Jižní Čechy TEĎ - nejrychlejší zprávy z regionů
 
 
 

Kdy a kam

  • O prrincezně, Liciášovi a makových buchtách

    neděle 22.9 15:00 - Milevsko - amfiteátr

    Pohádka

  • Lollipopz - Tábor

    neděle 22.9 16:00 - Tábor, hotel Palcát

    Zábavná hudební show, jehož součástí jsou mimo jiné oblíbené soutěže a spousta písniček ze všech doposud vydaných alb.

Zobrazit všechny události
 

Za vším hledej ženu. I za volantem kamionu

Kateřina Černá si splnila sen. Jezdí s kamionem. , Autor: Ivo Bukač - Jižní Čechy Teď

Kateřina Černá si splnila sen. Jezdí s kamionem.     Autor: Ivo Bukač - Jižní Čechy Teď

STRAKONICE – Dobrých řidičů kamionů mají v podniku ČSAD STTRANS řadu, ale řidičku jen jednu. Pětadvacetiletou Kateřinu Černou. Vyučená je v oboru kuchař – číšník a vařila ve školní jídelně, kde to pro ni ale nebylo dostatečně akční. „Můj přítel jezdí kamionem, jeho tatínek taky a i můj táta je řidič kamionu. Asi jsem k tomu nějak směřovala, protože odpracovat si v jídelně osm hodin a jít domů, to nebylo pro mne," směje se mladá žena, která si už jako malá hrála s autíčky, chodila oblečená ve vojenském a ostříhaná na ježka.

 

„Papíry na náklaďák jsem si udělala před dvěma lety a byla jsem ráda, že mě pak přijali v jedné budějovické firmě, protože většinou všude chtějí řidiče s praxí. Dali mě tam nejdřív na dvanáctitunu a pak mě oslovili z firmy STTRANS a nabídli mi kamion a pravidelnou linku z Blatné do Bratislavy. Vozím z Dury autodíly," říká Kateřina. Nejezdí sama, má na cesty parťáka. Není to ale zkušený chlap, který by na mladou řidičku dohlížel, je to jorkšírka Jessinka. „Musí mít čip, protože jezdíme přes hranice, a musí být po cestě připoutaná. Jessinka to ale miluje. Jakmile doma začnu balit batoh, už se těší. Po cestě spí a probudí se, když začnu brzdit. Všechna místa na trase už zná," říká parťačka Jessinky. Kateřina po nástupu dostala vozidlo Man a právě před pár dny jí firma svěřila úplně nové auto.

Jaké jsou reakce na ženu za volantem kamionu?

Ze začátku všichni řeknou – ježišmárjá! Ale nejsem taková výjimka, žen v kamionech je už poměrně dost, i do Bratislavy jezdí ještě jedna žena. V naší firmě jsem sice jediná na kamionu, ale třeba řidiček autobusu je u nás několik. Vidím to spíš jako výhodu, když mi třeba na autě praskne hadice nebo se přihodí cokoliv jiného, všichni kolem mi pomáhají. Samozřejmě když člověk přijde v klidu a slušně poprosí. Ve firmě máme výborného mechanika Františka Strnada a vůbec skvělé zázemí. Plno věcí mi vysvětlil i táta.

Takže žádné negativní ohlasy na ženskou za volantem takového obra?

Ale ano, taky jsem už zaslechla, že ženská za volant náklaďáku nepatří. V Budějovicích byl jeden takový vrátný. S chutí mi opakoval, že ženská má stát u plotny. Ta práce je hodně o psychice a tu ženy nemají horší.

Jsou v přístupu k ženě za volantem Češi a Slováci jiní?

Ne, všichni jsou na mě hodní. U bývalé firmy jsem jezdila i Německo a Polsko. V Německu se vykládaly palety do kopce paleťákem, to nebyla zrovna sranda, ale vždycky jsem narazila na dobré lidi, kteří mě v tom nenechali. Na mojí současné lince si v Bratislavě vykládají sami, to je výhoda.

Jací byli řidiči třeba v Polsku?

K tomu se snad ani nechci vyjadřovat. Je prostě hodně znát, když člověk ta práce baví nebo když ji dělá jen pro peníze. Pak takoví řidiči reagují jako blázni a jsou protivní.

Máte kamarádky, které taky jezdí s kamionem?

Ne, nikoho takového kolem sebe nemám. Kamarádky mi říkají, že jsem blázen. Navíc mám spíš kamarády. Ale to je i tím, že já nepocházím ze Strakonicka, přišla jsem sem za přítelem od Rakovníka.

Nerozmlouval vám přítel tuhle práci?

Vůbec ne, stál při mně, když viděl, že to chci dělat. Učil se se mnou na zkoušky, céčko jsem si dělala ve Strakonicích a éčko a profesák v Blatné.

Co bylo nejtěžší se naučit?

Couvání. Tam se zručnost získává hlavně praxí. Obdivuju řidiče, kteří mají návěs a ještě vlek. Na dálnici potkávám takové dva a to si pokaždé řeknu – klobouk dolů.

Kdy se s přítelem vlastně vidíte?

Přítel jezdí pro německého dopravce v Německu, takže se stejně jako já vrací na víkend. A pak spolu trávíme dovolenou. Doteďka jsme jezdili do Bibione, tam už jsme jak doma. Letos ale nepojedeme, koupili jsme si v Hoslovicích domeček a čeká nás práce.

Jste během cesty v kontaktu?

Ano, pomocí handsfree. Sluchátko mám na uchu skoro pořád. Jednou jsem se s ním omylem šla i koupat a se sluchátkem i spím. Je to dobré hlavně při nakládání, protože člověk má volné ruce. S přítelem si během dne voláme několikrát. Jak se máme, jak se jede, kde jsou policajti, a teď se hodně bavíme o domečku. Co tam jak uděláme. Máme si pořád co říct, i když jsme spolu už přes sedm let. S handsfríčkem to není problém a s mobilem v ruce nejezdím. Často se za to kritizují kamioňáci, ale já z té výšky vidím, že i v osobácích lidi volají nebo dokonce za jízdy píšou esemesky. Jsou to blázni, pak nemá být tolik bouraček.

Máte v autě vysílačku?

Nemám, ale teď si ji do nového auta budu dávat. Je dobré, když se od ostatních řidičů dozvíte, že je někde kolona.

A kameru v autě?

Mám, bez kamery bych nejela.

Jak vlastně vypadá váš pracovní týden?

Jedu linku z Blatné do Bratislavy čtyřikrát týdně, třikrát nocuju v kamionu. Líbí se mi, že se člověk ráno probudí na jednom místě a večer jde spát zas někde úplně jinde. Cestou z Bratislavy se zastavím na poslední pumpě u dálnice a vykoupu se. Přespím pak na Všechově u Tábora nebo na parkovišti v Milevsku.

Kde se stravujete?

Často v motorestu v Čížkově, ale i jinde. Někteří řidiči si vaří, ale já mám z plynové bomby strach.

Chtěl vás už někdo během nocování na silnici vykrást nebo okrást?

Zatím naštěstí ne. Ať hlavně nechají mě a mého psa na pokoji.

Vozíte stopaře?

Nevozím, to ani nesmíme.

Chtěla byste jezdit dál do světa?

Ani ne, stabilní linka mě baví, člověk potkává lidi, které zná.

A co policisté, jsou k ženě galantní?

Mě ještě nezastavili, takže nevím.

Povězte, co řidičům kamionů vadí na nás ostatních?

Hlavně to, že si lidi kolem neuvědomují, že kamion hned tak nezastavíte, když před vámi někdo vstoupí do silnice nebo vjede přede mě. U přechodů jedu pomalu a koukám. Už se mi ale stalo, že mě předjel osobák a začal mě vybržďovat.

A teď z opačného pohledu. Proč se některé kamiony navzájem na dálnici předjíždějí?

To já nevím. Mám na autě omezovač, maximální rychlost 89 kilometrů v hodině je nastavená asi už od výrobce. A pokud jde o předjíždění, tak na Slovensku vůbec nesmí kamion předjíždět. V Německu jsou úseky, kde to je zakázané a někde se smí kolem měst jet jen šedesátkou.

Co děláte, když uvíznete v koloně?

Vyvenčím psa a pustím si na notebooku film.

Jsou pro řidiče kamionů něčím zvláštní prázdniny, které se zvolna blíží?

To jsou. Lidi vytáhnou karavany a mnozí s tím neumí jezdit, protože mají karavan za autem jednou za rok.

Bavíte se na odpočívadlech s ostatními řidiči, jaké to je ve které firmě?

Možná si myslíte, že řidiči mezi sebou na firmy nadávají. Ale ono je to obráceně. Pravdu se tam moc nedozvíte, protože se chlapi spíš vytahujou.

Vypadá to, že vy chodíte do práce ráda...

To o sobě můžu říct na sto procent. Pokaždé se na jízdu těším. Mám suprovou dispečerku Martinku Rysovou, ta mi vyjde vstříc, když potřebuji volno na návštěvu doktora nebo dovolenou. Vůbec mám výborné šéfy. Doufám, že tuhle práci budu dělat dlouho.

Tak prozraďte, co se přeje řidičům kamionu na rozloučenou?

Ať se daří. Kolama dolů, anténou nahoru.

Tak ať se daří, kolama dolů a anténou nahoru!

 

 

Diskuse k článku - napište váš názor
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace