„Tvorbu Jiřího Řeřichy po léta sleduji, ale nikdy jsem neměl příležitost uspořádat vernisáž jeho díla. Naše dnešní setkání je o to příjemnější, že mezi nás přijel historik umění Jaromír Procházka, který je znalcem práce autora dnešní výstavy,“ zmínil kurátor Pavel Šmidrkal.

Historik umění Procházka se s malířem Řeřichou znají jednačtyřicet let. „Seznámili jsme se v roce 1981 krátce poté, co Jirka absolvoval pražskou Akademii výtvarných umění. Je bytostným figuralistou. Do českého výtvarného světa přináší kus sebe a přináší ho originálním způsobem. Mimo všechny tendenční proudy. Je to klasik české malby a rozhodně mu přísluší místo nejenom v regionální výtvarné kultuře,“ poznamenal Jaromír Procházka.

Malíř Jiří Řeřicha se už v první fázi po absolvování školy věnoval každodennosti, která ho obklopovala. „Čerpal motivy jednak z osobního života, ale velice rychle reagoval i na podněty, které přinášelo jeho okolí. Vystudoval střední keramickou školu v Bechyni a jeho zápas s hlínou se projevuje i v dílech malířských. Kromě toho je také vynikajícím kreslířem, ale i koloristou. Hodně pracuje se základními barvami, jako je modrá, žlutá červená, které v jeho díle převládají,“ dodal historik umění.

Malířův přítel Michael Makovec konstatoval, že jeho vystoupení vzniklo vlastně na základě nedorozumění. Potom zmizel do zákulisí, odkud si přinesl řadu rekvizit a také tahák, ze kterého předčítal. „Bez toho bych byl úplně mimo,“ smál se. „Jirka měl a má v životě v jistém smyslu velké štěstí. Až na nepatrné výjimky dělal vždycky to, k čemu vnitřně směřoval, čemu se chtěl věnovat, co ho naplňovalo. Malování se věnuje s vášní a urputností,“ uvedl Michael Makovec.

Návštěvníkům vernisáže ukázal obraz píseckého portrétisty Dragouna, který Jiřího Řeřichu učil, a také malířův portrét z roku 1969. „Ten dědek, který tu dnes s vámi sedí, je tady na tom papíře,“ dodal s tím, že od kurátora dostal za úkol, aby byl vtipný. To se mu povedlo a mnohokrát publikum rozesmál.

Další podrobnosti o výstavě i díle Jiřího Řeřichy najdete ve středečním tištěném týdeníku Táborsko.