A jak se provedení hry v podání Divadelního souboru Tábor povedlo? Premiéru hry měl soubor na začátku října minulého roku v Divadle Oskara Nedbala v Táboře. Ještě v období před covidem měli herci dvě předpremiéry. Jednu hráli na zahradě Střelnice v Táboře jako benefiční představení pro Fokus a jednu v Trafačce. Jednou z postav hry Tak takhle to bylo je bezdomovec. Ten se snadněji objeví v prostředí zahrady než v divadle, kde se děj také odehrává. V povídání o viděném, které na Perlení v Bechyni následuje vždy po určitém bloku představení, zaznělo mnoho připomínek. Hlavní slovo mají lektoři přehlídky Vladimír Zajíc a Petr Toman a pak výkon a provedení hry komentují členové jiných souborů. Až na konec se k vysloveným názorům a připomínkám vyjadřují členové dotyčného souboru.

„Bylo mnohokrát řečeno slovo jakoby a jako by. To jsou slova, která jako první své studenty odnaučuji. Představení bylo nesrozumitelné, hrdina monotónní. Představuje typ, jak získat něco v životě, když někoho podrazím. Představitel nedodal hrdinovi to vnitřní kouzlo, aby bylo uvěřitelné, že i když je postava hajzl, odvede si na konec další ženu v řadě, která ho zachrání. Nejsem nadšený, že jsem to musel říct,“ komentoval představení Vladimír Zajíc.

Hru v podání Divadelního souboru Tábor režíroval Jan Schmödl. „Text Pavla Němce má velký potenciál. My jsme chtěli hrát ještě o něčem jiném a trochu jsme to posunuli. V našem podání je to o tom, že hlavní postava Patrik je macho a získal vše přes ženské, které využíval. A také sám se svým jednáním dostal na dno. A nakonec si odvede tu naivní holku Blanku, která ho zase ze dna zvedne. Porota měla naprostou pravdu. Selhal rytmus představení. Pak se tam nedostaly ty věci, co jsme tam chtěli mít. Protože se nám je nedařilo zahrát, pak byly nepochopitelné. Mělo by to vyznít promyšleněji a zákeřněji. Patrik je ten protiklad oproti naivní Blance, která je pro macha Patrika lehká kořist. Na premiéře v táborském divadle v říjnu to frčelo. Vezmeme si k srdci připomínky, které tu dnes zazněly. Důsledněji oddělíme civilní Blanku a Blanku, která Patrikovi dělá Kašpárka. Jsem bezdomovec, anebo teď hraju toho manažera, kterým jsem byl? Ty rozdíly musí být víc vidět,“ rozebral připomínky ke hře režisér Jan Schmödl.

V sobotu večer Bechyňský divadelní spolek Lužnice sehrál představení Rejžák z Prahy. Hru režíruje Karel Vontroba. Roli egocentrického Rejžáka hraje Jaroslav Mrzena.