Jižní Čechy TEĎ - nejrychlejší zprávy z regionů
 
 
 

Kdy a kam

  • Agrolesnictví s Františkem Langmajerem

    pondělí 15.7 17:00 - Strakonice, Šmidingerova knihovna

    Beseda.

  • Hanakuso (JAP) + Dáša fon fĺaša (SK)

    pondělí 15.7 20:00 - Tábor, Stánek (Žižkovo náměstí)

    Koncert - folk-punk-rock.

Zobrazit všechny události
 

S náměstkem hejtmanky Zdeňkem Dvořákem o problémech školství v kraji

Zdeněk Dvořák

Zdeněk Dvořák

JIŽNÍ ČECHY – Od ustavení nové krajské vlády na konci dubna je náměstkem jihočeské hejtmanky pro školství a sociální věci bývalý ředitel Biskupského gymnázia v Českých Budějovicích Zdeněk Dvořák (KDU-ČSL). Vystřídal tak ve funkci Lucii Kozlovou z ANO poté, co hnutí ANO iniciovalo rozpad povolební krajské koalice, ale nakonec volební strany Pro jižní Čechy, Jihočeši 2012 a KDU-ČSL daly přednost spolupráci s ČSSD v čele s hejtmankou Ivanou Stráskou. Zatímco předchozí náměstci pro školství (od 2008 Jana Krejsová z ČSSD a od 2012 do 2016 Tomeš Vytiska z KSČM) s poměrně chabými výsledky čelili nadbytku míst v jihočeských středních školách – v některých obdobích až dvojnásobnému proti počtu vycházejících žáků – nynější náměstek Zdeněk Dvořák stojí před jinými problémy. Do středních škol už nastupují silnější ročníky, ale rozevírá se stále hlubší propast mezi potřebami zaměstnavatelů a produkcí středních škol. I o tom je dnešní rozhovor.

 

Čím si vysvětlujete, že v dobách obrovského přebytku volných míst na středních školách kraj nadměrné kapacity prostě rázně nezrušil, ale jen školy opatrně slučoval? Ušetřila se tak maximálně některá ředitelstvá místa a budovy, které mnohdy dnes zejí prázdnotou...

Myslím, že se to musí posuzovat případ od případu. Například učiliště v Hněvkovicích u Týna nad Vltavou mělo velké nadměrné kapacity, ale nebyl zájem ho zrušit, protože se s ním počítalo pro přípravu na technické obory a řemesla, potřebná na Jaderné elektrárně Temelín, kde se předpokládala výstavba dalšího bloku. Teď o dostavbě Temelína nikdo nemluví, ale ta kapacita tam čeká. V době slabých demografických ročníků neměla problém gymnázia, zejména ne ta v Českých Budějovicích, skončilo jen bilingvní francouzské gymnázium v Písku, protože je poblíž stejně zaměřené gymnázium v Táboře. Přicházela také doba počítačů a manažerů a to se zdálo rodičům pro děti lukrativnější. Dobře se ale zaplňovaly obory kuchař – číšník, protože vznikla spousta soukromých zařízení, kde tyto obory potřebovali. Vím, že i v dobách, kdy jiné střední školy čelily problémům, ředitel budějovické hotelové školy stále hlásil stoprocentní uplatnění svých absolventů. Optimalizace školství ale byla nutná.

Myslíte, že skutečně proběhla?
Částečně, většinou tak, že došlo ke sloučení dvou škol. Byl to problém, protože v určité době byla porodnost kolem 90 tisíc dětí ročně, zatímco dřív byla 140 tisíc, to se pak projevilo zavíráním mateřských škol i slučováním základních škol. Pak se zase porodnost zvedla nebo se někde postavily továrny a najednou se školy znovu žádaly nebo se děti musely vozit jinam. Klasickým příkladem je Srubec u Českých Buějovic, kde se právě škola stavět začíná, protože se do této obce na okraji krajského města stěhují lidé a rostou tam rodinné domky.

Došlo podle vás v době nadbytku volných míst na ekonomicky adekvátní reakce kraje?
V Kaplici například došlo ke sloučení gymnázia, ekonomické školy a učiliště.

To ale mluvíme jen o úspoře ředitelských funkcí, kdežto tady po řadu let přebývaly kapacity prostor a učitelů až o sto procent nad počty vycházejících žáků. Žádná firma by tak nemohla fungovat, ale veřejný sektor to zjevně unesl. Nebo máte informace, kolik učitelů bylo propuštěno, když scházeli žáci?
Takové číslo asi není k dispozici. Učitelé odcházeli v takových případech sami, i do předčasných důchodů. Teď už se zase začínají střední školy naplňovat. Je to otázka oborů, potřebujeme získat mladou generaci pro technické obory a pracovat na tom už se žáky 9. tříd. To je úkol pro ředitele a výchovné poradce – zvát zástupce firem do škol, vodit děti do firem, ukazovat jim benefity, které tam jsou. A dávat jim na vědomí, že budou mít práci s dobrým platem, když budou dělat třeba zdravotní sestry. Situace na trhu práce se dramaticky změnila, například v Kaplici vyrostla velká firma Engel a pro ni i další tamní firmy chybí 400 pracovních sil.

Co mají takové firmy dělat, když školství produkuje hlavně maturanty, kteří do továrny nechtějí? A dovozu cizinců veřejnost taky není moc nakloněná...
Pokud vím, zatím to řeší přesčasovou prací.

Myslíte, že mechanickou obsluhu linek jednou nahradí roboty, jak se o tom mluví?
Já myslím, že to perspektivní je. Lidé, kteří dosud tuto práci na linkách dělají, získají pak práci v servisu těchto robotů. Firmy fungující jako montovny byl mohly zanikat spíš v Africe, kde nemají možnost zajistit servis. Vývoj určitě přinese i nové příležitosti, které zatím neznáme.

Jak tedy podle vás odpovídá nabídka oborů na středních školách v kraji praxi?
Zcela určitě existují ředitelé škol – manažeři, kteří se snaží současný trend zachytit. A pak ti, kteří dávají přednost tradičním oborům, tradičnímu pojetí. Ale je tu i zájem o stará tradiční řemesla jako třeba umělecký kovář. Ale mladí lidé na ně jdou třeba až později, když zjistí, že původní obor nezvolili dobře.

Nechybí v praxi spíš úplně jiná řemesla než umělecký kovář?
To máte pravdu. Na různých řemeslných jarmarcích vidím umělecké kováře a košíkáře, ale já taky potřebuji spíš spravit jízdní kolo, auto nebo střechu, natřít štít domu. Já zatím ty lidi seženu, protože mám spoustu známých, ale vím, že mají tolik práce, že nevědí, kam dřív skočit.

Jak má škola přesvědčit rodiče, aby se jejich dítě šlo učit pokrývačem?
To je věc atraktivní nabídky těch firem.

Pokrývač asi dělá spíš sám na sebe. Nebude problém v tom, že musí skutečně dělat? Má kraj nějaké páky, aby střední školy přestaly produkovat propadající maturanty a dodávaly do praxe řemeslníky?
Já jsem pracoval dvanáct let v učňovském školství a tam bylo před třiceti lety běžné, že firma hradila náklady učení, měla svoje učiliště. Potřeba řemesel tu je, mládež má ale jiné představy. Tak je potřeba zlepšit nabídku.

Nestačilo by zpřísnit nároky pro přijímání na střední školy? Aby se tam nedostával každý?
Střední školy už do toho šly, je tam státní maturita, u které neobstojí každý. Možná je to směr, kterým by se mohly ubírat i základní školy, stanovit standardní výstup ze základních škol.

Takovým pokusem přece byl záměr plošně testovat znalosti žáků 5. a 8. tříd. A to se nelíbilo...
Protože v našich školách je odpor ke všemu novému, i ke kariérnímu řádu a záměru, aby uvádějící učitel měl příplatek 2000 korun měsíčně za dvouletý zácvik nového kolegy. Součástí kariérního řádu má být také zvýhodnění výchovných poradců, aby měli snížený úvazek ve výuce a mohli se víc věnovat právě výchovnému poradenství. Myslím, že se tomu nová politická reprezentace bude po volbách věnovat, dobře to ředitelům a učitelům vysvětlovat a za potřebné považuji zapracovat i připomínky zdola.

Ve věčné diskusi o nízkých platech učitelů se zřejmě nabízí otázka podobná té o vejci a slepici. Mají podle vás učitelé napřed předvést výsledky, tedy výrazně zlepšit znalosti žáků a za to dostat vyšší platy nebo mají napřed dostat vyšší platy, aby děti víc naučili?
Myslím, že nelze očekávat lepší výsledky, dokud z oboru utíkají dobří kantoři kvůli nízkým platům. Například v Praze najdou vystudovaní učitelé určitě lepší práci mimo obor a ředitelé škol potom musí zaměstnat toho, kdo je po ruce. Přicházejí pak lidé, kteří nepovažují povolání učitele za své poslání, ale za provizorium. Tam pak výsledky logicky nebudou. V pohraničí zas učitelé mohou najít lépe placenou práci v cizině. A pak jsou lokality, kde tyto možnosti nejsou, a tam se kantoři snaží ve škole udržet a pracují dobře. Praha na to reaguje tím, že se snaží mzdy ve školství zvyšovat, je tu i možnost různých benefitů jako je jistota platového postupu bez rizika, že člověk pracuje ve firmě, která může zkrachovat. To je jedna z možností, jak udržet učitele v oboru. Mnohde se na současnou situaci reaguje zakládáním soukromých škol, které si pak mohou učitele vybírat.

Myslíte, že soukromé školy nabízejí lepší vzdělání?
Dnes už se přece podle výsledků státních maturit dají školy porovnávat. K nejlepším patří dlouhodobě pražské gymnázium PORG. V nejlepší desítce středních škol byly tři církevní, tři soukromé a zbytek byly státní školy. V případě soukromých škol jde o školy, které vznikly v 90. letech, neměly nic, ani vlastní budovy, a když po 25 letech jsou na čele žebříčku, je to k zamyšlení. Já si myslím, že je důležité, aby vějíř nabídky byl co nejširší, protože znám vynikající absolventy státních, církevních i soukromých škol. Naopak když je škola opakovaně na chvostu, tak to není dobrá škola.

Jak se to ale mají dozvědět rodiče, když se výsledky státních maturit na jednotlivých školách nezveřejňují? Vy jste pro zveřejňování výsledků?
Například ve Francii se to zveřejňuje i v tisku. Když mají tyto žebříčky vyjít, rodiče už stojí ráno frontu u novinového stánku. Já osobně nejsem proti zveřejňování, ale zatím u nás státní maturita začíná a ukázala se tam řada chyb, kdy po opravě to bylo jinak, a když se studenti odvolávají, dost jich uspěje. Tím stávající systém nebudí stoprocentní důvěru. Já mám z Biskupského gymnázia srovnání s fungujícím systémem. Když si studenti dělají německé diplomy, opravují to germanisté v Německu. Hranice úspěšnosti je 20 procent a kdo má 21 nebo 19, zkoušku znovu opakuje. A když je blízko této hranice i podruhé, je tam ještě třetí stupeň kontroly, aby skutečně nebyl nikdo poškozen. Proto myslím, že zveřejňování výsledků státních maturit na jednotlivých školách u nás chce ještě trochu času, než se systém státních maturit zbaví chyb a dopracuje.

Kolik času byste tomu dal?
Tak tři až pět let. Na druhou stranu informace o dobrých školách se šíří vlastní cestou. K nám do Biskupského gymnázia se hlásili studenti, protože měli informace od přátel a kamarádů.

Neříkají si rodiče - maturita jako maturita?
Někteří určitě ano. Na poradách s řediteli středních škol někdy zaznívá, že rodiče a studenti mnohdy o kvalitní vzdělání ani nestojí, chtějí jen papír a jít dál. Pragmaticky si říkají, že mladým lidem stačí umět anglicky, mít řidičák a ovládat počítač.

Netrpí krajské školství nadměrnou nabídkou humanitních oborů, když zaměstnavatelé volají po technicích?
Po roce 1989 tu byl velký příklon k humanitním oborům, protože do roku 1989 byla na gymnáziích povinná maturita z matematiky. Taky svou roli sehrálo, že se dalo po roce 89 vyjíždět na studia do zahraničí, protože na západě platí, že kdo má maturitu, má právo studovat na vysoké škole a pak dělá cokoliv. Já jsem se setkal s Američankou, která vystudovala psychologii, ale dělala v baru a pak dostala nabídku, aby dělala jedné dámě společnost na cestě kolem světa. Já souhlasím s panem profesorem Pafkem, že on si to život přebere. Třeba dítě mých spolužáků chtělo umět anglicky, aby mohlo jet dělat dělníka na silnici v Austrálii. Já jsem přišel z Biskupského gymnázia, které je zaměřeno na cizí jazyky, ale víc než 75 procent studentů šlo pak na technické vysoké školy nebo na přírodní vědy, třeba na medicínu. Protože než dospěli tito mladí lidé k maturitě, rozumně už uvažovali o možnostech budoucího uplatnění. To si pak řekli – egyptské pyramidy si dojedu prohlédnout soukromě, nemusím pracovat zrovna jako archeolog. Nebo jiný příklad. V německém Pasově mají hudební gymnázium. Dalo by se čekat, že produkují muzikanty, ale jejich absolventi jdou studovat práva i medicínu a hudbu pak mají jako kvalitního koníčka navíc. Jako důkaz nám tamní ředitel školy předvedl při výročí gymnázia smyčcový kvartet absolventů školy - lékařů.

Co tedy vidíte jako aktuální problém školství v kraji?
Hodně se mluví o tom, že z poslední roky narostla administrativa a ředitele škol to vyčerpává.

A tou administrativou je zásobuje krajský úřad nebo ministerstvo školství?
Z části my, z části ministerstvo, ale i Česká školní inspekce. Chodí požadavky na provedení rychlého šetření s výstupem do 48 hodin. Budeme zkoumat, co může odbourat kraj a ze setkání s řediteli škol čekám podněty, co považují za zbytečné.

Povede odbourání části administrativy k zeštíhlení odboru školství na krajském úřadu?
Odbor není předimenzovaný. Když vezmu, kolik lidí je tady v předdůchodovém věku, myslím, že pokud nějaká práce ubyde, bude řešením nenabírat nové lidi za odchody do penze.

Jste solidární s pohrůžkami stávkou, které zaznívaly z řad učitelů, než vláda slíbila zvýšení platů?
Ano, jsem, i když už se do školství nevrátím, protože jsem v důchodovém věku. Nechám si ale pár hodin úvazku, protože by mi studenti chyběli.

Diskuse k článku - 6 příspěvků
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
  •  

    Reagovat

     

    Souhlasím s příspěvkem níže a ještě dodám. Dříve byla střední škola na úrovni vysoké. Dále nástavbová studium na úrovni dnešní Bc. (dvě maturity). Pokud ale takto vystudovaný člověk teď hledá práci, nedostane ji, jelikož nemá požadovanou VŠ. Přitom ale většinou má větší znalosti než ten VŠ vč praxe. Je to tady na palici. A řemesla - tak ta byla jako podřadná, dneska moc chybí.

    Vloženo 10.10.2017 20:00:21

    • kramerius 

      Reagovat

       

      A největší přínos státu dali chovanci právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni , na ně nikdo nemá, politické X(K)indly a jiné turbostudenty.

      Vloženo 10.10.2017 22:26:32

  • Entroslav 

    Reagovat

     

    Vůbec se nedivím mladým, že se jim při dnešních možnostech nechce dělat v technických oborech a zvlášť v podnicích, coby zaměstnanci a ještě k tomu rukama... No fuj :-) Tam nejde nic okecat na rozdíl od jiných oborů a jako bonus buzerace na každém kroku. To potvrdí každý, kdo se v uvedeném prostředí pohybuje. Čím nižší postavení, tím buzerace vyšší. A do toho jít dobrovolně? Společnost si toto ale vytvořila sama. Lidé z výrobních podniků i na kvalifikovaných dělnických pozicích byli posměšně nazýváni "Kolbenkáři" jiní "Lopatami" a podobně. Na tyto lidi (svářeče, zámečníky, elektrikáře, instalatéry a další řemesla) bylo po revoluci hleděno jako na nějaký neschopný nesvéprávný póvl. Dokud se tohle nezmění a především ve finančním ohodnocení jejich práce (i když se situace po čtvtstoletí trochu zlepšila, ale jen díky tomu, že "nejsou lidi"), nemůžeme čekat nic lepšího. Po 40 letech praxe můžu říct toto. Chytří v kanclech ať jsou placeni za chytrost a ti, kteří jejich chytrost realizují za šikovnost. Nikoliv však v takovém poměru jako v posledních 25 letech. Pak teprv se může něco zlepšit.
    A ještě pro rejpaly: nemám na mysli rovnostářství v odměňování, což doufám všichni pochopili.

    Vloženo 9.10.2017 22:01:48

    • Josef 

      Reagovat

       

      Tak já pamatuju dobu kdy přední dělník měl stejně jako ředitel podniku, ale to už se nám asi nevrátí, že jo.

      Vloženo 11.10.2017 07:36:36

      • anonymní čtenář 

        Reagovat

         

        Jo, to ale musel být zároveň předseda komunistický buňky, normální dělník měl prd

        Vloženo 11.10.2017 07:49:12

        • anonymní čtenář 

          Reagovat

           

          Pamatuji že šofér v pivovaře si vydělal více než ředitel Jihočeských pivovarů pan Bartoš.Nebyl to žádný komunista a ještě žije.Jen se nechal potřebovat když jiní nechtěli jezdit.

          Vloženo 23.10.2017 20:29:58

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace