Jižní Čechy TEĎ - nejrychlejší zprávy z regionů
 
 
 

Kdy a kam

  • David Jan Žák - Návrat Krále Šumavy

    Úterý 19.11 19:00 - Volyně, Městské muzeum

    O legendárním šumavském převaděči.

  • Kavárnička

    Úterý 19.11 14:00 - Volyně, Pošumavská tržnice

    Posezení pro seniory.

Zobrazit všechny události
 

O znovuobjevené truhle Karla IV. Ukrýval ji kostel v Kraselově

Etnografka Muzea středního Pootaví Marie Kotlíková ukazuje obsah kufříku, v němž je vyskládána část fragmentů ze znovuobjevené truhly Karla IV.

Etnografka Muzea středního Pootaví Marie Kotlíková ukazuje obsah kufříku, v němž je vyskládána část fragmentů ze znovuobjevené truhly Karla IV.

STRAKONICE – Česká republika si letos připomíná 700. výročí od narození krále a císaře Karla IV. Pozadu nezůstanou ani Strakonice. Už brzy Muzeum středního Pootaví představí veřejnosti unikátní věci přímo související s tímto významným panovníkem. Obzvláště jeden artefakt bude pro mnohé vskutku překvapivý. A to i pro odborníky. Jde o truhlu, kterou podle dochovaných pramenů daroval Karel IV. rodu Chanovských, jenž je spřízněn se starým šlechtickým rodem Dlauhoweských. Ten měl panství a statky mimo jiné v Němčicích u Volyně a v Kraselově. A právě kraselovský kostel svatého Vavřince vydal letos na začátku května skrývané tajemství – truhlu, v níž Otec vlasti převážel ostatky svatých. Pověst říká, že truhla své majitele varovala před blížící se smrtí. Že přichází smrt, dávala najevo chrastěním uvnitř, případně klapnutím víka.

 

Jedná se téměř o symboliku, že byl objev vzácné truhly učiněn zrovna v rok výročí narození Karla IV. Truhla by ale zůstala nadále utajená, kdyby se do pátrání nepustila etnografka Muzea středního Pootaví Marie Kotlíková. Její houževnatost, vytrvalost a přesvědčení, že někde v kostele musí být truhla schovaná, přineslo ovoce. Když Marie Kotlíková vypráví, jak se vše seběhlo, doslova jí visíte na rtech a skoro až s husí kůží vstřebáváte příběh, který svým způsobem připomíná velmi napínavý film. Ojedinělá výstava s názvem Karel IV. a Prácheňsko bude zahájena ve středu 1. června v 17 hodin na strakonickém hradě. Mimochodem i program vernisáže je originální. Více na toto téma už s Marií Kotlíkovou.

Proč se muzeum rozhodlo uspořádat výstavu Karel IV. a Prácheňsko, když panovník neměl na první pohled s tímto krajem příliš společného?

Je sice pravda, že na Prácheňsku nezanechal tak významné stopy jako na jiných místech, ale přesto se tu s jeho odkazem můžeme setkat. Například máme listiny vážící se k Hoslovicím a tudíž i k naší národní kulturní památce hoslovickému mlýnu, který naše muzeum spravuje. Nebo dle pramenů víme, že Karel IV. řešil spory plynoucí z řevnivosti mezi Bavory a Rožmberky ve vztahu k nedalekému Helfenburku. Na přípravě a realizaci tohoto projektu jsme pracovali od loňského roku a postupně jsme skládali nové a nové informace a sami jsme byli některými zjištěními překvapeni. Původně jsme uvažovali o tom, že k výročí narození Otce vlasti vydáme jen sborník, který by obsahoval práce faktografické, legendy a práce dětí na téma Karel IV. a Prácheňsko. V mezičase se nám však podařilo získat opravdu unikátní a vzácné kousky a bylo nám líto je veřejnosti nepředstavit. Proto jsme se rozhodli pro dvě linie výstavy.

O jednu linii se postaraly děti z výtvarného kroužku domu dětí a mládeže, je to tak?

Ano. Domluvili jsme se učitelkou výtvarného oboru Vlaďkou Hradskou, která s dětmi pracovala na obrazech s tématikou Karla IV. Pod jejím vedením děti dokonce vyrobily i keramické loutkové divadlo s postavami Karla IV. a jeho blízkých, ať už jde o samotného panovníka nebo o jeho manželky. Práce dětí budou vystaveny v Zámecké galerii. Doplní je literární práce studentů místního gymnázia, kteří je zpracovali pod vedením učitele Miroslava Hrušky.

 A druhá linie výstavy?

Ta se odehraje v kapitulní síni. Tam bude vystavena trojice vzácných předmětů. Jednak to budou listiny signované kanceláří Karla IV., dále fragmenty původní truhly, která byla odborníky do letošního května považována za ztracenou, a také socha Karla IV. ze Lhenic. Hned proti vstupu do kapitulní síně bude stát oltář z kostela svatého Vavřince vyvedený téměř ve skutečné velikosti. Oltář bude prostřednictvím medailonů vyprávět příběh osudů rodu Dlauhoweských. Jsem přesvědčena o tom, že výstava bude pro mnohé návštěvníky přímo fascinující.

Socha Karla IV. ze Lhenic? 

Získali jsme ji díky souhře náhod a také vstřícnosti představitelů městyse, které si velmi vážím. Ve Lhenicích, které historicky patřily do Prácheňského kraje, právě rekonstruují náměstí, jehož součástí původně byla krásná kašna, na jejímž vrcholu stála od roku 1853 socha Karla IV. Z důvodu rekonstrukce byla kašna rozebrána, socha sundána a převezena do restaurátorské dílny. Odtud putovala k nám do muzea. V kapitulní síni budevystavena minimálně do června příštího roku. Jde pravděpodobně o jedinou pískovcovou sochu Karla IV. v rámci bývalého Prácheňska, která je vysoká 186 centimetrů a váží kolem 900 kilogramů.

Jak se vám ji podařilo dostat do kapitulní síně, vchod je přece docela nízký?

Převoz i manipulace s tak velkým, těžkým a současně mimořádně cenným předmětem jsou vždy hodně náročné. Musel se promyslet speciální mechanismus, který sochu pomohl do kapitulní síně dostat. V této věci jsme měli opět štěstí, neboť nás přes úskalí pomáhal převést Pavel Pavel. Návštěvníci uvidí sochu v rohu před vstupem do ambitů. Kapitulní síň, která se začala budovat v roce 1320, tak ideálně koresponduje s dobou Karla IV.

To budou v kapitulní síni vystaveny pouze tyto tři věci – socha, truhla, listiny?

Tyto předměty jsou mimořádné. Domníváme se, že by měly vyznít v plné své kráse a významu. Bylo by zbytečné je něčím doplňovat. Rušilo by to celkový dojem, neboť pointa je v předmětech samotných. Navíc v kapitulní síni chystáme přednášky, divadelní vystoupení, koncerty a setkání, takže prostor bude tomu uzpůsoben.

Nechtěla jste o tom příliš mluvit, spíš návštěvníky napínat, ale mně to nedá. Vy jste věděla, že v kraselovském kostele svatého Vavřince musí někde být schovaná ona truhla?

O truhle se vědělo, ale pouze to, že se dochoval bok snad s původním kováním. Karel IV. skutečně dle pramenů věnoval truhlu rodu Chanovských. Ten je spřízněn s rodem Dlauhoweských a Častoralských. Z farních kronik víme, že předmětná truhla byla v roce 1696 převezena z Rábí do Kraselova a s povolením pražského arcibiskupa umístěna v kostele svatého Vavřince. V roce 1968 vznikla karta památky, kde jsou popsány jednotlivé součásti kostela svatého Vavřince. Na této kartě je zmíněna truhla spolu s dalšími podrobnostmi, jenže už nikdo nevěděl, že se zachovala. Správci farnosti i badatelé se domnívali, že se jedná pouze o ten bok. Fragmenty původní truhly tedy spatřily světlo světa znovu po dlouhých osmdesáti letech – symbolicky v roce 700. výročí od narození Karla IV.

Neříkejte, že jste prohledávala kostel kousek po kousku, sundavala obrazy ze zdí a hledala tajnou skrýš...

To opravdu ne, nebylo by to vhodné nebo chcete-li uctivé vůči takovému místu a vlastně to není ani možné bez církevního souhlasu. Tím víc si vážím vstřícnosti pátera Jana Turka i představitelů Biskupství českobudějovického, se kterými jsem na této věci spolupracovala. Pan farář nám umožnil nahlédnout do prostor, kam to našim předchůdcům nebylo dovoleno. Lze to snad přičíst dlouhodobě dobré oboustranné spolupráci a možná i důvěře, kterou jsme odhodláni nezklamat. Odměnou se nám tak stala nenápadná dřevěná bednička s datací 1936, o kterou byl bok truhly v podstatě opřený.

Byli jste hodně napnutí, když jste bednu s nápisem 1936 dopravili z Kraselova do muzea? Jaká byla první reakce po otevření?

Byli a jen těžko se dají slovy vyjádřit pocity člověka, který je svědkem opatrného a pozvolného nadzvedávání víka, které bylo do toho okamžiku pevně přibito. Stále slyším to skřípění osmdesát let starých hřebíků, které se jen neochotně pouštějí dřeva. A pak – zázrak. Bednička byla až po víko naplněná fragmenty truhly. Fragmenty krásně řezbovanými, polychromovanými, desítky centimetrů i jen několik milimetrů velkými, se zachovanými otisky původního kování, s nepřehlédnutelnými spoji. Vše jsme zdokumentovali a tajil se nám při tom dech. Král a císař zavítal poprvé na náš hrad, poprvé v historii, třebaže jen prostřednictvím své truhly, ve které převážel ostatky svatých.

To, že je truhla pravá, máte už potvrzené?

Není pochyb o tom, že se jedná o původní truhlu Karla IV., truhlu ze 14. století. Je předmětem dalšího bádání, jestli jsou úplně všechny nalezené fragmenty původní nebo jestli jde o jednu truhlu z jedné doby či truhlu složenou z více součástí - jde o to, že naši předci mohli některé součásti nahradit novějšími prkny. S jistotou už také víme, že materiálem pro výrobu bylo dřevo z nějakého listnatého stromu. Naději na přesné určení stáří truhly nám dávají také větší kusy, u kterých bude možné provést poměrně přesnou dataci.

Co bude dál?

Předně mne těší podpora ze strany vedení našeho muzea, spolupracovníků i partnerů našeho projektu, kteří mi dávají sílu odolávat tlaku, který je z různých míst vskutku obrovský. Bylo by totiž naivní se domnívat, že podobná věc vyvolá v okolí jen kladné odezvy. Jsme zkrátka v Čechách. V souladu s přáním vlastníka budeme fragmenty vystavovat, budeme o nich bádat a konzervovat je, aby byly uchovány pro další generace, a současně se postaráme, aby se informace o nich dostaly do povědomí veřejnosti. Navrhla jsem, aby bádání probíhalo v jižních Čechách, když truhla pochází od nás. Mám představu, že by se tohoto úkolu zhostil tým odborníků - historiků, konzervátorů, restaurátorů, zástupců Jihočeské univerzity, církve, kraje, Národního památkového ústavu i rodu Dlauhoweských. Schůzka s památkáři proběhne poslední květnový týden, neboť v případě truhly i jejích fragmentů jde o kulturní památku a s jako takovou se musí také zacházet. V širším kolektivu se pak sejdeme během léta a určíme optimální postup a harmonogram prací. Truhlu včetně fragmentů bychom měli mít od vlastníka zapůjčenu na pět let. Během této doby musíme stihnout spoustu práce.

Znamená to, že se restaurátoři pokusí o její sestavení?

To zatím není náš cíl. Restaurování by bylo v tomto případě finančně velmi náročné, i když na druhou stranu také možné. Nemohu předjímat, ale zřejmě bude ze strany památkářů nabídnuta církvi možnost využití příslušného dotačního titulu ministerstva kultury. Levnější variantou je například to, že každý fragment může být 3D scannerem zachycen a následně speciálním počítačovým programem sesazen do virtuální podoby. Šlo by tedy o počítačovou simulaci truhly, s možností jejího vytištění na 3D tiskárně. Skutečné sestavení truhly tedy nevylučujeme, jen si myslíme, že někdy je lépe počkat. Metody konzervování a restaurování jdou velmi rychle dopředu, už nyní naši kolegové používají ke své práci například nanotechnologie.

A kde truhla po pěti letech skončí?

Mým osobním velkým přáním je, aby se truhla vrátila zpět do kostela svatého Vavřince v Kraselově. Věřím, že by se mohla stát impulsem pro jeho tolik potřebnou rekonstrukci a zabezpečení. Jsem přesvědčená o tom, že se truhla opět stane pro kraselovskou farnost pojítkem a v nás ostatních trvale vzkřísí národní hrdost. Hrdost k zemi, ke kraji a místu, odkud pocházíme a kam také patříme.

Vše se odtajní ve středu 1. června. Připravili jste i netradiční zahájení výstavy.

Ráda bych uvedla, že pro vybrané děti, které se do našeho projektu zapojily, jsme připravili dopolední prezentaci, které se ujali pracovníci muzea a také naši milí hosté – Josef Kalbáč, Miroslav Šobr a Miroslav Žitný. Na odpoledne připravujeme pro diváky bohatý program. V pět hodin odpoledne zahájíme vernisáž výstavy v Zámecké galerii, kde se odehraje divadelní kus o Karlu IV. s keramickými loutkami, které vyráběly děti ze strakonického domu dětí a mládeže. A pak – poprvé v historii našeho města – zavítá na hrad Karel IV. v osobě oblíbeného režiséra Zdeňka Trošky. Za doprovodu divadelníků a šermířů pak povede diváky do kapitulní síně na závěrečný koncert Flos Florum inspirovaný dobou Karla IV.

Řekněte, čím byl podle vás Karel IV. tak výjimečný?

Mám pocit, že mi snad ani nepřísluší taková čest vyjadřovat se k osobě Karla IV. Jednoznačně ho však vnímám jako nejvýznamnější osobnost českých dějin. Byl inspirativní osobností a během svého života dokázal to, co se jeho následovníkům nepodařilo nikdy zopakovat. Byl to člověk silně věřící, mecenáš, sběratel, vědec, nadšený cestovatel, dobrý hospodář, vizionář a diplomat. Svým životem předčil dobu. Pořád se k němu vracíme a jeho stopu, kterou tu zanechal, následujeme. Nebo se o to alespoň pokoušíme.

Jarka Krejčová

 

 

Diskuse k článku - napište váš názor
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace