„Už před rokem se ozývaly hlasy rodičů, abychom mobily ve škole řešili. Já jsem tomu nakloněný nebyl. Byl jsem přesvědčený, že mobil je součást moderní doby. Pak jsem se ale na jaře na to zaměřil. Všímal jsem si, co se ve třídách děje. Jakmile zazvonilo, děti už lovily v tašce. Seděly o přestávce ve třídě, všechny s pohledem do mobilů. Došlo mi, že to je opravdu problém,“ říká ředitel Základní školy v Kovářově Libor Mandovec.

„Dospěli jsme ve škole k názoru, že s mobily chceme něco dělat a letošní září jsme tomu věnovali. Zjišťovali jsme zkušenosti jiných škol, debatovali jsme mezi učiteli. Ti například upozornili, že pokud zakážeme používání mobilů o přestávkách, musíme počítat s větší živostí dětí. Na třídnických hodinách jsme se bavili o přínosech i negativech s žáky a zajímalo nás, co by chtěli o přestávkách jiného dělat. Uskutečnily se na toto téma i schůzky školního parlamentu,“ popisuje Mandovec.

Poté se konaly rodičovské schůzky, kde byl výsledek debaty představen. „Výsledkem je, že žáci po příchodu do školy mobil vypnou a uloží ho do tašky. Použít ho mohou pouze na pokyn pedagogického pracovníka, například pro podporu výuky. V mimořádných případech umožníme dětem rodičům zavolat. Někteří rodiče byli zvyklí volat dětem o přestávce, jen tak, nebo že dítěti nesou svačinu či zapomenuté pomůcky. Když jsme ale rodiče seznámili s tím, že mobily budou ve škole vypnuté, padly jen dva dotazy. Ty se týkaly spíš obav, aby za nedodržování pravidel nebyly za chvíli samé dvojky z chování. Vysvětlovali jsme si, že tady nebudeme psát dětem čárky, ale když se bude nedodržování pravidel opakovat, pozveme rodiče a budeme to řešit. Nakonec může dojít i na napomenutí třídního učitele a nevylučuji ani tu dvojku z chování. Na dohodnutá pravidla jsme pak 1. října najeli. Zatím padlo jedno napomenutí třídního učitele,“ říká ředitel Libor Mandovec. Škola koupila i uzamykatelné skříňky s tím, že pokud někdo z žáků třikrát nedodrží pravidla, bude mobil ukládat do skříňky.

Škola také dala každé třídě k dispozici určitý finanční obnos, za který si bylo možné nakoupit třeba stolní nebo karetní hry. „Ve vestibulu školy je aktivní zóna, kde máme stolní fotbálek, ping-pong, nově i airhokej. To je novinka a má to úspěch. U školní jídelny na chodbě je relaxační zóna, kde si mohou děti posedět a popovídat. Na chodby jsme rozmístili pár školních tabletů, kde si lze procvičovat látku. Je tam i přístup na internet, ale učitel, který má dozor, se dívá, co mají děti na tabletu zapnuté,“ popisuje Libor Mandovec. „O větší přestávce, když vyloženě neprší, mohou jít děti na školní hřiště,“ dodal.

„Žádný poprask se ve škole nekoná. Před pár dny se sešel školní parlament a děti konstatovaly, že problém nenastal a zabaví se o přestávkách jinak,“ konstatoval ředitel Mandovec. S kyberšikanou nebo nevhodným natáčením videí v kovářovské škole zkušenosti nemají. „Co si vzpomínám, jen jednou tu někdo natáčel na video učitelku, ale to už je dost dávno,“ dodal.

V Bernarticích se rodiče vyjádřili v anketě

„U nás už delší dobu platí během vyučování i o přestávkách zákaz používání mobilů. Při hodinách mohou žáci mobil zapnout na pokyn učitele. To se děje poměrně často, jde nám o to, aby děti uměly pracovat s technologiemi a využívat je. Jinak ale musí být mobily vypnuté a v taškách. Při nenadálé situaci mají žáci zkontaktovat dospělého, který jim umožní zatelefonovat,“ popisuje stav ve škole v Bernarticích ředitel Jan Cendelín. „Ve školním řádu jsme pravidla zakotvili do oddílu bezpečnosti a ochrany zdraví. Mobily mají být schované, abychom zamezili kyberšikaně, natáčení a rozesílání nevhodných videí. O velké přestávce chodíme ven. Jednoduché to samozřejmě není, je to určitý bič na učitele, kteří musí dohlížet, aby se pravidla dodržovala,“ říká Jan Cendelín.

Také škola v Bernarticích chtěla slyšet i názor rodičů a uspořádala proto anketu. „Celkem 98 procent rodičů mobilům ve škole řeklo ne. Jeden rodič sdělil, že jeho dítě mobil vůbec nemá. Výsledek jsme pak zakotvili do školního řádu,“ uvedl ředitel Cendelín. Ve školní družině platí podobná pravidla, ale tam podle Jana Cendelína problém není. „Do družiny chodí menší děti, které si radši hrají s jinými věcmi než s mobilem. Navíc tam mají k dispozici Albi tužky a tablety,“ dodal ředitel.

O přestávkách jen na druhém stupni

„V naší škole mají mít děti mobily v tašce. Žáci prvního stupně je nesmí vytahovat ani o přestávkách, na druhém stupni je o přestávkách mohou používat. Naše školská rada schválila změnu školního řádu, ta zakotvuje odstupňované kázeňské postihy, pokud by někdo neměl při hodině mobil v tašce nebo si s ním hrál. Na pedagogické radě jsme došli ke shodě, rodiče s tímto opatřením také souhlasí,“ uvedl k situaci na 1. základní škole v Milevsku ředitel Martin Hrych.

Ke kyberšikaně řekl, že někdy škola musí řešit dopady nevhodného chování mezi dětmi, které má původ mimo školu a pak se do školy přenáší. „Při vyučování moc mobily nepotřebujeme. Máme ve škole 80 iPadů, které si učitelé podle potřeby na své hodiny rezervují. Zamezili jsme také přístupu na školní wifi síť. Stávalo se, že její heslo bylo občas prolomeno a žáci se na síť připojovali. Teď už jsou tu stálé Mac adresy, které zadáme do systému a pouze z těchto zařízení lze wifi využívat. Nikdo jiný se na wifi nedostane,“ říká ředitel Hrych.

Na 2. ZŠ pro zákazy nejsou

Striktním opatřením není nakloněný ředitel 2. základní školy v Milevsku Michal Divíšek. „Mobil má být při vyučování vypnutý a uložený v tašce nebo šatní skříňce. Pracovat s ním děti mohou na pokyn učitele. Nemáme s dodržováním potíže. O přestávkách děti mohou mobily používat, nesmí se ale natáčet a zveřejňovat na sítích. S tím jsme tu už problém měli, ale je to hodně dávno. Nejsem přítel zákazů. Vzrostla by jen snaha o jejich obcházení, prohibice je toho jasný příklad. Je to o výchově,“ myslí si Michal Divíšek. I ředitel 2. ZŠ podotkl, že škola má dost prostor a možností pro pohyb o přestávkách. „Je tu ping-pong nebo si děti povídají na lavičkách,“ zmínil.

„Máme tu nového učitele IT, který to podle mne vzal za správný konec. Ukazuje dětem, jak jim může mobil pomáhat. Že to není jen prostředek na utrácení času. Já sám jsem zrovna suploval dějepis, tak děti hledaly na internetu jména z historie. Bylo to pro ně zpestření. V matematice zas ukazuji, jak si zkontrolovat řešení příkladů nebo ověřit správný postup. Kdo si nechá úkol rovnou spočítat, pomůže si tak jen na chvíli. Do nejbližší písemky,“ říká ředitel Divíšek. „Já jsem strašně rád učil výpočetní techniku a mrzí mě, že dnes už jsou počítače na druhé koleji a všechno se řeší z mobilu,“ dodal.

Michal Divíšek není zákazům nakloněný a ne zcela rozumí přáním rodičů, kteří chtějí, aby škola proti mobilům zasáhla. „Vždyť mohou sami dětem nařídit, aby nechaly mobil doma a do školy ho nenosily,“ myslí si ředitel 2. základní školy.