Jižní Čechy TEĎ - nejrychlejší zprávy z regionů
 
 
 

Kdy a kam

  • Léto na Kampě - PPB a Zropuch

    sobota 24.8 18:00 - Klub Kampa, kampus JU, České Budějovice

    Festival.

  • Pivní slavnosti Myslkovice

    sobota 24.8 13:00 - Zámecký park, Myslkovice

Zobrazit všechny události
 

Planá nad Lužnicí nemá ve svých lesích problém s kůrovcem

Lesní hospodář a současně místostarosta Plané nad Lužnicí Stanislav Vyhnal. , Autor: Miroslav Pejčoch

Lesní hospodář a současně místostarosta Plané nad Lužnicí Stanislav Vyhnal.     Autor: Miroslav Pejčoch

PLANÁ NAD LUŽNICÍ - Kůrovcová kalamita hýbe republikou. A zatímco lesníci v celé republice sčítají škody a drobnější majitele lesů přivádí na mizinu nízké výkupní ceny dřeva, které sráží dolů nadbytek vytěženého kalamitního dříví, město Planá nad Lužnicí si nestěžuje. Jeho městské lesy obhospodařuje společnost Wotan Forest a bude v tom podle rozhodnutí plánských zastupitelů pokračovat další dva roky. Funkci odborného lesního hospodáře zastává místostarosta města Stanislav Vyhnal, který je z oboru. Na posledním zasedání zastupitelstva zmínil pozoruhodnou informaci. "Náš partner Wotan Forest hospodaří s našimi lesy dobře. Důkazem je to, že se nás prakticky nedotkla kůrovcová kalamita." A to se stalo impulsem pro tento rozhovor.

 

Kde se vlastně kůrovcová kalamita vzala?

Generace lesníků vědí, že kůrovec je nejnebezpečnější škůdce lesa. Přednostně napadá les, který je oslabený, postižený. V současné době má negativní vliv období sucha a snižování hladiny spodní vody. To je jeden z rozhodujících faktorů. Na stromech se to projevuje tak, že neprobíhá tak významná asimilace, je utlumen růst a stromy vylučují jiné látky, řekněme - jinak voní. Zkrátka zdravý strom voní jinak, než nemocný. A to je pro hmyz signál, aby strom napadl. Tyto oslabené stromy jsou hmyzem vyhledávané. Hmyz má nejlepší čich, že všech organizmů a jakmile naletí na nemocný strom, začne vylučovat shromažďovací feromon, který ostatní svolává. V množství kůrovce je jeho síla a dokáže strom tak oslabit, že se na něm uživí celá kolonie.

Je zdravý strom schopen se kůrovci ubránit?

Ano, je schopen se mu ubránit úplně jednoduše. Brouka zalije smůlou a tím ho zlikviduje obrovské množství. Proto si kůrovec primárně vybírá oslabené stromy. I on má pud sebezáchovy, tak proč by riskoval na zdravém. Pokud jsou však kůrovci přemnoženi, napadnou úspěšně i ty zdravé. Pokud je les smrkový, který má plochý kořenový systém, tak vliv sucha neblahý efekt zvýrazňuje. A když je v blízkosti například vzrostlý dub, který má kořenový systém hluboký, tak vodu smrkům vypije. Proto se dnes hodně vysazují zrovna duby, protože smrk je nejvíce ohrožen suchem. Jsou však oblasti, kde nic jiného než smrky růst nemůže.

Myslíte si, že za přemnožením kůrovce na Šumavě je snaha netěžit napadené stromy?

U nás je škoda, že názory jdou ode zdi ke zdi. Mělo by dojít ke kompromisu mezi lesníky a ochránci přírody. Momentální stav je k neprospěchu lesa. Neměl jsem odvahu patnáct let jet na Šumavu, kterou velice dobře znám, abych tam viděl, jak jsme si zničili jeden z nejkrásnějších koutů Evropy. Nedávno jsem se však přesvědčil, že i suchý les má určitý význam pro nový nálet. Smrk má totiž ohromnou výhodu, že dokáže dorůst do 20 centimetrů a pak čeká na příležitost. Dnes jsem přesvědčený, že příroda si poradí a Šumava jednou bude zelená. V tomto smyslu jsem zcela změnil názor. O tom, že by se kůrovec dostal ze Šumavy až k nám, přesvědčený nejsem. Poryv větru může při rojení brouky poslat dále, ale hlavním důvodem přemnožení je zhoršený zdravotní stav lesa v důsledku nedostatku vláhy. Je třeba si uvědomit, že z jednoho napadeného stromu vyletí až 200 tisíc jedinců kůrovce. 

Čím se kůrovec konkrétně živí?

Je to lýkožrout. Lýko vede všechny živiny od kořene stromu až do koruny. Pokud ho kůrovec sežere, tak strom usychá a brouci se stěhují dále. A to je potřeba podchytit v začátcích, protože hajný označí sušinu, ale brouk už v ní není. Musíte hledat stopy, které značí, že je strom napaden. Prvním znakem je, že shazuje jehličí. Když pod stromem vidíte trochu jehličí, to je signál. Musí se koukat do korun, jestli tam někde není nějaké zrcátko odpadlé kůry. Je to velice pracné, ale hlídání brouka je základní věc.

A jak hlídáte kůrovce v Plané nad Lužnicí?

Planá nad Lužnicí má 130 hektarů lesa. O lesy se už dlouhodobě stará firma, která zaměstnává lidi z Plané nad Lužnicí. Oni náš les dobře znají, hajný rovněž, já také a všichni sledujeme jeho zdravotní stav. U mě se informace sbíhají, zkrátka máme přehled. Dnes má hajný v jiných lokalitách na starost třeba 1200 hektarů lesa, nebývá ani místní, to pak těžko může les do detailu znát. Dřív byly u každé vesnice hájenky pěkně na cestě do lesa, aby hajný měl přehled. Bylo to zkrátka vymyšlené a stav lesů byl lepší. Pokud jde o kůrovce, Planá má i štěstí, protože lesy na Strkově byly vždy problematické z pohledu vody. Bylo jí tam mnoho. V minulosti jsme zápasili s tím, jak dostat dřevo z lesa. Těžební práce se dělali v zimě, když bylo mínus 15 stupňů, protože jinak technika zapadala. Dnes to máme jako bonus, protože tím, že stromy zde netrpí tak intenzivně suchem, brouk má těžší pozici. Strom ho zalije pryskyřicí, protože je zdravý.

Dnes se hodně diskutuje o hospodaření s vodou. Prší stejně, ale nárazově. Jak to vidíte z pozice praktického hospodáře?

To je pravda. Musím však říci, že hodně je na vině hospodaření člověka s půdou. Kvalita zemědělské půdy se rapidně zhoršila. Je minimum organických hnojiv, protože ubývá chov hospodářských zvířat a hnůj se nedává na pole. Pak chybí v půdě faktor, který váže vodu. Lesní půdy jsou tím pádem oáza kvalitních půd v republice. Rovněž vodohospodářská funkce lesa je velice důležitá. U nás na Strkově je půda obohacená vodou a nebylo od našich předků právě prozíravé tam vysadit smrk. Smrk zabezpečí produkci, ale ne stabilitu. Máte osmdesátiletý les, který potom složí vítr. V minulosti jsme tam proto museli meliorovat, abychom udrželi hladinu vody tak, aby kořeny nových sazenic neshnily. Když byla veliká kalamita a spadly stromy, holiny po nich nešly zasázet. Byly neustále pod vodou.

Jakým způsobem kontrolujete stav kůrovce?

Lapače s feromony máme pouze jako kontrolní. Jsou to zařízení, která lákají kůrovce a vy potom vidíte, jaký je stav v lese. Podle počtu odchycených brouků víme, jestli je stav základní, zvýšený nebo kalamitní. Mnozí lesníci však tuto metodu neradi aplikují, protože si lákáte kůrovce do lesa.

Jak je to s prodejem dřeva, napadeného kůrovcem?

Dnes je prodej dřeva obecně problematický. Dřevo napadené kůrovcem podle mě - pokud je včas vytěženo - nemá sníženou kvalitu. Přesto to bývá při prodeji zohledňováno negativně.

 

Diskuse k článku - napište váš názor
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace