

Architekt Václav Čihák, teoretička architektury Markéta Pražanová a historik architektury Jan Ivanega získali pro svůj nevšední projekt i podporu vedení města. Starosta Ivo Machálek osobně oslovil občany na anketním lístku, kterým se shromažďovaly názory. Další náměty připutovaly online a zapojily se i školy. Žáci ZŠ Hlinecká, ZŠ Malá Strana a gymnázia se svými učiteli se vydali do ulic, oslovovali obyvatele města a vytvořili soubory koláží z fotografií, postřehů a obrázků, jejichž výstava nazvaná Týn nad Vltavou – Město pro život očima dětí se ve vstupní hale sokolovny vpodvečer otevřela.
Panely žáků ZŠ Hlinecká představil učitel Vladimír Kainzinger. Děti si například všimly, že v parku Na Perníku chybí lavičky, kasárenskou zeď vidí jako ideální prostor pro graffiti, soudí, že hřiště pro malé děti ve městě jsou, ale pro mládež schází.
Učitelka Lenka Šnorková s dětmi prozkoumala okolí malostranské školy. „Děti měly plno nápadů, třeba na záhony typu komunitních zahrad a zkusily si také dělat rozhovory s lidmi. Ptali se nejen na to, co se lidem ve městě líbí a nelíbí, ale také zda by byli ochotni sami přiložit ruku k dílu. Většina řekla, že ano, pokud by je někdo oslovil, ale zaznělo i to, že by do toho šli za peníze. Taková je doba," zmínila Lenka Šnorková a poukázala na tristní stav někdejšího basketbalového hřiště. Učitel sedmáků z této školy Jaroslav Holub dodal, že děti byly přímo užaslé z toho, že by mohly samy navrhovat, co udělat s opuštěnou kotelnou. Samozřejmě hned zazněl „mekáč" a KFC, ale pak už padaly nápady jako jump centrum, airsoftová herna nebo lasergame. „Berme děti vážně," apeloval Jaroslav Holub. Studentky sekundy gymnázia Šárka Dvořáková a Simona Vymětalová pro změnu vystavují fotografie, eseje a básně o místech, která se ve městě líbí nebo nelíbí.
Výstavu si teď mohou prohlížet návštěvníci kulturních akcí v sokolovně – třeba už sobotního irského večírku.

Co se podařilo zjistit?

Po vernisáži výstavy se lidé přesunuli do sálu, kde se dozvěděli, že celou tuto iniciativu, v jejímž rámci se ještě v srpnu uskuteční workshop o veřejném prostranství a zářijový Den architektury bude speciálně věnován Hlineckému sídlišti, si vybrala jako jeden z šesti podporovaných projektů v republice Nadace Proměny Karla Komárka. „Aby nevznikaly fámy, rovnou řeknu, že jsme dostali 68 tisíc korun, ale nikoliv pro nás tři, ale hlavně na vydání brožury, která z celého projektu vzejde a v listopadu bude pokřtěna," zdůraznil Jan Ivanega, že všichni tři iniciátoři se projektu věnují bezplatně.
Zástupkyně nadace Karla Kupilíková řekla, že je nadšená z tak velkého zájmu veřejnosti: „Máme zkušenosti z jiných měst a věřte, že tady je zájem nadstandardní." V jižních Čechách nadace podpoří ještě projekt ve Vimperku.
Jan Ivanega seznámil s čísly. V šetření se podařilo shromáždit názory 837 respondentů, což je 10,5 procenta obyvatel. „To už je reprezentativní vzorek," podotkl s tím, že víc se o veřejný prostor zajímaly ženy – z téměř 61 procent, a téměř polovinu tvořili lidé ve věku 20 – 40 let. Také byla aktivní mládež. I v sále bylo dost mladých lidí a lidí středního věku. Překvapilo ale, že ačkoliv Týn má 22 procent obyvatel nad 60 let, ti se téměř nezapojili. Místně byli aktivnější obyvatelé levého břehu Vltavy, nejvíc z Hlineckého sídliště.
„Z šetření vyplynulo, že 74 procent dotazovaných se pohybuje po městě převážně pěšky. To je dobrá zpráva pro obchodníky, protože když lidé chodí, tak cestou v obchodech nakupují. Autem jezdí necelých 22 procent lidí a jen velmi málo respondentů uvedlo, že jezdí na kole. Z toho plyne otázka, jestli má smysl budovat infrastrukturu pro cyklisty. Cyklostezky se ale staví i kvůli turistice a cestovnímu ruchu," komentoval čísla Jan Ivanega. Markéta Pražanová objasňovala, co to je veřejný prostor a jaký má vliv na život lidí. Když je příjemný, lidé se v něm rádi scházejí. Architekt Václav Čihák přiblížil na snímcích problémová území.

Některé příklady braly dech

Vystoupilo několik hostů. Popularizátor architektury Miroslav Vodák z Českých Budějovic ukázal příklady dobře řešeného veřejného prostoru z některých měst a obcí. Diváky hodně zaujala dřevostavba prodejny Billa z Litomyšle. Architekt Vodák řekl, že to je o odvaze samosprávy, aby si stála za svým, že investor u nich nepostaví typizovanou krabici. Krásnými prostranstvími se chlubí města, kde je někdo z radních nadšenec do architektury a také ta, kde starosta v otázkách, v nichž není odborník, chce odborníkům naslouchat. Městský architekt z Chrudimi Marek Janatka pak mluvil o roli městského architekta a jeho kooperaci s politiky.
Diváky ohromily snímky z Dolních Břežan u Prahy, tím spíš, když tamní starosta Věslav Michalik zmínil, že obec do veřejných prostranství nainvestovala už přes 250 milionů korun. Z rozpočtu by si to čtyřtisícová obec dovolit nemohla, je to o shánění dotací a práci s developery. V bytových domech s výhledem do parčíku s jezírkem, by chtěl asi bydlet kdekdo.
Starosta Michalik ale překvapil vyznáním, že závidí týnskému starostovi, protože tvořiví lidé v Týně se teď můžou na prezentovaných prostranstvích dosyta vyřádit. Domácí starosta byl ale spíš střízlivý. Připomněl, že město teď musí dokončit rozdělané projekty předchozí politické reprezentace a teprve pak dojde na vize současného vedení. „Ročně máme na investice jen 40 milionů, bez dotací to nepůjde," zmínil. „Přesně tak. Co je realizovatelné z dotací, to neděláme ze svých peněz," souhlasil starosta Dolních Břežan.

Co zaznělo z publika

Debata se poté stočila na potřebu městského architekta. Jak zaznělo z publika, na tom, aby město spolupracovalo na tomto poli s odborníkem, by se s vedením města dokázala shodnout i opozice. Budějovický architekt Miroslav Vodák pro takový případ apeloval na dobrý výběr, protože jsou i města se špatnými městskými architekty. „V Budějovicích bych se neinspiroval," podotkl.
Zastupitel Eduard Frýba kritizoval, že je dnes trendem draze bourat a pak na tomtéž místě draze stavět. Přitom právě v promítaných prezentacích bylo zjevné, že starým budovám stačí dát nový obsah a vzhled. „V kasárnách jsme mohli mít domov důchodců," řekl Frýba. Zaznělo také, že město by nemělo přistupovat na přání dalšího obchodního řetězce, který chce stavět v obchodní zóně. Protože nákupní centrum je potřeba na Hlinkách. Předseda komise pro revitalizaci sídlišť Pavel Boček si postěžoval, že deset let se o revitalizaci Hlineckého sídliště mluví, ale vidět není nic. Řeč přišla také na úklid města.
Lidé se rozcházeli až před devátou večer. To, že měli chuť věnovat této akci téměř čtyři hodiny času, se pro Týn jeví jako zajímavý signál.

Diskuse k článku - napište váš názor
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace