Kanonie premonstrátů Teplá zaujala podle předsedy představenstva Rybářství Třeboň Jana Hůdy průlomové stanovisko. V dopise, který vedení společnosti zaslala, píše, že ačkoliv je přesvědčena o morálním nároku na historický majetek, jehož vydání zažalovala i vůči Rybářství Třeboň, a věří ve svůj nárok i z hlediska současných právních předpisů, rozhodla se nadále nepostupovat soudní cestou vůči soukromým subjektům. Do budoucna se hodlá soustředit na vyrovnání pouze se státem. 

To označil za průlom i hejtman Zimola. Připomněl, že ačkoliv restituční zákon má řešit vydání pouze státního majetku a za ostatní majetek, který dnes drží kraje, obce nebo fyzické či právnické osoby, se stát zavázal vyplatit finanční náhrady, jen v Jihočeském kraji jsou je od církví podáno 156 žalob, z toho 23 na kraj, 55 na města a obce a 78 na fyzické a právnické osoby, jejichž majetek si církve nárokují. Rybářství Třeboň je jednou z žalovaných firem, společnost je žalována o majetek na ploše 330 hektarů v hodnotě za 150 milionů korun. Podle Jana Hůdy ale bylo rybářství na začátku 90. let zprivatizováno, aniž by bylo postupováno protiprávně. 

Jak Jan Hůda, tak hejtman Jiří Zimola vítají tento vstřícný krok, kdy Kanonie premonstrátů Teplá se rozhodla žaloby na část zmíněného majetku stáhnout. Oba doufají, že stejně by mohly postupovat i ostatní církve. U dalších žalob zatím takové signály nejsou a trvá také podnět, který Rybářství Třeboň podalo policii. Ta prošetřuje, zda se cisterciácké opatství Vyšší Brod, řimskokatolická farnost Lutová a prelatura Český Krumlov nedopustily podvodu svou žádostí o vydání řady rybníků. Jan Hůda na tiskové konferenci sdělil, že Rybářství Třeboň disponuje archivním dokumentem, podle něhož byl tento církevní majetek konfiskován kvůli spolupráci s nacisty za druhé světové války. Na restituce tedy podle něj není nárok. 

Jan Hůda zdůraznil, že při privatizaci společnosti nebyly žádné církevní nároky známy a akcionáři, kteří do společnosti vstupovali, tak činili v dobré víře. „Myslíme si, že stát se za tyto majetky vypořádal stanovením finančních náhrad, a proto jsme se proti žalobám tvrdě ozvali,“ dodal předseda představenstva. 

„Od začátku tvrdíme, že žaloby, které církve a náboženské společnosti podávají na kraje, obce, města a dokonce fyzické a právnické osoby, nejsou morální. Proto bych byl rád, kdyby postoj premonstrátů z Teplé byl první kostkou v dominu, která by spustila stahování žalob i ze strany dalších církevních institucí,“ doplnil Zimola s tím, že teprve pak bude možné udělat za tímto problémem tlustou čáru.

Za potěšující v této souvislosti pak označil hejtman i informace od některých jihočeských starostů, že budou absolvovat takzvaná smírčí jednání s církvemi, jejichž výsledkem by mělo být rovněž stahování žalob.