Je to asi již poslední svědek éry komunismu v Písku. Bylo by však nešťastné, kdyby se jednou musela lidem nabízet návštěva interiéru synagogy v Písku jako svědectví, jak se také zacházelo v nové době s památkami.

Synagoga přešla v rámci restitucí v letech devadesátých do majetku Židovské obce v Praze. Byl to tak trochu danajský dar. Z píseckých Židů nepřežil válku skoro nikdo a synagoga již nikdy nebude sloužit k původnímu kultovnímu účelu. Historická památka to však zůstane.

Židovská obec v Praze spravuje, opravuje, udržuje celou řadu židovských památek po Čechách. Písecká synagoga je však velké sousto. Oděvní služby Písek, které synagogu využívaly jako sklad textilu v době socialismu, nechaly vybudovat masivní betonové mezipatro, podepřené sloupy, vybouraly východní stěnu synagogy, kde byl umístěn svatostánek pro uložení tory a vestavěly vrata pro vjezd nákladního auta.

V letech 1996 až 2017 se podařilo Židovské obci i s částečnou pomocí města Písku opravit fasádu, střechu a stavebně budovu zajistit. Původní projekt na revitalizaci interiéru z této doby představoval částku přes 40 milionů korun. Památkáři nepřipouštějí jinou variantu než uvedení synagogy do původního stavu. Zachování nešťastně vybudovaného patra odmítají.

Je to tedy jako vždy o penězích. Naposledy, v roce 2020, se Židovská obec v Praze pokusila získat financování z takzvaných Norských fondů. V důsledku covidu se rozhodování protáhlo a v lednu 2021 byl zveřejněn seznam projektů, které granty získaly. Písecká synagoga mezi nimi nebyla. Jedním z důvodů, proč přednost získaly jiné návrhy, bylo i to, že žádost neobsahovala přesvědčivé zdůvodnění „udržitelného využívání“ synagogy po revitalizaci.

Bohužel to zdaleka není všechno, co by se mělo vyřešit. K synagoze totiž patřil i Rabínský dům a židovská škola. Ten byl v rámci privatizace prodán v 90. letech soukromému podnikateli z Pardubic a získat tento objekt zpět se zdá být nereálné. Škoda. Pokud se jednou podaří synagogu revitalizovat, zůstane problém přístupu a využívání prostoru před synagogou.

Zkušenosti z jiných měst, kde se židovské památky opravily, ukazují, že jsou všestranným přínosem. Prostory jsou využívány pro výstavy, koncerty, setkávání, vzdělávání, ale hlavně přitahují cestovní ruch. Česká republika má pověst bezpečné země přátelské k Židům, s projevy antisemitismu spíše sporadickými. Mnoho zahraničních návštěvníků, nejvíce ze Spojených států a z Izraele rádo k nám přijíždí a cestovní agentury nabízejí okruhy s prohlídkami synagog a židovských hřbitovů. Město Písek, které má nálepku města, kde soud pod tlakem protižidovského běsnění veřejnosti potvrdil Leopoldu Hilsnerovi trest smrti, by mohl ukázat celému světu, že si dnes odkazu svých židovských spoluobčanů váží.

Má vůbec smysl synagogu zachránit? Pražská židovská obec by si ušetřila mnohé starosti a získala prostředky pro záchranu nebo údržbu jiných objektů v Čechách, kdyby synagogu i s pozemkem prodala. Jistě to neudělá. Židé museli přežít dvě tisíciletí, než se dočkali nového židovského státu, jednou se to přece musí povést a synagoga v Písku bude slavnostně otevřena.