Kdy a kam

  • Pletky s Vlastou

    středa 27.3 9:00 - Písek, Senior Point

    Nebuďte s ručními pracemi doma, vezměte klubíčka, háčky, jehlice i své rozpracované modely a přijďte se podělit o zkušenosti, zeptat se na jiné postupy.

  • Folková legenda Nezmaři ~ křest velkého zpěvníku

    středa 27.3 19:00 - Písek, Divadlo Fráni Šrámka

Zobrazit všechny události
 
 
 
 

Miss Sezimovo Ústí 2019 JcTEĎ

Která z dívek se vám líbí nejvíce?

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Bechyňský most Duha je jen o deset let mladší než republika

Duha nad údolím Lužnice. , Autor: Foto archiv Miroslava Krále.

Duha nad údolím Lužnice.     Autor: Foto archiv Miroslava Krále.

BECHYNĚ - Jižní Čechy jsou doslova přehlídkou mostů všech druhů, velikostí a stáří. Význačné místo mezi nimi zaujímá Bechyňská duha - železobetonový obloukový silniční a železniční most přes Lužnici, po dlouhou dobu nejvyšší most na území tehdejšího Československa. Pokud by bylo možno použít srovnání jako v literatuře nebo ve filmu, byl by to most kultovní.

O jeho stavbě se uvažovalo již po vzniku republiky. Starý železný most v Zářečí, postavený v osmdesátých letech 19. století Vojtěšskou hnutí na Kladně, stejně jako zbytečně dlouhá cesta do města od původního nádraží, už nestačily vzrtůstajícím požadavkům lázeňského města. Proto okresní správní komise na svém zasedání 11. září 1924 rozhodla o postavení nového mostu v místě nejužšího údolí Lužnice a zároveň co nejblíže lázním. Projekt mostu byl zadán Eduardu Viktorovi. Z té doby se zachoval obrázek údolí Lužnice, do kterého byl bílými čarami zakreslen odvážný oblouk budoucího mostu, jehož vzorem byl obdobný most u města Langwies ve Švýcarsku. Bylo tak započato dílo technicky i esteticky obdivuhodné.

Oblouky o rozpětí 90 metrů a vzepětí 38 metrů z patek, ukotvených ve skalnatých stráních, nesly ve výši 50 metrů nad hladinou řeky vozovku o délce 203,38 metrů. Vozovka svými parametry odpovídala tehdejší silnici I. třídy. Při konstrukci mostu byl vzat v úvahu provoz železnice do nového nádraží na území města, a proto byla vozovka pod kolejemi zesílena a měla tak nesymetrický průřez.

Přípravy stavby, která přinesla do kraje práci

Vlastní stavba mostu byla zadána pražské firmě Hlava - Kratochvíl za rozpočtovou částku 4 999 676 Kč. Na této částce se podílela z 50 procent státní subvence, 30 procent činila zemská subvence a 20 procent půjčka městské spořitelny v Bechyni. Zástupcem stavbyvedoucího byl mladý inženýr Augustin Korvas. V Bechyni to byla jeho první stavba a později úspěšně pokračoval jako stavbyvedoucí na stavbě železobetonového obloukového mostu přes Vltavu v Podolsku.

Již na jaře roku 1926 bylo započato s přípravou staveniště. Dřevorubce, kteří na trase budoucího díla vykáceli stromy, vystřídali muži s vyměřovacími přístroji, kteří vytyčili trasu mostu. V blízkosti tehdejšího nádraží vyrostly dřevěné boudy a objevily se hromady řeziva, armovacího železa a jiného stavebního materiálu. celkem prošlo za celou dobu stavby skládkou 2200 kubických metrů dřeva na lešení a bednění, 2500 tun cementu a 500 tun armovacího železa.

V údolí řeky se objevila mohutná míchačka betonu, kolejničky polní dráhy a vozíky, na břehu byla postavena pískařská navigace. Na stavbu se začali scházet dělníci z okolí, pro které byla stavba po dva roky zdrojem výdělku, tak vzácného v tehdy chudém kraji. Spolu s původními zaměstnanci firmy jich bylo asi 400, včetně techniků a mistrů. Z tohoto počtu bylo 147 strojníků, 14 kovářů a zámečníků, 56 tesařů a kolářů, 30 betonářů a zedníků. Je pozoruhodné, že během stavby nedošlo k žádnému těžkému ani smrtelnému úrazu.

Na protilehlých stráních nad údolím byly vztyčeny dva stožáry kabelového jeřábu, spojené lany vysoko nad údolím. Jeřáb sloužil zpočátku tesařům při stavbě sloupů, podepírajících bednění oblouků, později při stavbě bednění a ukládání armatury a nakonec při betonáži. V dokumentárním filmu, natočeném v průběhu stavby, je zachycen dělník, doprovázející na cestě vzduchem dřevěný žlab s armovacím železem, zavěšený na háku jeřábu.

Jak se stavělo

Počátkem května 1926 začala vlastní stavba. Dříve než bylo sestaveno bednění oblouků, byly v korytu řeky postaveny dva mohutné sloupy lešení, které sloužily jako podpěry bednění. Ihned poté bylo započato se stavbou bednění od patek ve stráních vzhůru k vrcholům bednění. Jakmile byla bednění hotová a dovnitř vsazena armatura, byla postavena a zaarmována bednění opěrných pilířů vozovky.

Pak se začalo s vlastní betonáží. I přes poměrně malý počet betonářů pokračovala betonáž v nepřetržitém provozu poměrně rychle, pro výrobu betonu přivezla firma pouze cement. Písek byl těžen přímo ze dna Lužnice, štěrk byl dopravován na stavbu po vodě z lomu Čermák, vzdáleného asi dva kilometry proti proudu řeky. Po ztuhnutí betonu oblouků a pilířů byla bednění odstraněna a na horní plochy oblouků byla usazena bednění opěrných sloupopěrných sloupků, mostovky, zábradlí a nosných sloupů trolejového vedení. Následovala povrchová úprava betonu, vydláždění vozovky a chodníků, položení kolejnic a úprava příjezdové komunikace na obou koncích mostu.

Na sloupy na obou koncích mostu byly zavěšeny pouliční lampy. Pod nimi na zábradlí byly umístěny dvojí bronzové desky. Na jedněch byla jména tvůrců mostu, druhé upozorňovaly na dovolené zatížení mostu parním válcem a parní oračkou. Desky zdobily most ještě v 60. letech minulého století.

Most byl slavnostně otevřen 28. října 1928. S výjimkou asi dvouměsíční uzavírky na podzim 1981 slouží nepřetžitě dodnes.

Karel Kovanda

Pár zajímavostí kolem mostu Duha

- Město Bechyně dosáhlo na počátku 20. století železničního spojení s Táborem elektrickou trakcí a dráhou, kterou tehdy vyprojektoval vynálezce a vynikající odborník v elektrotechnice František Křížík. Bylo to v roce 1903 a byla to první a nejstarší jihočeská železnice v bývalém Rakousko - Uhersku. Tato elektrická dráha měla však jednu nevýhodu. Končila na levém břehu řeky Lužnice před městem Bechyní. Proto se uvažovalo o novém spojení obou břehů řeky Lužnice vybudováním mostu a prodloužením elektrické tratě až do města.

- Za necelé tři roky od zahájení prací v květnu 1926 byl most dokončen a přejela po něm Křižíkova elektrická železnice, nazývaná "elinka". Rychlost a plynulost stavby budí úžas dodnes.

- Po dokončení mostu došlo k přísným zatěžkávacím zkouškám a z výsledků zkoušek a měření se zjistilo, že průhyb mostu při maximálním zatížení činil pouze jeden centimetr! To byla výtečná známka jak pro konstruktéra projektu, tak pro kvalitu práce všech zúčastněných dělníků a techniků.

- Zajímavé jsou technické parametry mostu. Jeho délka je 225 metrů, šířka 9 metrů. Nad řekou se klene vy výšce 52 metrů. hlavní otvor světlosti je 88 metrů. Mezi místními pamětníky se vypráví, že pod hlavním obloukem mostu proletěl pilot s letadlem Mig 15 z bývalého bechyňského letiště.

- Bechyňská Duha, jak se říká železobetonovému mostu pro jeho nosný oblouk, se stala nejzajímavější dominantou města Bechyně. Patří mezi nejfotografovanější místa.

- S mostem se pojí i méně radostné události. Jeho výška přitahuje sebevrahy a hazardéry. Po skončení druhé světové války v květnu 1945 skákali z mostu němečtí kolaboranti, zrádci a němečtí vojáci, kteří se báli spravedlnosti a potrestání za své činy. Smutná událost se týká i jednoho ze stavitelů, který měl při stavbě mostu hlavní dozor. Byl to Karel Šiška, ministerský rada veřejných prací. Dne 12. července roku 1945 spáchal sebevraždu kvůli bezdůvodnému nařčení, že při květnových událostech 1945 přisluhoval německým okupantům. Tomu však nic nenasvědčovalo. Přidaly se deprese, a tak Karel Šiška vystoupil z vlaku, přehoupl se přes zábradlí mostu a padal z výšky 52 metrů. Jeho tělo dopadlo na břeh řeky Lužnice. Byla to tragédie člověka, který měl velký podíl na stavbě bechyňského mostu.

Miroslav Král

Diskuse k článku - 3 příspěvky
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
  • Zdeněk Milevsko 

    Reagovat

     

    Do Bechyně rád jezdím na výlety v létě,projdu se lázněmi,pak dolů k řece pod most a nezapomenu i na jez v Zářecí pod zámkem,je to hezké město,mají konečně už pár let pěkné,opravené náměstí. Bechyňákům závidím,škoda že tu nic takového nemáme a co se týče zdejšího námeští,to je fakt hrozný,provoz děsný z toho nadměrný hluk,nic pěkného,tedy alespoň pro mě.

    Vloženo 11.12.2018 11:46:55

  • anonymní čtenář 

    Reagovat

     

    První a nejstarší jihočeská železnice v bývalém Rakousko-Uhersku byla koněspřežka do Lince.

    Vloženo 9.12.2018 22:51:38

  • pozorný čtenář 

    Reagovat

     

    Omlouvám se, ale tato věta postrádá pravdivost i logiku: "byla to první a nejstarší jihočeská železnice v bývalém Rakousko - Uhersku".
    První automaticky znamená nejstarší, JČ automaticky znamená v Rakousku. Ale hlavně to prvenství spočívalo v něčem jiném, zkuste si to najít.
    Jinak díky za článek.

    Vloženo 9.12.2018 18:14:29

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace