banner3
Jižní Čechy TEĎ - nejrychlejší zprávy z regionů
 
 
 

Kdy a kam

  • Varhanní půl maraton

    Úterý 25.6 17:00 - Soběslav, Kostel sv. Víta

    Koncert.

  • Divadlo Járy Cimrmana - Němý Bobeš

    Úterý 25.6 19:30 - Vodňany, MěKS

Zobrazit všechny události
 
 
 
 

Soutěže (1)

 

Jindřich Jašík o své cestě světem schizofrenie

Jindřich Jašík , Autor: Pavla Maradová

Jindřich Jašík     Autor: Pavla Maradová

STRAKONICE – Ve strakonické čajovně Pod Stolem proběhla nedávno beseda s Jindřichem Jašíkem, autorem knihy Cesta ze schizofrenie. Na začátku besedy vysvětlil, co jej vedlo k jejímu sepsání. Jindřich Jašík vychází pouze z osobní zkušenosti. Na léčbě schizofrenie mu vadí, že se na toto psychické onemocnění pohlíží jen jedním směrem a velmi málo lékařů hledá i jiné možnosti, jak pomoci svým pacientům. „Vlastní zkušenost mě donutila přemýšlet o tom, zda by nešlo zvládnout tuto nemoc i jiným způsobem. Předesílám, že rozhodnutí vysadit léky bylo podmíněno tím, že pokud se tento pokus nepodaří napoprvé, víckrát to zkoušet nebudu!" To si Jašík dal jako svou podmínku.

Jaký vliv mají drogy?

Na otázku, zda před tím, než se u něj projevily známky schizofrenie, bral nějaké drogy, přiznal, že nepravidelně užíval marihuanu a jednou vyzkoušel houbičky. To však nepovažuje za přímou příčinu nemoci, i když zároveň dodává, že nemůže vyloučit, že se užívání drog na nemoci nepodílí vůbec. „Z mého pohledu spočívá nebezpečnost drog především v tom, že otevírají brány fantazie a poukazují na to, že člověk není spokojený. Pokud nedokážeme být spokojení bez drog, tak je něco špatně," říká Jašík. „Zpětně jsem si uvědomil, že se u mě schizofrenie začala v mírných příznacích projevovat už rok před její atakou."

Co tedy považuje za příčinu své nemoci? „Já přikládám velký význam sledování filmů s nevhodnou tematikou, která diváky vyvádí z reality a vyvolává v nich pocity strachu. Jelikož mé dětství i dospívání bylo pohodové, přikládám význam spíš těmto aspektům zvenčí, a to jsou informace z médií a filmů. Jde o filmy, které nabízejí možnosti, že jsme ovládáni někým jiným, vyvolávají pocit, že si svůj život nemůžete ovlivnit, vědomě řídit a podobně. Jsou to filmy útočící na psychiku lidí a především mladých lidí, kteří si obrázek o světě a sami o sobě teprve vytvářejí," vysvětlil Jašík.

Psychickou rovnováhu narušují i filmy a zprávy

Jak následně popsal, někteří lidé, většinou velmi přemýšliví lidé, pak tyto informace nesprávně zpracovávají, obzvlášť nejsou-li pevně zakotvení v realitě, což většina mladých lidí ještě ani být nemůže. Citliví jedinci pak reagují i na běžné zprávy o tom, co se děje s planetou, kde a proč se dějí různé nepokoje a velmi si tyto informace takzvaně berou nejen k srdci, ale především nad nimi často a dlouze přemýšlejí. V době, kdy se u nich začne projevovat psychická nerovnováha, začínají trpět takzvaným spasitelským syndromem. Pomáhají za každou cenu a získají pocit výlučnosti, že jsou to právě oni, kdo mohou zachránit planetu, město nebo cokoli či kohokoli jiného. Přiřazují své osobě přehnanou důležitost. Do svých pocitů a myšlenek natolik zabřednou, že přestanou rozeznávat realitu od svých představ. Ve většině případů se pak dostaví bludy či halucinace. Zkrátka mozek přestane správně vyhodnocovat lidi i situace.

Máme se schizofreniků bát?

„Nikoli, oni se bojí svého okolí a situací, do kterých se dostávají. Například u mě se dostavil pocit, že můj otec je mafián a já jsem předurčen k tomu převzít vše po něm. Tak mě honila mafie a já se pochopitelně bál. Snažil jsem se před nimi ukrýt. Takže schizofrenik se spíš straní lidí, schovává se před nimi a obává se o svůj život. Pokud zaútočí, tak jen proto, že jde o jeho vlastní obranu. Nakonec počet vražd spáchaných schizofreniky zdaleka není úměrný strachu, který z nich ve společnosti panuje. I když jedna vražda spáchaná duševně nemocným je v televizi stokrát, neznamená to, že zabil sto lidí," vysvětluje Jašík.

Nepopírá, že schizofrenici nemohou být nebezpeční pro sebe nebo své okolí. Ale lidé trpící duševní nemocí se takzvaně léčí tím, že jsou jim podávána léčiva – drogy, které je utlumují a tím utlumují i příznaky nemoci. Neléčí se však příčina onemocnění, nýbrž jen důsledek. Na tuto skutečnost poukazuje i Pjér la Šé´z v doslovu ke knize Jindřicha Jašíka.

Nezvládnuté ego vede do blázince
Během besedy přišla na řadu také řeč o egu a jeho podílu na zvládnutí duševní nemoci. Tomuto tématu se v knize také Jašík věnuje v jedné z kapitol. „Je snad tvé tělo a duše o tolik méně než tvé ego? Vždyť tělo a duše jsou s vámi už od narození, zatímco ego jste získali postupem času," vysvětluje autor knihy. Je to právě ego, které si tedy člověk vytvoří na základě informací a zkušeností už během prvních let života.

„Ego je váš osobní policajt, který hlídá, abyste se chovali podle toho, jak to má společnost ráda. Na tom, jak se cítíte, egu nezáleží. Každý člověk je jedinečný, ale egu je to málo, protože je to málo společnosti, která říká, že byste měli být tím nejdůležitějším egem ve vesmíru. Tato touha vás přivede až do blázince!" Nepřikládat tedy velkou důležitost bludům a představám, které přijdou v době nemoci je jedna z cest, jak zvládnout psychickou nemoc bez léků. K tomu je však zapotřebí také dozor, kterému se rozhodnete věřit víc než sobě a svým představám, pokud začnete vysazovat léky," popisuje Jindřich Jašík také ve své knize. V žádném případě na to nesmí být člověk sám!

Pohled na duševní nemoci se mění

Naštěstí už jsou tady i lékaři a programy, díky jimž se hledají nové či jiné cesty, jak se vyléčit z duševní nemoci. Což znamená najít a léčit její příčinu. Jde například o terapeutický směr Open dialog (otevřený dialog), který funguje již dvacet let ve skandinávských zemích. Pacient a lékař jsou v partnerském nikoli autoritativním vztahu. Klient si může určovat způsob léčby i medikace podle dohody s lékařem. Je to tedy především on, kdo určuje směr terapie a není jen pasivním příjemcem.

„Právě tito lidé a metody mohou pomoci při pozvolném vysazování léků, pokud se tak na vlastní riziko rozhodnete konat. Protože ne všichni jsou těmto metodám nakloněni, je třeba vyhledat osvíceného odborníka, který se snaží stále hledat nové způsoby a řešení. Jsou také případy, kdy lidé vysadili léky a za šest let i dříve se jim ataka vrátila. Velmi důležité pro udržení dobré psychiky je spánkový režim, jídlo a další faktory, které popisuji ve své knize," radí Jašík.

Kniha pro laiky i odborníky

V knize popisuje Jindřich Jašík svou cestu. Jednak uvádí své lékařské zprávy, popisuje pocity před atakou a v době, kdy ztratil pevnou půdu pod nohama a pohltil jej svět fantazie. O tom, jak byl součástí matrixu, o svém strachu, bludech, hlasech v hlavě, ale také o obnovení racionality, požadavcích důkazů při přebujelé fantazii a také o vědomosti. Autor knihy doufá, že jeho jedinečná kniha může pomoci mnoha lidem i jejich rodinám pochopit tuto nemoc a v neposlední řadě může posloužit i lékařům a psychologům. Sám Jašík by rád směřoval profesně k roli peer (člověk s vlastní zkušeností) konzultanta na základě osobních zkušeností se svou nemocí.

Diskuse k článku - 1 příspěvek
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
  • Dája 

    Reagovat

     

    zajímavé

    Vloženo 8.3.2019 22:27:19

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace