Sobotníci probírali archeologický průzkum Jordánu a hospodaření s vodou ve středověkém městě
Zobrazit galerii
(13)
TÁBOR – Výsledky archeologického průzkumu Jordánu přiblížil na říjnové procházce Sobotníků vedoucí archeologického oddělení Husitského muzea v Táboře František Janda. U příležitosti výročí 530 let od založení Jordánu a v rámci Mezinárodního dne archeologie se asi 40 lidí sešlo v sobotu 15. října na náměstí Mikuláše z Husi. „S průzkumem Jordánu jsme začínali před deseti lety v roce 2012, kdy se nádrž odbahňovala. Když klesla hladina vody, podařilo se nám odhalit a zdokumentovat dvě spodní výpustě a jednu horní výpusť. Byly našimi předky důmyslně technicky vybudované, protože si to dovedli spočítat.
Horní výpusť sloužila k zásobování města vodou přes Vodárenskou věž. Do věže voda natékala dřevěnými rourami. Pomocí horní a obou spodních výpustí se regulovalo odpouštění vody z nádrže při povodních, protože nádrž se z povodí rychle plnila,“ řekl archeolog Janda.
Během pochůzky doplňoval svůj výklad bohatou obrazovou dokumentací. „Ukončení stavby nádrže je datované do roku 1502 nebo 1507. Tyto letopočty jsou uvedené jako tesařský podpis, přesné vročení, na dřevěných částech výpustí. Vodárenská věž je z roku 1508. Tak to vzájemně odpovídá,“ uvedl František Janda.
Nádrž Jordán je nejstarší údolní nádrží ve střední Evropě. Byla založena v roce 1492, ve stejném roce, kdy byla objevena Amerika, přehrazením Košínského potoka jako zásobárna pitné vody pro město. Z nádrže už vytéká potok s názvem Tismenický. „Hráz Jordánu je sypaná jílem. V základech má šířku 62 metrů a výšku 20 metrů,“ doplnila historička muzea Lenka Vandrovcová.
Lenka Vandrovcová připojila informace o hospodaření s vodou v Táboře, což bývalo ve středověkém městě problém. Vždyť Jan Ámos Komenský, který se narodil o sto let později, než byl založen Jordán, ve své sbírce starých pořekadel a přísloví Moudrost starých Čechů uvádí také: Nedovedeš vody na Tábor. Historička ukázala Sobotníkům mapku s mnoha táborskými kašnami. Hned první kašna, o které byla řeč, měla zajímavý osud. Jedná se o kašnu na náměstí Mikuláše z Husi.
„Tato kašna stála původně na Žižkově náměstí. Ovšem tam, asi také proto, že Žižkovo náměstí je trochu z kopce, začala kašna po nějaké době protékat. Tehdy si konšelé nevěděli rady a tak kašna byla přemístěna sem na náměstí Mikuláše z Husi na rovinu. A je tu dodnes. V současnosti však voda z kašny opět začíná prosakovat. Voda byla do kašen rozváděna několika větvemi z Vodárenské věže, kam byla důmyslně čerpána z Jordánu,“ uvedla Lenka Vandrovcová.
Program pro děti vedl v sobotu archeolog Jiří Bumerl. Skupinka se oddělila již na náměstí Mikuláše z Husi.
Na závěr okomentoval František Janda mírně deštivé počasí: „K vodnímu tématu máme vodní počasí.“
Další schůzka Sobotníků je naplánovaná na 19. listopadu, kdy se sejdou ve 14 hodin na starém hřbitově v parku pod Kotnovem.
Diskuse k článku