Jižní Čechy TEĎ - nejrychlejší zprávy z regionů
 
 
 

Kdy a kam

  • Country tancování

    středa 20.11 10:00 - Písek, KD

  • Géniové světové hudby v klavírních proměnách

    středa 20.11 19:00 - Písek, Trojice

    Jiří Pazour – skladatel, koncertní klavírní improvizátor a pedagog Pražské konzervatoře.

Zobrazit všechny události
 

Měla to být názorová přestřelka o Šumavě. Dorazila jen jedna strana

VIMPERK – V úterý 16. října se ve Vimperku z iniciativy Jihočeského kraje uskutečnila debata o kůrovci nejen na Šumavě, ale o současné kůrovcové kalamitě v celé České republice. Ústředním bodem byla diskuze o tzv. dvanácti mýtech, které kolem tohoto problému panují.

 

Do kulturního střediska ve Vimperku svolal Jihočeský kraj odborníky, kteří se ožehavým tématem kůrovce zabývají. Měla to být polemika názorových odpůrců, jenže zástupci Národního parku Šumava nedorazili, stejně jako vědci prosazující bezzásahovost v kůrovcem napadených plochách Šumavy. V médiích se vyjádřili, že pozvání dostali pozdě a preferovali by akci v podvečerním čase, aby mohlo přijít víc veřejnosti. Diskusi ve Vimperku pak označili za součást kampaně, kterou kraj k Šumavě vede.

Na debatu iniciovanou Jihočeským krajem do Vimperka přijel Martin Klewar (Ústav pro hospodářskou úpravu lesů), biolog Jan Pokorný, Jan Štrobl (lesník) a Petr Martan (poradce v lesnictví a přírodního prostředí). Politickou scénu zastupoval Pavel Hroch (náměstek hejtmanky). Postupně diskutovali o dvanácti mýtech, které kolují mezi lidmi.

Nejen stromy, i zvěř a ptáci v ohrožení

Na úvod si vzal slovo Jan Pokorný a upozornil, že může nastat značný problém i pro zvířata, pokud bude kůrovec dál ničit stromy v lesích. Například u tetřeva může se může stát, že když už nebude mít možnost obývat dvě stě, tři sta let staré vysoké stromy, může se přestěhovat jinam. „Pokud nebude nebude moci tetřev obývat smrčiny, bude se muset opravdu přestěhovat do nižších stupňů vegetace. V nižších vegetačních stupních stoupá zastoupení buků, které jsou atraktivní například pro divoké prase, který je u nás v republice přemnožené. Pokud se tedy tetřev dostane do těchto stanovišť, může se stát, že ho divočák bude likvidovat. Mimochodem zrovna tady na Šumavě přes třicet let odchovávají tetřeva a tu populaci se každoročně snaží posílit, i když to jde velice obtížně. Otázkou zůstává, co proto udělal Národní park? Ten proto neudělal vůbec nic," řekl Jan Pokorný.

Poté se debata stočila k otázce, jaký je rozdíl mezi starým a mladým lesem? K tomuto tématu si vzal slovo Martin Klewar, který srozumitelně vysvětlil výhody starších lesů „ Možná bychom našli analogii, jaký je rozdíl mezi starým a mladým člověkem. Miminka jsou voňavá a pěkná a dospělí mají zkušenosti. V určité analogii můžeme najít tyto projevy i v lesním ekosystému. Co umí tedy dospělý les lépe než mladý? Je změřeno a zjištěno, že dospělý smrk ve stáří 150 let může mít kořen sahající až třicet metrů od pařezu, kde je jeho kmen. Tento dlouhý kořen sahá do potoka a z toho potoka je schopen jedním kořenem nasát vodu do celého systému vlastních kořenů. Dochází k redistribuci vody a naopak na druhé straně může docházet k vylučování vody, takže ten starý les si vytváří prostředí pro následující generaci tím, že zvyšuje půdní vlhkost redistribucí vody. Dalším rozdílem mezi starým a mladým lesem je schopnost zachytávat srážky. Pokud dochází k dešti, který je hnán větrem, tak se pak zachytává převážně v podzimním a zimním období na všech hranách, které se vyskytují, ať už je to auto na parkovišti nebo v lese. Až 6 miliard hran mohou tvořit jehlice smrkového dospělého lesa," dodal zajímavý poznatek Martin Klewar. Podle něho tyto stromy slouží podstatě jako antény, které zachytávají horizontální srážky. A nejde pouze o déšť, ale také o mlhy, které tento les umí také zachycovat. Potoky pak díky tomuto způsobu dostávají více vody a zároveň nedochází k odnosu vlhkého vzduchu do nížin, kde pak nedochází k takovým jevům, jako jsou třeba záplavové deště.

Mrtvé lesy jsou jak radiátor

Dalším tématem bylo vysychání Šumavy. K vysychání podle tohoto mýtu dochází kvůli tomu, že kůrovcem zničené lesy nejsou schopny udržet vodu. Zde si vzal slovo opět Jan Pokorný. „Pokud je les zničený a svítí na něj sluníčko, tak sluneční energie 9000 wattů významně ohřeje tento les. Pak teploty dosahují čtyřiceti, padesáti stupňů a tím dochází k jeho vysychání. Je to pomalý proces, ale zato vytrvalý. Na místo přírodního chladiče v podobě stromu jsme tam nechali teplý radiátor," zakončil téma Jan Pokorný a pokračoval objasňováním dalšího mýtu, podle kterého za sucho v Čechách může Šumava.

Podle něj jde o to, jestli klimatická změna je opravdu zapříčeněna oxidem uhličitým, který zvedl skleníkový efekt o jeden až dva watty, nebo jestli klimatickou změnu podstatě zrychlujeme tím, že namísto zelených ploch, máme suché plochy, které se přehřívají a ze kterých stoupá horký vzduch a přestává nám na zelené plochy, zejména les, vodu přitahovat. Šumava podle Pokorného nezpůsobila sucho jinde, ale podstatně k tomu přispěla, protože je to horský hřeben, který dřív byl chladný a tu vodu vyčesával. Když jí vyčesává, klesne tlak a z litru vody vznikne 1200 litrů vodní páry. Když se ta vodní pára srazí, tak tlak poklesne a pak už nastává klasický koloběh odpařování a dešťů. Jan Pokorný také dodal, že celá Evropa je vyschlá a to zejména kvůli tomu, že lidé udělali z krajiny poušť, ona se tak chová. Lidé to svádí na CO2.

Josef Štrobl přiblížil, jak mají nastavené lesníci zalesňování. Podle něj musí do dvou let zalesnit prostor po napadení kůrovce nebo po popadání stromů po silném větru. Národní park to má nastavené tak, že třicet let nemusí dělat vůbec nic. „Na Šumavě se vyskytují v současnosti tři hlavní typy stromů. Smrk, jedle a buk. Z těchto dřevin má smrk nejlehčí semeno, které vítr nejdál donese. Jedle má těžší semeno a buk nejtěžší, které spadne pouze pod okap koruny. Podle toho toho se ukazuje, jak rychle postupují dřeviny, kdyby se to nechalo pouze přirozenému procesu," popsal Josef Štrobl rozmnožování stromů v přirozeném procesu.

Může za to Bursík?

Zajímavá diskuze se strhla u dalšího mýtu, který říká, že díky Straně zelených a exministru Bursíkovi vznikla kalamita kůrovce a kůrovec už zlikvidoval dvacet tisíc hektarů lesa. Vědci pro Šumavu k tomu uvádí: "Oněch dvacet tisíc hektarů je rozloha ploch, kde na leteckém snímku nalezneme mrtvé stromy, souše nebo hory po pokácení. Vše buď s přirozenou obnovou nebo po umělé výsadbě. Připisovat vše kůrovci či zvýšení rozlohy bezzásahových ploch v roce 2007, když jsou nepočítány mrtvé stromy již od roku 1991 a všechny stromy vyvrácené větrem je mediální manipulace."

Slovo si vzal Karel Simon, který vystoupil z řady sledujících, aby odvyprávěl svou zkušenost s kůrovcem. „ Musím se vrátit do roku 1991, to je období, kdy byl vyhlášen Národní park Šumava. V té době se zjistilo, že lesy Šumavy jsou jedny z nejcennějších ekotypů ve střední Evropě. Říkalo se jim zelené plíce střední Evropy. V době před rokem 1991 nebyl v Národním parku problém s kůrovcem. Bylo zde zpracováno 6500 kubíků kůrovcového dřeva za rok, to je jedna desetina úbytku na jeden hektar. Po vyhlášení Národního parku skupina tzv. odborníků začala vyhlašovat první bezzásahová území. V roce 1993 jsme upozornili předsedu vlády i pana ministra na začínající kůrovcovou kalamitu v Národním parku Šumava. Pan ministr vyhlásil mimořádný stav a pouze v prvních zónách bylo zpracováno 19 000 kubíků kůrovcového dřeva. Kůrovcová kalamita byla zlikvidována. Kolem roku 2000 docházelo k dalšímu rozšiřování bezzásahových území a to znamená dalších škod na lesích s důsledkem odumření lesních porostů. Spočítané škody na nenahraditelné složce životního prostředí byly ve výši zhruba pět miliard korun. Tyto škody bohužel nestačily. Ministerstvo se k těmto spočítaným škodám nevyjádřilo. V následném období po roce 2005 docházelo k dalšímu rozšiřování bezzásahových území, ale tady je zajímavá jedna skutečnost. V té dobře přicházely informace o tom, že Národní park prodává kůrovcové dřevo za ceny výrazně nižší, než byly ceny v čase a místě obvyklé. Otázka tak zůstává, proč se rozšiřovalo bezzásahové území. Nebyl z toho pro někoho docela dobrý byznys? " položil Karel Simon na závěr svého vyjádření otázku.

K tomu, že lidé jsou buď vůbec nebo nedostatečně informováni o kůrovcové kalamitě se opět vyjádřil Martin Klewar: „ Nemyslím si, že by zavinily kůrovcovou kalamitu situace a porosty v Národním parku Šumava, významně k tomu však přispěly na úrovni chápání a interakcí. Namísto aby odborníci varovali, že kůrovec je skutečné nebezpečí, které poškozuje i lesy v sousedství mnoha kilometrů, obvykle se tvrdí, že pro české poměry je pět až sedm kilometrů aktivní dolet kůrovce. Je důležité si uvědomit, v jaké době a v jakých poměrech žijeme. Kdo byl na Vysočině nebo i jinde, mohl vidět rozsáhlé plochy odumřelého lesa. Státní aparát má obrovské problémy, koho má pokutovat. Když ten kůrovec letí pět až sedm kilometrů, kdo za to opravdu může? Je trochu paradoxem, že spousta smrků ještě zůstává zdravých, v budoucnosti ale nebudou zdravé a odumřou. Na Boubíně máme ještě zdravý les, bohužel nevíme, jak dlouho tam zůstane. My ten zdravý les přece potřebujeme pro život, pro zdravé životní prostředí."

Máme čekat požáry?

Na závěr setkání si slovo i náměstek jihočeské hejtmanky Pavel Hroch. Konstatoval, že ho zklamala neúčast  zástupců Národního parku, kteří v debatě mohli obhájit své názory. Byl ale rád i za diskuzi, která se vedla ve vimperském kulturním středisku. Jihočeský kraj se snaží zachovat zelené stromy na Šumavě. Zároveň upozornil na nebezpečí, že na Šumavě začnou hořet lesy a pak se teprve lidé začnou možná divit. Doporučil se zamyslet, jestli opravdu chceme, aby se celá věc dostala až do katastrofických scénářů.

Po debatě následovala cesta do šumavských lesů, aby se novináři podívali na chování kůrovce. Kůrovci jsou drobní brouci o velikosti 1 až 9 milimetrů, válcovitého nebo oválného těla, hnědě až černě zbarveni. Většina druhů má během roku jediné pokolení, při němž přezimují buď mladí brouci nebo larvy. Za mimořádně příznivých podmínek mohou mít některé druhy v nížinách až tři pokolení do roka, jindy dvě a v horách jen jedno pokolení. Kůrovci se živí lýkem a znehodnocují tak dřevo stromu.

K další diskuzi začaly sloužit speciální webové stránky na adrese www.sanceprolesy.cz.



Diskuse k článku - 7 příspěvků
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
  • Kůrovec pomáhá bohatým 

    Reagovat

     

    V jejich touze po levných pozemcích v srdci Parku. Budete koukat jak vejří, až bude Šumava oseta cedulemi s výhružným zákazem vstupu do soukromých lesů. Výhružné cedule PRIVAT! ukáží zase jednomu běžnému čecháčkovi, který nejprve cinkal klíči, pak se klaněl před klauzem a nyní se zase klaní před mladým klauzem. v Bílých karpatech, nebo nedaleko Milevska už to tak je. Tak se tam rozjeďte, ať vidíte, koho v boji proti správě NP podporujete. Nykles, Zimola, Větrovský, Stráský, Jirza a jiní výtečníci nepomáhají Šumavě ve prospěch všech, kdo toto nechápe, jistě mu zákazy vstupu do ukradeného lesa vadit nebudou.

    Vloženo 19.10.2019 17:27:08

  • petr 

    Reagovat

     

    Zelení aktivisté tvrdili, že les si pomůže sám, někteří politici jim přizvukovali a dodávali, že vše vyřeší neviditelná ruka trhu. Tak ať se teď dojdou na tu spoušť podívat. Nyní bude potřeba mnoho těch "viditelných" rukou, aby se zasázely nové lesy. Pomoct by mohli studenti namísto pátečních "klima párty" na náměstích.

    Vloženo 19.10.2019 07:37:54

    • takypetr 

      Reagovat

       

      Běž se tam podívat, než začneš psát nějaké nesmysly. Na Šumavě se les skvěle obnovuje, ten kůrovec byla jen epizoda v životě toho lesa. Když děláš novou omítku ne baráku, tak ten barák nějakou dobu pod lešením taky nevypadá super. Podívej se všude po republice - Vysočina, severní Morava. Tam jsou epidemie kůrovce mnohem horší a žádní ochranáři jim tam nebrání, aby káceli. Ono to prostě tak je. Když se kůrovec rozjede, tak mu v tom nikdo nezabrání. Začni aspoň trošku myslet hlavou.

      Vloženo 19.10.2019 14:03:22

      • petr 

        Reagovat

         

        Jezdím na Šumavu pravidelně. Je pravdou, že situace třeba na Moravě je horší, ale ro není argument. Kůrovec se prostě v naší zemi "nechal rozjet" a tady jsou důsledky. Tahle "epizoda" mohla totálně zdevastovat naši zem. Ještě že tu žijí lidé, kteří pro obnovu lesů něco dělají. Plácat nesmysly na náměstích lesům nepomůže.

        Vloženo 19.10.2019 16:07:37

    • takypetr 

      Reagovat

       

      Běž se tam podívat, než začneš psát nějaké nesmysly. Na Šumavě se les skvěle obnovuje, ten kůrovec byla jen epizoda v životě toho lesa. Když děláš novou omítku ne baráku, tak ten barák nějakou dobu pod lešením taky nevypadá super. Podívej se všude po republice - Vysočina, severní Morava. Tam jsou epidemie kůrovce mnohem horší a žádní ochranáři jim tam nebrání, aby káceli. Ono to prostě tak je. Když se kůrovec rozjede, tak mu v tom nikdo nezabrání. Začni aspoň trošku myslet hlavou.

      Vloženo 19.10.2019 14:03:22

  • tom 

    Reagovat

     

    Ti přátele brouka, co nepřišli, nehodlají o svém přiteli diskutovat

    Vloženo 19.10.2019 06:41:18

    • jindra 

      Reagovat

       

      Přečti di tady článek Jsme nezávislí vědci, nikoli lokajové paní hejtmanky, dřív než začneš plkat nějaký nesmysly.

      Vloženo 19.10.2019 14:05:08

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace