Jižní Čechy TEĎ - nejrychlejší zprávy z regionů
 
 
 

Kdy a kam

  • ABC spotřebitele pro seniory - aneb jak se vyznat

    pondělí 16.9 10:00 - Písek, Senior Point - klubovna DFŠ

    Přednáška Sdružení českých spotřebitelů a Poradny při finanční tísni.

  • Jiří Smrž

    pondělí 16.9 18:00 - Farní charita Milevsko

    Koncert.

Zobrazit všechny události
 

Pamětníci vnesli světlo do tragického příběhu z Vrcovic

Josef Kinkor a odlitek pro náhrobek na hrobu Anny a Cyrila Větrovských na hřbitově v Záhoří.

Josef Kinkor a odlitek pro náhrobek na hrobu Anny a Cyrila Větrovských na hřbitově v Záhoří.

VRCOVICE, ZÁTAVÍ – Na začátku letošního roku jsme uveřejnili tragický příběh Anny Větrovské a jejího syna Cyrila z Vrcovic, kteří byli během druhé světové války za neznámých okolností umučeni nacisty. Na základě výzvy na konci článku se ozvali dva lidé, s jejichž pomocí se nám podařilo do příběhu vnést jasnější světlo.

 

Annu Větrovskou zadrželo 22. prosince 1941 gestapo, když přijela navštívit své rodiče do Vrcovic. Druhý den za záhadných okolností zemřela. O několik dní později byl zatčen i její syn Cyril, který byl odvezen do terezínské Malé pevnosti. Zemřel těsně před koncem války, 9. dubna 1945.

Proč byla Anna Větrovská a její syn Cyril uvězněni a umučeni poodhaluje příbuzný rodiny Josef Kinkor ze Zátaví. „Moje máma byla neteří Anny Větrovské a byla přítomna jejímu zatýkání," vysvětluje Josef Kinkor. Vybavuje si, jak mu matka říkala, že stála společně s dalšími obyvateli vrcovického domu číslo 17 čelem ke zdi a nevěděla, co se bude dít.

Statečný četník

„Máma byla v té době mladá holka, vzpomínala si, že byla hrozně vystrašená. Gestapáci na ně mířili zbraněmi a nikdo nevěděl, co se děje. Z domu pak vyvlekli její tetu Annu a naložili ji do auta. Hledali také strejdu, ale ten byl zrovna v lese. Zpráva o zadržení jeho ženy se k němu dostala během chvilky. Přemýšlel, zda se vrátit z lesa nebo utéct, ale byl statečný a hrdý chlap a nechtěl ublížit dalším členům rodiny, proto se z lesa vrátil a nechal se zatknout," líčí Josef Kinkor vzpomínky své matky Vlasty Kinkorové.

Gestapo odvezlo Annu a Josefa Větrovské na četnickou stanici do Záhoří, kde probíhaly první výslechy. „Když gestapo vyslýchalo Annu Větrovskou, vzal místní četník tajně Josefa Větrovského do vedlejší místnosti, aby slyšel, jak jeho žena vypovídá a mohl následně vypovídat stejně," popisuje Josef Kinkor statečnost jednoho ze záhořských četníků.

Manželé Větrovští byli po prvních výsleších převezeni na gestapo do Českých Budějovic, kde probíhalo další mučivé vyslýchání. „Mámina teta se po jednom z výslechů pokusila o sebevraždu oběšením, bála se, aby neprozradila své spolupracovníky a neuškodila rodině," vypráví s pohnutím v hlase příbuzný rodiny Větrovských.

Ostře střežený pohřeb

Sebevražedný pokus ale Anně Větrovské úplně nevyšel. Ve vážném stavu byla převezena do budějovické nemocnice a lékaři dostali přísný rozkaz: zachránit za každou cenu! Jak moc se zdravotníci snažili Annu zachránit, když věděli co ji v případě návratu na gestapo čeká, lze jen odhadovat. Fakta ovšem hovoří jednoznačně: Anna Větrovská svým zraněním 23. prosince 1941 podlehla.

„Ještě předtím se ale na chvíli probrala z bezvědomí a poprosila českého lékaře, aby jí ustřihl pramínek vlasů a společně s prstýnkem je po válce předal její rodině. Ten svůj slib dodržel a někdy na konci roku 1945 rodinu skutečně vyhledal a vlasy s prstýnkem předal," podotýká Josef Kinkor.

Pohřeb Anny Větrovské se konal na sklonku roku na hřbitově v Záhoří. „Rakev byla pevně uzavřena a příbuzným bylo zakázáno se do ní podívat, celý obřad byl sledován gestapem a kněz dostal nařízeno, aby se ve smuteční řeči vyhnul jakýmkoliv slovům o hrdinství, statečnosti a vlastenectví," popisuje průběh pohřbu Josef Kinkor. Podle něj existuje i možnost, že Anna v rakvi vůbec nebyla. „Jeden z hasičů, který nesl rakev, rodině řekl, že se v ní něco divně hýbalo, jakoby tam byla nějaká větev," vysvětluje pan Josef. On sám se ale spíš přiklání k názoru, že Anna Větrovská byla před smrtí krutě mučena a gestapo nechtělo lidem ukázat její zdevastované tělo.

Syna nikdy nenašel

Josef Větrovský byl po brutálních výsleších odvezen do koncentračního tábora Buchenwald v Německu, následně prošel i koncentračními tábory v Dachau a Ravensbrücku. „Podařilo se mu ale přežít a jako jedinému z rodiny se vrátit domů. Okamžitě se vydal hledat svého milovaného syna Cyrila. Osud mu ale nebyl nakloněn, nikdy ho nenalezl. Do rukou se mu dostalo jen holé oznámení, že jeho syn zemřel krátce před koncem války v terezínské Malé pevnosti. Chtěl pochovat alespoň jeho ostatky do rodinného hrobu, ale ani to mu nebylo dopřáno. Tělo jeho syna nebylo nikdy nalezeno a nepodařilo se zjistit ani to, kde by mohlo být pohřbeno. „Mámin strýc proto nabral trochu terezínské hlíny, kterou posléze uložil při smutečním obřadu do rakve," vzpomíná Josef Kinkor.

Smrt kvůli dopisu?

Otázku proč byla Anna Větrovská a její syn zatčeni a umučeni, trochu zodpovídá další ze čtenářek, která se ozvala do redakce. Žena, jejíž táta byl za války starostou v jedné ze sousedních obcí a byl v kontaktu s četníky, kteří mu ledasco pověděli, si nepřála zveřejnit své jméno, redakce jej ale zná. „Důvodem zatčení měla být jejich spolupráce s odbojem v Praze. Cyril, coby student vysoké školy dostal dopis od skautů, který měl doručit na nějaké místo. Když se s tím svěřil mámě, ta rozhodla, že dopis odnese na uvedené místo sama. Dopis předala a myslela, že tím vše skončilo, ale bohužel byla už v té době pod dohledem gestapa. To doufalo, že je dovede k celé skupině, což se ale nestalo. Proč k zatčení došlo zrovna ve Vrcovicích, ale nikdo neví," uvedla čtenářka z Písecka.

Její slova nepřímo potvrzuje i Josef Kinkor, podle kterého gestapo Cyrila Větrovského nechalo na svobodě ještě několik dní. „Máma mi popisovala, že její táta Cyrilovi domlouval, že jestli je do něčeho zapojen, aby se toho vzdal. Cyril mu ale měl odpovědět, že by se pak nemohl podívat svým rodičům do očí. Zatčen byl pár dní po návratu do školy..," dodává Josef Kinkor.

Peníze věnoval republice

Manžel Anny a Cyrilův otec Josef Větrovský se po pohřbu svého syna uzavřel do sebe a o událostech z války odmítal s kýmkoliv hovořit. Za svoji statečnost a odbojovou činnost byl vyznamenán Válečným křížem druhého stupně. Pětadvacetitisícovou odměnu, která byla s vyznamenáním spojena, okamžitě vrátil státu s tím, že peníze mají být použity na obnovu zničené republiky. Po několika měsících si vzal za ženu manželku svého kamaráda, který byl zastřelen při Pražském povstání. Přestože oba prožili bolestné chvíle, nebo právě proto, rozhodli se darovat lásku a štěstí někomu, kdo obojí velmi potřeboval. Z dětského domova si vzali holčičku, která ve válce přišla o rodiče i celou rodinu. Malá Jindřiška se stala jejich lékem na bolesti světa a novým smyslem života.

Na svoji první ženu a milovaného syna Cyrila ale Josef Větrovský nikdy nezapomněl. Až do konce svého života chodil každý týden k místu jejich posledního odpočinku postát v tiché modlitbě a zapálit malou svíčku. Plukovník Josef Větrovský zemřel 17. července 1954 ve věku 58 let.

 

 

Diskuse k článku - napište váš názor
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace