banner3
Jižní Čechy TEĎ - nejrychlejší zprávy z regionů
 
 
 

Kdy a kam

  • Relaxační malba pro dospělé

    pondělí 23.9 17:30 - Milevsko - Dům kultury

  • Václav Neckář se skupinou Bacily

    pondělí 23.9 19:00 - Písek, Divadlo Fráni Šrámka

    Koncert.

Zobrazit všechny události
 

Proč studenti stávkují za záchranu klimatu v době vyučování?

Jan Váňa , Autor: L. Kolářová

Jan Váňa     Autor: L. Kolářová

TÁBOR – Už několik pátků v tomto školním roce studenti stávkovali. Chtějí tak přimět politiky, aby pět minut po dvanácté začali něco dělat za záchranu klimatu na Zemi. Část veřejnosti ale není z tohoto způsobu ekologické aktivity unesená. Někteří lidé mají za to, že studenti se mají učit a ne chodit za školu, jestli chtějí v budoucnu planetě pomoci. Části lidí je to jedno, žijí tady a teď, katastrofickým prognózám nevěří.

 

Student třetího ročníku Gymnázia Pierra de Coubertina Jan Váňa je táborským koordinátorem stávkového hnutí Fridays for Future – Pátky pro budoucnost. Hnutí odstartovala švédská školačka Greta Thunbergová, která loni tři týdny místo školy protestovala před švédským parlamentem proti tomu, že politici nic nedělají proti klimatickým změnám, ohrožujícím budoucnost na Zemi. Vyjádřila se, že v porovnání s naléhavostí klimatické krize není důležité, co zamešká ve škole. Nyní protestuje každý pátek a stala se nejznámější ekologickou aktivistkou. Následují ji studenti v celé řadě zemí včetně České republiky. Táborští studenti se přidali poprvé 15. března a minulý pátek 24. května znovu. Mezitím se 3. května konala celostátní stávka a příště se stávkující studenti sejdou na táborském Žižkově náměstí 7. června. Proč studenti stávkují, co je cílem, proč volí tento způsob protestu, jestli už něčeho dosáhli, jak se na jejich aktivitu dívají ve školách, o tom všem mluví Jan Váňa.

Můžete přiblížit, jak to ve stávkový den probíhá ve škole? To se zvednete a odejdete z vyučování?

Ti, kdo se chtějí stávky za klima zúčastnit, musejí mít omluvenky. Když už je student dospělý, napíše si ji sám, ostatní musí přinést omluvenku od rodičů. Já už dospělý jsem.

A co do omluvenky píšete?

Osobní důvody. Nebo stávka.

Co tomu u vás na gymnáziu říkají?

Myslím, že náš pan ředitel Nývlt se taky zajímá o ekologii, ale i když této naší iniciativě nepřikládá takovou důležitost, tak žádné zákazy v tomto směru na naší škole neproběhly. Já jsem před druhou stávkou za panem ředitelem byl a informoval jsem ho. Je fakt, že byl trochu zdrženlivější než ředitel táborské průmyslovky pan Gause, který byl velmi vstřícný a nabídl mi, abych na škole udělal přednášku o našem hnutí, problému globálního oteplování a klimatické krizi.

Když odejdete stávkovat, učiteli zůstane prázdná třída?

Ne, z každé třídy odchází jen pár lidí. Ale ve výsledku přijde z každé školy někdo – kromě gymnázia a průmyslovky se zapojují studenti z obchodky i z areálu. Minulý pátek nás bylo kolem osmdesáti. Nezameškáme celé vyučování, odejdeme tak na dvě hodiny. A za sebe můžu říct, že si pak dopíšu sešity a musím se všechno doučit. Navíc ty stávky nemají tak velkou intenzitu, od března byly tři.

Spolužáci, kteří zůstávají ve škole, mají na klimatickou krizi jiný názor?

Já osobně to nechápu. Možná nesouhlasí s formou stávky. Nebo jim to téma nepřijde tak závažné. Někdo říká, že to nemá smysl, ale my vidíme, že ty akce mají vliv. Jeden můj spolužák říkal, že člověk má začít u sebe a pak teprve tlačit na systém.

Proč stávkujete v době vyučování a nevolíte raději demonstrace o víkendu? Nepřišlo by víc lidí?

To má několik důvodů. Za prvé následujeme švédskou studentku Gretu Thunberg, která to takto pojala. Snažíme se tím dát politikům najevo, proč bychom my měli dělat to, co se od nás očekává, když oni nedělají to, co je jejich povinnost – tedy zajistit nám budoucnost. Sdělujeme tím, že nemá smysl se vzdělávat ve světě, kde politici ignorují vědce a nedbají na jejich varování o změnách klimatu.

Myslíte, že byste stávkovali, i kdyby rodiče za vaše vzdělávání museli platit školné? Nebo je snadné hodit školu za hlavu, protože je zadarmo?

Myslím, že bychom stávkovali i za situace, kdy by se platilo školné. Ten problém je pro nás všechny zásadní. Navíc už to není jen studentské hnutí, vznikla další organizace Parents for future, tedy organizace rodičů, dále iniciativa vysokoškoláků Univerzity za klima, doufáme, že se k nám třeba přidají i pracující.

Čeho chcete stávkami dosáhnout?

Jde nám o to vyvolat tlak na politiky, aby začali poslouchat vědce, kteří už dlouho upozorňují na změny klimatu, ale politici na to nereagují. Příkladem v České republice je lhostejnost vůči prolomení limitů těžby uhlí na dole Bílina.

Takže jste pro jadernou energii, o které se mluví jako o nejčistější?

To je složitá otázka a my v našem hnutí děláme všechna rozhodnutí konsenzuálně. Musí na nich být stoprocentní shoda, abychom stanovisko vydali jako náš názor. A o jaderné energii se stále ještě debatuje.

Kdo představuje tu stoprocentní shodu?

Máme různé komunikační kanály zástupců z různých měst v republice, odhadem je nás tak kolem stovky.

Pokud s něčím souhlasí jen 99 lidí ze sta a stoprocentní shoda nenastane, co dál?

Tak následuje další debata. Ve věcech, kde ke stoprocentní shodě nedojdeme, tak by se asi nevyjadřoval žádný postoj.

Jaké prostředky chcete ke svému apelu na politiky používat?

Stávky. A jak už jsem zmínil, není to už jen studentská iniciativa, přidávají se rodiče, vysoškoláci a před pár dny jsem se dozvěděl, že se k nám připojuje iniciativa Učitelé za klima.

Učitelé přestanou na protest učit?

Nevidím dovnitř jejich inciativy, jaké budou používat formy. Zatím vydali prohlášení, které podepsalo asi sto učitelů.

Chodíte i na demonstrace proti vládě?

Vůbec ne. My jsme zásadně apolitičtí. Nejsme proti žádné straně.

Co tedy od české vlády očekáváte?

Co nejrychlejší uzavření uhelných dolů a uhelných elektráren a přechod na obnovitelné zdroje. A přechod k udržitelnému způsobu života.

Přechod energetiky z uhlí na obnovitelné zdroje si ale žádá obrovské investice. Jste tedy připraveni na to, že pro vaši generaci mohou být energie mnohem dražší?

Obnovitelné zdroje jsou naopak mnohem levnější.

Myslíte? Jsou tu přece investiční náklady, jen výměny kotlů v teplárnách stojí obrovské sumy...

To musíme podstoupit, protože jinak tu bude kvůli změně klimatu sucho a nebude kvůli tomu jídlo. Je to jednak vlivem globálního oteplování a také proto, že krajina stále méně dokáže zadržovat vodu.

Naznačuji, že to vaše generace to bude muset zaplatit. Jste připraveni se omezit v současném blahobytu, který nás obklopuje?

Členové našeho hnutí usilují o přechod k udržitelnému rozvoji. Každý u sebe se snažíme omezit produkci kysličníku uhličitého. Bydlím v Táboře na Horkách, do školy chodím pěšky, když to jen trochu jde. Cestuji vlakem nebo jinou hromadnou dopravou. Naší snahou je omezení automobilové dopravy.

Teď trochu v nadsázce. Neměli byste táborskou radnici informovat, že se zbytečně chystá stavět parkovací domy, protože vaše generace je nebude potřebovat a obejde se bez aut?

To je tématem našich přednášek, co může pro klima udělat jednotlivec. Když se do první stávky zapojilo deset tisíc studentů, značná část obyvatel začala o klimatu mluvit. Značná část lidí už také ví, jaký vliv mají auta nebo nadměrná spotřeba živočišných výrobků. V našem hnutí máme spoustů veganů a vegetariánů, kteří tak reagují na to, že živočišná výroba produkuje kysličník uhličitý i metan.

Slyší na tuto životní filozofii třeba vaši rodiče?

Na moji mámu nemusím moc působit. Maso moc nejí, a i když bydlíme na Horkách a pracuje v Plané, tak do práce občas jezdí na kole a někdy chodí i pěšky.

Jak to vidí ještě starší generace, třeba babička s dědou?

Babička ví, o co jde, protože moje sestřenice je veganka. Navíc babička si spoustu potravin pěstuje sama.

Co tedy může udělat jednotlivec kromě toho, že změní jídelníček?

Jezdit na kole, chodit pěšky, víc používat MHD. A přestat létat letadly.

Vaši vrstevníci už nebudou cestovat po světě?

Já nemám plány cestovat do Ameriky nebo do Afriky a po Evropě se dá dostat i jinak než letecky. Když člověk někam letí, měl by přemýšlet, jakou po sobě zanechá uhlíkovou stopu. Norsko například plánuje už v roce 2025 zákaz prodeje vozidel se spalovacími motory.

Jste tedy pro MHD zadarmo? Měla by města tuto dopravu zcela dotovat?

Na to nejsem expert. Podle mě se ale musí změnit přístup lidí a je třeba preferovat hromadnou dopravu, která by měla být ekologická. Mohlo by to fungovat, ale musí se změnit mentalita, protože klimatická krize je největší hrozba. Pokud budeme pokračovat jako teď, tak zvedání hladiny moří už na konci tohoto století zaplaví některá místa, která nyní známe.

Mluvil jste o suchu, teď zase o záplavách, nestačilo by, kdyby člověk dokázal jednou dostat nadbytečnou vodu tam, kde lidi trápí sucho?

Dopady sucha jsou prokazatelné. Posledních pět let to pociťujeme i my, v rozvojových zemích je větší horko a tím je tam stále víc hladu. Klimatické změny tak jsou příčinou migrační krize.

Neměl by vyspělý svět pomoci prosperitě přímo v rozvojových zemích, aby tam byla práce a nebyl hlad?

Musí se řešit příčina a tou je klimatická změna. Ti, kteří ji způsobili nejméně, budou trpět nejvíce. Nejbohatší společnosti, které z toho profitují, se přestěhují na příjemnější místa a koupí si lepší klimatizaci. A řešit nic nebudou.

To byste mohli apelovat na politiky, aby nejbohatší firmy, způsobující klimatickou krizi, radikálně zdanili s výtěžkem pro ekologii a chudobu, nebo ne?

To jsou konkrétní kroky, které musí dělat politici. Mohou to řešit daněmi, ale my apelujeme na to, aby poslouchali vědce. Protože u nás 40 procent vyrobené energie vyvážíme jako exportní zboží. Kdybychom to nedělali, tak by se daly elektrárny zavřít.

Nechyběly by státnímu rozpočtu ty peníze? Třeba na bezplatné vzdělání?

Asi. Ale náš stát investuje spoustu peněz do fosilních paliv místo toho, aby investoval do obnovitelných zdrojů. Řešení klimatické krize se musí postavit nad ekonomiku. My říkáme, ať už politici konečně začnou vědcům naslouchat.

Za pár let se do řízení společnosti zapojí i vaše generace, takže ta realizace asi bude nakonec na vás?

My si myslíme, že už není absolutně čas, to musí udělat tato generace, která společnost řídí teď. Produkci skleníkových plynů musíme snížit do roku 2030. Když se to nepovede, už to nepůjde vrátit. Záležitostí naší generace je, jestli poneseme důsledky a v jaké míře.

Pro květnovou páteční stávkovou akci jste avizovali vystoupení některých politiků. Kdo tam vystoupil?

Byli tam dva politici. Radní Jiří Fišer mluvil jako vodohospodář o tom, jak v krajině zadržovat vodu, a pak vystoupila členka komise životního prostředí Magdaléna Simonová.

Ptal jste se Jiřího Fišera, co pro změnu klimatu udělal za osm let, kdy byl starostou Tábora?

Na to jsem se ho ještě neměl čas zeptat.

Jde o to, jestli vaše hnutí nejsou jen apely a proklamace, a jestli vyvíjíte tlak na konkrétní opatření. Ve světě je nějaký posun patrný?

Ano. Vlivem našeho hnutí Velká Británie a Irsko vyhlásily stav klimatické nouze. U nás jako první vyhlásila stav klimatické nouze Praha 7.

A to znamená nějaká konkrétní opatření?

Nejsem si jistý. V tuto chvíli je to spíš apel. Já ale věřím, že se přidá celá Česká republika. Naši poslanci už zařadili klimatické změny jako bod jednání v Poslanecké sněmovně. Ale pak odhlasovali, že další termín debaty na toto téma už nebude. A to je další důvod, proč na politiky apelovat. Poslanců, kteří se o to vážně zajímají, je jen pár.

Plánujete stávkovat i o prázdninách?

To ještě řešíme. Já ale plánuji o prázdninách přednášky pro veřejnost, třeba v kavárnách, které mám rád.

 

Diskuse k článku - 19 příspěvků
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
« Novější příspěvky 1 2  | Starší příspěvky »
  • anonymní čtenář 

    Reagovat

     

    Student Jan Váňa obhajuje obnovitelné zdroje energie. V pořádku. Jsem ale zvědavý na to, co pan Váňa poradí, až projdou životností milióny solárních panelů a lidská společnost je bude muset ekologicky zlikvidovat. Zatím s tím nikdo nemá velké zkušenosti. A ještě k vývozu energie. Nezdá se Vám, že Vámi citovaných 40% vývozu energie (myslím že většinou do Rakouska), by se muselo stejně někde vyrobit a z celoevropského dopadu na životní prostředí je jedno, jestli u nás nebo někde jinde? Rakouská kapacita tamních převážně vodních elektráren jim prostě nestačí, tak holt musí dovézt energii z neekologických zdrojů odjinud a dopad je v globálním hledisku stejný.
    Dále jsem zvědavý na to, až po r. 2025 zapojí Norové milióny aut na nabíječky, co to vyvolá v jejich energetické soustavě. To tam bude blackout každý večer, až se všichni vrátí domů a začnou nabíjet. Vždyť všichni jenom melou kraviny a nikdo si to ve skutečnosti nedovede představit. Jenom blbnou lidi s elektroauty, protože potřebují zaplatit investice, které se do tohoto nesmyslu za několik let nacpaly. No a největší nesmysl co pan Váňa vypustil je ten, že klimatické změny jsou příčinou migrační krize.

    Vloženo 10.6.2019 15:24:39

  • Mirek 

    Reagovat

     

    Kluk je sice aktivní, ale nedokáže si evidentně zjistit relevantní informace a zamyslet se, jestli navrhovaná věc má řešení. Např. asi vůbec netuší, že velkokapacitní letadla mohou mít v přepočtu na kilometry a osoby srovnatelnou, některé dokonce i menší spotřebu paliva, než když se stejný počet lidí dopravuje auty. A to by ještě museli v autech jezdit po pěti - kdo tak dnes jezdí? O zavírání elektráren a jejich náhradou obnovitelnými zdroji PROBOHA KTERÝMI OBNOVITELNÝMI ZDROJI SI SPOLEHLIVĚ POSVÍTÍM, ZATOPÍM ATD. V NOCI?

    Vloženo 10.6.2019 14:42:31

  • Karel Táborský 

    Reagovat

     

    Vážená paní (slečno) Vodická,
    Naše střední a starší generace možná sedí doma a snad i nadává, ale za svého mládí nebyla tato generace tak náročná, jako je dnešní mládež, používající v přehnané míře výdobytky dnešní doby. A výroba a použití těchto výdobytků dnešní doby, je mnohdy vysoce energeticky a potažmo tedy i environmentálně zatěžující. Dnes jsou v rodině běžně dvě auta, minimálně dva televizory, PC, dítě v první třídě má běžně mobil a tablet. Rodiče denně vozí děti do školy i na vzdálenost několika stovek metrů, v ranní špičce mezi 7. a 8. hodinou jezdí MHD každých 5-10 minut, aby chudáci děti a studenti nemuseli chodit pěšky z nádraží "až" ke gymplu. Jděte se podívat do míst, kde se mládež schází. Najdete tam poházené PET lahve, plechovky od nápojů, vajgly a další různé obaly. Ano, je to ta samá mládež za kterou horujete. Řekněte jim, ať se pouze na týden zřeknou mobilů, facebooků, twitterů, youtubů, internetů aj. a nebudou si umět poradit se životem. Naše generace (sedmdesátníků) chodila běžně do škol pěšky nebo na kole několik kilometrů v létě v zimě. Neměla tak vysoké nároky na blahobyt jako generace dnešních mladých lidí ji od dětství. Takže kde je ten pud sebezáchovy?

    Vloženo 10.6.2019 14:23:13

    •  

      Reagovat

       

      Moc hezky jste to napsal.

      Vloženo 10.6.2019 14:44:41

    • Jiří 

      Reagovat

       

      Pane Táborský, vážím si takových lidí jako jste Vy. Vaše názory vychází z bohatých životních zkušeností. Mladí aktivisté mají spoustu ideálů, to je dobře, jen v praxi to potom vypadá trochu jinak. Svoje pohodlí a životní standard si nenechají vzít.

      Vloženo 10.6.2019 18:29:48

  • Jan Padělek 

    Reagovat

     

    Největším predítorem, škůdcem životního prostředí a ničením planety Země je paradoxně homo sapiens. Avšak podle toho jak se lidé chovají spíše homo primitivus.

    Vloženo 10.6.2019 13:40:00

  • Studenti požadují změny 

    Reagovat

     

    K ochraně klimatu a papaláši z jihočeského kraje nám zase seberou něco veřejné dopravy - viz. poslední návrh JŘ.

    Vloženo 10.6.2019 09:40:21

    • Eva Novotná 

      Reagovat

       

      Docela by mě zajímalo, kolik z protestujících studentů poletí v létě na dovolenou letadlem a kolik jich bude chodit pěšky po našich českých luzích a hájích.

      Vloženo 10.6.2019 10:44:18

« Novější příspěvky 1 2  | Starší příspěvky »
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace