Jižní Čechy TEĎ - nejrychlejší zprávy z regionů
 
 
 

Kdy a kam

  • Trio SOČR ~ Píseň písní

    neděle 26.5 19:00 - Písek, KD

    Třetí z Píseckých nokturen 2019 bude ve znamení Písně písní v podání Tria Symfonického Orchestru Českého Rozhlasu. (Původně plánované Tilia Trio se zpívajícími saxofony bohužel pozdě zjistilo kolizi termínu s Pražským jarem)

  • Host Blatenských listů - Spisovatel Jan Měšťan

    neděle 26.5 18:00 - Blatná, Kavárna Železářství U Šulců

Zobrazit všechny události
 

Jakub Oudes si splnil sen a poznal atmosféru světového šampionátu ve sjezdu v ledovém korytě

Jakub Oudes

Jakub Oudes

PÍSEK – Jakub Oudes z Písku na přelomu roku poprvé okusil světovou sérii Red Bull Crashed Ice. Závody ve sjezdu v ledovém korytě jsou nejvíc populární v zámoří, kde se také rodí nejvíc závodníků světové extratřídy. Jakub Oudes, druholigový hokejový rozhodčí, pronikl do světového šampionátu díky výkonu v menších podnicích, kde si vybojoval divokou kartu. Sezónu sice kvůli zranění předčasně ukončil, ale nabraných zkušeností rozhodně nelituje. Své další cíle popisuje v následujícím rozhovoru.

Kudy vedla vaše cesta k závodům v ledovém korytě?

Můj sen byl si to alespoň zkusit. Viděl jsem to v roce 2009 v Praze, ale pak jsem tomu nevěnoval tolik pozornosti, protože jsem měl spoustu jiné práce. Minulý rok jsem se ale rozhodl, že to zkusím. Dostavil jsem se do Rakouska do Wagrainu na Riders cup, což jsou menší závody, do kterých se může přihlásit každý. Na základě tohoto závodu jsem dostal od české asociace divokou kartu na světový šampionát Red Bull Crashed Ice.

Jak těžké se na tyto závody dostat?

Nejtěžší je příprava, která u nás není možná. V našich podmínkách se na to nedá připravit. Na Riders cup není těžké se dostat, ale je náročné si vybojovat účast na světovém šampionátu.

Nabízí se tedy otázka, jak jste se na závody připravoval. Jel jste na dráhu do zahraničí? Využil jste nějak tréninku hokejového rozhodčího?

Ty pohyby jsou absolutně rozdílné. Nejblíž je to asi ježdění na rampě, ale pořád je to něco jiného. V Rakousku mají kluci například malou soukromou dráhu pro kolečkové brusle. Kluci z Česka si tam byli zajezdit, ale s podmínkami, jaké mají například Američané, se to stejně nedá srovnat. Já jsem se v podstatě nijak nepřipravoval. Jel jsem si zkusit hlavně to Rakousko a nečekal jsem, že se mi to povede tak, že dostanu hned divokou kartu. Se světovým šampionátem jsem nepočítal.

Je v Česku tento sport známý?

Pro hokejisty určitě ano. V roce 2009 v Praze měl tento sport velkou reklamu a hlavně tak se dostal do povědomí. Jinak pro nás jsou nejbližší závody v Rakousku. V Česku se nejezdí a v dohledné době nejspíš ani nebudou.

Které státy jsou vyhlášené? Odkud jsou nejlepší závodníci?

Jednoznačně je to Amerika. Na závod v USA v Saint Paulu přišlo za víkend na 100 tisíc diváků. Když jsme pak byli ve Finsku, kde mají závodníci také své šampionáty a školy, tak návštěvnost tam nebyla taková, jako v USA.

Spojené státy jsou země zaslíbená pro extrémní sporty. Proč to tak je?

Určitě je to dáno tím, že tam na to jsou peníze. Tyto sporty jsou hodně drahé, je obrovsky náročné postavit v centru města trať - dráha je uměle chlazená. Mohou si to dovolit.

Jak bývá dráha v ledovém korytě dlouhá?

Tratě jsou většinou různé. Na menších závodech na Riders cupu jsem jel nejkratší závod ve Švýcarsku na 150 metrů. Standardně je to kolem 300 metrů. Jel jsem jeden závod v USA, kde měla trať 320 metrů, byla hodně technická. Ve Finsku pak měla trať 670 metrů.

Okomentujte svá vystoupení v této sezóně. Jak se vám dařilo?

Začátek ve Wagrainu byl náročný, když jsem se poprvé postavil na ledních bruslích z kopce. Byl to absolutně nový pohyb a chvilku mi trvalo, než jsem se do toho vžil. V kvalifikaci jsem věřil, že to půjde. V obou kvalifikačních jízdách jsem bohužel upadnul, čas sice nebyl špatný, ale nepostoupil jsem přímo do hlavního závodu. Jel jsem jen malý závod. Pak jsem se přesunul do Švýcarska do Crans-Montany, kde se jel další závod. Tam to bylo daleko lepší. Zajel jsem si svůj nejlepší výsledek, kterým bylo 21. místo, ale bohužel jsem si tam poranil vazy a meniskus. V Česku mi pak z kolene vytahovali krev. Věděl jsem, že to není pro sezónu ideální. Dráha na světovém šampionátu v Americe byla na zraněné koleno hodně těžká, moc mě to mrzelo, protože to byl můj první šampionát. Poprvé jsem viděl, co je to ten Red Bull Crashed Ice. Trať byla těžká, s velkými skoky. Byla to super zkušenost. Dostal jsem se do hlavního závodu, ale většinu volného času jsem trávil u doktorů, kteří pracovali s mým kolenem. Výrazně mě to omezovalo. Když jsme přijeli z Ameriky, vynechal jsem Riders cup v Rusku, abych koleno pošetřil na závod do Finska. Byla tam zase úplně jiná trať, než v Americe. Do hlavního závodu jsem se nedostal, protože jsem upadnul a postup do finále mi o kousek unikl. Další Riders cup se konal u polárního kruhu ve Finsku v Saariselkä. Byl to krásný závod, trať byla přírodní, hlavně pro sjezdaře. Zajel jsem si tam 40. místo. Po návratu do Čech jsem po konzultaci s lékaři sezónu ukončil.

Jak je tento sport finančně náročný a z čeho platíte náklady na cestování? Dá se tím vydělávat?

Vybavení stojí asi jako výstroj na hokej. Je trochu upravená, nejlepší jezdci mají i speciální nože na bruslích. Jinak jezdíme v chráničích páteře. Nejdražší na tom všem jsou letenky a ubytování. Část peněz jsem dostal od sponzorů. Dostal jsem záštitu od prvního náměstka hejtmanky Jihočeského kraje Josefa Knota a sponzorské dary od firem S.N.O.P., Prefa Alluminium a Penta Strakonice. Zbytek šampionátu jsem si hradil ze svého. TOP jezdci mají většinou peníze od sponzorů, vrací se jim to také na reklamě. Dají se získat i peníze z umístění, ve světovém šampionátu dostane nějakou částku prvních 64 jezdců.

Jak se na sjezd na bruslích dívají lékaři? Pro laika to vypadá nebezpečně.

Přední jezdci už to umějí jezdit. Lékaři se na to dívají asi jako na každý adrenalinový sport. Trošku si ťukají na čelo, ale když je doktor sportovec, tak asi pochopí, že je zatím nějaká touha. Ale je to nebezpečné, jednoznačně.

Využije při tom člověk alespoň něco z hokeje? Jízdu tělo na tělo?

Je to sport, který kombinuje to, co miluju. Líbí se mi ski-cross, kde jsou souboje, a hokej, kde se taky pořád bojuje. Zároveň mám rád jízdu na bruslích. Neznamená to ale, že když jste dobrý na bruslích, že budete dobrý ve sjezdu.

Základy jsou stejné, ale pohyby jsou jiné. Vím, že před pár lety to jeli i hráči NHL a měli s tím problém.
Kolik Čechů jezdí úroveň mistrovství světa?

Máme tři české jezdce, kteří jsou v TOP 64 na světě a můžou jet libovolně na každý šampionát. Je to Jirka Grus, Václav Kosnar a náš nejlepší jezdec Michal Urban, který jezdí dlouhodobě. Dříve to jezdili i další závodníci, kteří ukončili kariéru.

Jaké si dáváte osobní cíle a čeho si nejvíce ceníte na této sezoně?

Před sezónou jsem neměl žádná přehnaná očekávání. Z šampionátu jsem kvůli zranění odstoupil na nějakém 63. místě, o čemž jsem ani nesnil. Je to pro mě skvělý pocit, dalo mi to hodně zkušeností. Chtěl bych poděkovat nejen partnerům, ale hlavně rodině a přátelům, kteří mě neskutečně podporovali, a za to jím strašně moc děkuji. Do příští sezóny bych se chtěl vrhnout po hlavě, udělat daleko lepší přípravu. Věřím, že se můžu pokoušet o lepší umístnění.

Diskuse k článku - napište váš názor
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace