Jižní Čechy TEĎ - nejrychlejší zprávy z regionů
 
 
 

Kdy a kam

  • Čteme, pleteme a povídáme si o všem, co nás baví a zajímá

    Úterý 21.5 14:00 - Blatná, Knihovna

  • O Maroku

    Úterý 21.5 17:00 - Blatná, Komunitní centrum

    Cestopis.

Zobrazit všechny události
 

V novém Kulturním centru si lidé připomněli sto let života v Sepekově

SEPEKOV - Těžko říct, která hvězda popmusic by dokázala sál nového Kulturního centra v Sepekově zaplnit tak, jako se to dnes povedlo dětem a učitelům z místní školy. Návštěvníci nepohrdli ani místy k stání. Škola a obec se programem s názvem 100 let života v Sepekově postaraly o oslavu stoletého jubilea republiky, jaká nebyla k vidění nikde v okolí.

 

"Dalo nám to zabrat. Intenzivní nácvik trval přes měsíc, ale povedlo se a jsem na všechny naše děti i kantory strašně pyšná," svěřila se ředitelka školy Jitka Nováková, sotva dozněla závěrečná Beethovenova Óda na radost a dobouřil potlesk v sále. 

Jak šel čas v Sepekově, aneb Takoví jsme byli

Obyvatelé Sepekově zahájili oslavy vysazením lípy na novém náměstí před kulturním domem a pak už se přesunuli do sálu. Tam na ně čekala výstava fotografií a písemností, dokumentujících události a osobnosti obce. Lidé si se zájmem prohlíželi fotografie domů, které už nestojí - reportáž z bourání bývalého hostince Na Panské anebo snímky domů, které ustoupily právě víceúčelovému zařízení, jehož součástí je dnes kulturní sál. K vidění byly na snímcích i domy, kde se konala školní výuka dřív, než se postavila zdejší škola. Žádná oblast sepekovské historie nebyla opomenuta, své místo tu měli bývalí starostové i rodáci, na které by neměly příští generace zapomenout - třeba válečný letec Bohumil Šíma. Obrovský zájem byl i o kroniky, u nich se chvílemi tvořily i fronty. 

Pak už zazněla česká státní hymna, které vzdal spolu s ostatními čest i zdejší farář Mikuláš Selvek. Sám je přitom od slovenských Tater. "Už jsem se s tím smířil," glosoval s úsměvem chybějící půlku někdejší hymny, která od rozdělení Československa v roce 1993 schází.  

Kdy k nám přišel elektrický proud...

Starostka městyse Pavlína Bambuškarová zmínila všechny milníky stoleté historie Sepekova, k němuž se v roce 1960 připojilo Zálší a roku 1964 Líšnice. Mluvila o sázení Masarykovy lípy v roce 1919, také o elektrifikaci obce - včetně historického okamžiku, kdy 17. prosince 1926 se ve čtyři odpoledne poprvé rozsvítila elektřina v domě číslo 9 u Františka Dvořáka. A připomněla i zklamání z roku 1937, kdy po železniční trati projížděl vlak s prezidentem Benešem, na sepekovském nádraží stály nastoupené spolky a dav lidí - a vlak projel se zastřenými okny. Starostka pokračovala pohnutými roky druhé světové války, po níž se Sepekovští rychle pustili do práce a stát žádali o stavbu školy, vodovod a taky biograf. V roce 1947 se kina Sport opravdu dočkali. V nové škole se pak slavnostně začalo vyučovat 1. září 1950. A padla i zmínka o tom, že sepekovští konšelé nebyli nadšení z hospodářského záměru státu postavit mezi Sepekovem a Milevskem továrnu ZVVZ. Lidé v sále si připomněli, kdy se otevíraly nové prodejny, školka, kdy proběhla plynofikace, vyrostl dům s pečovatelskou službou. Stavba víceúčelového zařízení s kulturním sálem byla zahájena v roce 1988 a po velkých peripetiích se dokončila až letos. O to s větší hrdostí se teď mohli obyvatelé Sepekova rozhlédnout kolem sebe. Starostka uzavřela příslibem, že dnes vysazená lípa se už příští rok na náměstí rozšíří o další zeleň, pro budoucnost. Poté už pozvala na program, který připravila škola. 

Od Masaryka až k nám 

Děti jednotlivé etapy stoleté historie republiky přiblížily dobovými písničkami, citáty, úryvky z literatury, ale i třeba ukázkou spartakiádních skladeb z roku 1985 včetně Poupat od Michala Davida. K tomu běžela na obrazovce videoprojekce dobových snímků a dokumentů. Autorkou scénáře byla učitelka Hana Červená.

"Tož demokracii bychom už měli, teď ještě nějaké ty demokraty..," zněl jeden z nesmrtelných Masarykových citátů, z nichž výběr uvedli mladí moderátoři Michal Hanák, Kateřina Bendová a Erik Cimfe. Dospěli až k sametové revoluci a její atmosféra se připomněla písní Jaroslava Hutky Náměšť. Závěrečná Óda na radost a přání, abychom ze společných česko - slovenských dějin navazovali na to dobré, to vzalo za srdce snad každého v sále. 

 

Diskuse k článku - 1 příspěvek
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
  • Anička 

    Reagovat

     

    Krásné kulturní centrum mají a i v Petrovicích a vlastně všude v okolí . To u nás v Bernarticich se sokolovna pomalu rozpadá a jít tam na nějakou akci i školní je spíš k pláči.

    Vloženo 3.11.2018 22:33:29

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace