Jižní Čechy TEĎ - nejrychlejší zprávy z regionů
 
 
 

Kdy a kam

  • Matěj Rak

    neděle 19.5 19:00 - Blatná, Kavárna Železářství U Šulců

    Koncert.

  • Seminář argentinského tanga

    neděle 19.5 18:00 - Strakonice, Čajovna Pod Stolem

Zobrazit všechny události
 

Vráž chce zůstat mezi lázněmi. Potřebuje ale vstřícnost Písku

PÍSEK – Písečtí zastupitelé se postavili zády k žádosti lázní Vráž, které potřebují odkoupit pozemek s rašeliništěm v katastru Dědovic. Ministerstvo zdravotnictví totiž zahájilo pasportizaci všech lázní a zjišťuje, zda mají k dispozici vlastní přírodní léčivý zdroj. Jinak to nejsou lázně. Pozemky s rašelinovým jezerem u Dědovic vrážské lázně mají jen pronajaté a bez léčebného zdroje ve vlastnictví by lázně v budoucnu mohly o svůj statut přijít. To by bylo nepříjemné i pro obec Vráž, kde příjmy z daní a lázeňských poplatků představují zhruba 15 procent z rozpočtu, který se ročně pohybuje kolem 4,5 milionu korun. Mimoto má lázeňská obec samozřejmě i určitou prestiž. Pozemky s rašelinovým jezerem u Dědovic ale patří městu Písek a jeho zastupitelé se 29. září rozhodli je společnosti Lázně Hotel Vráž neprodat.

 

Písek proti lázním?

Místostarosta Jiří Hořánek (ANO) sice zastupitelům objasnil, že ministerstvo zdravotnictví nedá do budoucna povolení k provozování lázní, pokud nebude léčebný zdroj majetkem lázeňské společnosti, dokonce řekl, že jde o to, jak lázně ve Vráži nezaříznout, ale při hlasování pak byl spolu s dalšími 19 zastupiteli proti prodeji městských pozemků. Žádost zněla na odkoupení necelých devíti hektarů rašeliniště v katastru Dědovic za cenu podle znaleckého posudku, tedy za 2,57 milionu korun. Pět zastupitelů se hlasování zdrželo – Martin Brož, Tomáš Franců, Václav Gavlasz, Roman Ondřich a Jiří Uhlík. Pro odprodej nebyl nikdo.

„Statut lázní visí na vlastnictví ložiska peloidu. Bez tohoto zdroje lázně nemohou být lázněmi. Možná by mohlo stačit, když my jako vlastník pozemků budeme s využíváním souhlasit. Přece víc lázní nemůže splňovat podmínku vlastnictví léčebného zdroje, když například minerální vody patří státu. My tu lázně určitě chceme, ale těžko si můžeme odprodat pozemek uprostřed městských lesních pozemků,“ naznačil názor zastupitelů Luboš Průša a pak také zvedl ruku proti prodeji.

Stát zahájil revize

Jednatel společnosti Lázně Hotel Vráž Jiří Landa má ale za to, že vrážské lázně se bez vlastnictví léčebného zdroje neobejdou. Kvůli objasnění situace zabrousil i do historie: „Lázeňský statut byl pro zdejší lázně schválen v roce 1971. Tehdy byl také určen prostor rašeliniště v Dědovicích jako léčebný zdroj pro tyto lázně. Střídavě se tam léčivé peloidy těžily a netěžily, byl to majetek státu. V roce 1993 tyto pozemky připadly Písku a dnes jsou součástí Lesů města Písek. Od té doby měly lázně s městem na tyto pozemky nájemní smlouvu a od roku 2008, kdy lázně provozuje naše společnost, máme dlouhodobou nájemní smlouvu s městem my.“

Jiří Landa spatřuje v pouhém pronájmu léčebného zdroje riziko. Ministerstvo zdravotnictví a Česká inspekce lázní totiž zahájily revize léčebných zdrojů – zjišťuje se jejich mocnost, jak se z nich těží, jak se léčivé produkty používají. „Léčebný zdroj by měl být v majetku lázní, aby jejich statut nebyl ani v budoucnu ohrožen výpovědí, protože pak by s lázněmi zdravotní pojišťovny neuzavřely smlouvu,“ říká Jiří Landa.

Ve snaze narovnat tuto situaci a pozemky s rašeliništěm odkoupit vstoupil do jednání s majetkovým odborem města. „Byli tam velice vstřícní, dohodli jsme se, že popíšeme problém, pozemky se geometricky zaměří, oddělí, stanoví se ochranná pásma, zpracuje se znalecký posudek a zastupitelstvu se pak předloží naše žádost. Byl jsem velmi překvapený, když mi nedávno přišel stručný dopis, že naše žádost byla zamítnuta. Nebylo tam žádné zdůvodnění. Vůbec jsem netušil, že se tato věc bude 29. září projednávat, jinak bych se tam určitě dostavil,“ pokračuje jednatel. „Myslím, že ty pozemky ani nejsou městu k užitku, protože na rašeliništi ani v jeho ochranném pásmu stejně nesmí hospodařit,“ dodává Jiří Landa.

Lázně jedou na výjimku

Do lázní Vráž přijíždějí pacienti s neurologickými chorobami jako je roztroušená skleróza nebo Parkinsonova choroba, také s postižením pohybového aparátu, což jsou lidé s artrózami, revmatici, pacienti s kloubními náhradami, po operacích páteře a amputacích. Málokdo ví, že v České republice se ročně uskuteční kolem sedmi tisíc amputací končetin, v 98 procentech u diabetiků. V lázních Vráž pro tyto pacienty funguje škola chůze.

Existuje ale ještě jeden problém. Lázně Vráž spotřebují ročně zhruba 40 kubíků léčebného bahna k obkladům a zábalům. To jsou zhruba čtyři nákladní auta. V ložisku v Dědovicích se však netěží už léta. V době, kdy za minulého režimu patřily lázně ve Vráži, Bechyni a Třeboni do jednoho podniku, bylo rozhodnuto, že všechny budou odebírat peloid ze zdroje ve Spálené Borkovně u Třeboně. „Jedeme tedy na výjimku, že můžeme používat dovážený peloid, a to se právě nelíbí orgánům, které provádějí pasportizaci. Není ale žádný problém obnovit těžbu v Dědovicích. Je to prostě o tom natěžit hromadu, která se tři týdny nechá ležet, aby z ní odtekla voda a pak se nákladními auty převeze do skladiště v areálu lázní. Pro nás je jedno, jestli peloid přivezeme z Třeboně nebo z Dědovic, čtyři auta pro nás znamenají zásobu na rok,“ uvádí Jiří Landa na vysvětlenou, že i při využívání dědovického zdroje by auta určitě nependlovala sem a tam mezi rašeliništěm a lázněmi přes městské lesy. Jde o závoz jednou do roka.

Vráž chce zůstat mezi lázněmi

Pasport ložiska v Dědovicích začal loni na podzim, uhradit ho musí samotné vrážské lázně, zkoumání potrvá minimálně rok. Pasport ložiška se pak bude muset průběžně aktualizovat.

„Nechali jsme proto udělat geologické plány v souvislosti se zdrojem v Dědovicích, zaplatili znalecký posudek, respektujeme cenu, která z něj vzešla a až do nečekaného rozhodnutí zastupitelů jsme měli pocit, že přístup města je kladný. Pokusím se zjistit bližší důvody, které zastupitele vedly k zápornému stanovisku, a pak se na město Písek obrátíme znovu, zda by svůj postoj nezvážilo,“ říká jednatel společnosti.

„Určitě nejsme právě teď v presu, ale ty tlaky, aby se to dalo do pořádku a lázně byly jen tam, kde je i léčebný zdroj, budou určitě narůstat. A je to tak správné,“ myslí si Jiří Landa.

Hotelů a wellness center, které si říkají lázně, existují totiž spousty. Od skutečných léčebných lázní se odlišují právě tím, že nemají léčebný zdroj. Skutečné lázně musí plnit i přísné technické a přístrojové požadavky a po splnění všech podmínek mohou získávat úhrady od zdravotních pojišťoven za léčení pacientů.

Jiří Landa nechce ani domýšlet, že by nedohoda s městem mohla vést k zániku lázní, které zaměstnávají 70 lidí a ročně zde absolvuje 1500 pacientů komplexní lázeňskou péči a další 3000 lidí využívají samoplátcovské pobyty. „Věřím, že to je zájem celého regionu, aby tu lázně byly. Nejenže významně přispíváme do rozpočtu obce Vráž, ale v průměru je v lázních kolem 180 lidí, kteří se jedou podívat i do Písku a na okolní památky, a taky tu utratí nějaké peníze,“ podotýká Jiří Landa.

 

 

Diskuse k článku - 1 příspěvek
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace