Frahelž je zvláštní místní jméno vycházející ze staroněmčiny. Je na něm zajímavé i to, že se do češtiny nepřekládal (kupř. jinde Pieberschlag se přeložil jako Veveří). Jen se kdysi říkalo Fraheleč a je to ještě v paměti. Frahelž se skloňuje – ve Frahelži, do Frahelže, obyvatel obce je pro sousední vesnice Frahelžskej.

Nejstarší záznam o vsi je z roku 1549 (odkaz na rok 1533). Kdy písař zapsal tvar Ffrayhelcze. V obecní kronice se naznačuje, že osada existovala již ve 14. století. Roku 1554 je již zapsáno Fraheleč. V roce 1600 se psalo: „Postoupil jest zámku města Trzebonie a vsi Ffrahelzie.“

Až do 19. století se v písemnostech vyskytují tvary Frahelzie, Frahelžie, Frahelsch, Fraheltsch. Jméno vzniklo ze středohorní němčiny ze slova vrihelse, přičemž v dokladech je často jen freihals, což volně znamená svobodu nebo nějakou výhodu. V češtině by to mohla být svoboda, výhoda – jinak Lhota.

Freihals by se mohlo přeložit jako svobodný, volný krk (případně šíje), který nenese žádného jha. Obecní kronika to upřesňuje, že název je odvozen od práva místního mlynáře, který nemusel na robotu a měl tzv. svobodné hrdlo čili fraihalz, z čehož se vyvinul název Frahelž.

Nejasná je okolnost, že neobstál název Fraheleč, když se v roce 1921 v novém Československu rychle hromadně centrálně přejmenovávaly německé názvy. Osadu a mlýn Frahelž připomíná v díle Proti všem Alois Jirásek. Ve mlýně se snad po nějakém zranění léčil Jan Žižka z Trocnova. Alois Jirásek vedle učitele byl historik a pravděpodobně při bádání na tento moment přišel. To by znamenalo, že Frahelž je mnohem starší než první zmínka z roku 1549. Stranou zůstává onen svobodný mlynář a kdo byl faktickým zakladatelem osady.