Místní jméno Zábrdí se zde a v okolí vyslovuje krátce Zabrdí. Obyvatel Zábrdí je pro okolní vesnice „Zabrdskej.“ I proslavený rodák Josef Hasil.

Nejstarší písemná zpráva o sídle je z roku 1359, kdy se zapsalo Zabirdi. Potom v dalších stoletích písaři zapisovali vesnici ve tvarech Zabrdie, Zabrdi, Sabrdy, Zabrdy a také Zabrdj. V roce 1854 byl úředně schválen název Zábrdí. To již byly zavedeny na základě úsilí Josefa Dobrovského, Pavla Josefa Šafaříka a sestavením česko – německého slovníku Josefa Jungmanna nad písmeny čárky a háčky. Stejně se však krátké názvy Zabrdí a Zabrdy používaly i v písemnostech až do 1. republiky.

Místní jméno Zábrdí označuje ves podle její polohy za brdem. Ve staročeštině mělo slovo brdo dva významy. Brdo bylo součástí tkalcovského stavu (navádět brdo, navádět osnovu do brda, z čehož také vzniklo úsloví „na jedno brdo“ používané í mimo tkaní). Tato verze se pro vznik jména Zábrdí nehodí. Druhý význam ze staročeštiny – brd, brdo byl vrch, kopec, pahorek.

Přijíždí-li se do Zábrdí z Lažiště, kde je kostel, fara a hřbitov, nachází se Zábrdí za kopcem, který se dnes jmenuje Stráž a je 700,5 metrů nad mořem. Na druhé straně údolí Blanice jsou hory vysoké přes 900 metrů, což neodpovídá brdu, to je vrchu či pahorku. Brdem, za kterým byla z pohledu od Lažiště založena ve 14. století osada, je s velkou pravděpodobností dnešní kopec Stráž.

Může se spekulovat, že Stráž se kdysi jmenovala Brdo. Na Blanici se rýžovalo zlato, vedla tudy významná obchodní stezka, pročež se muselo „na brdu“ strážit. Kdo však jmenovitě založil Zábrdí, dvorec, osadu a pak vesnici, není zjištěno.