V doprovodu Malé kapely Pavla Havlíka pak začala masopustní obchůzka městem i jeho přilehlými osadami. Policista zastavoval projíždějící automobily i procházející chodce a nekompromisně vyžadoval zaplacení mýtného. Pokladnu s výběrem měl na starost, jako již tradičně, Žid. Proklouznout bedlivému strážníkovi, se pravděpodobně nepovedlo ani místním myším.

Garda masopustního rychtáře zaskákala, zatancovala a zajuchala prakticky u každého domu, kde na ně vykoukla nějaká postavička. Ale tancovalo se i ve dvorech hospodářských stavení, na zahrádkách nebo uprostřed ulice. Na obchůzku vyrazilo kolem třiceti masek a tanečnic, kolik z nich se dočkalo večerního střílení medvěda, není známo, ale odpadlíků a opozdilců, bylo v první části hned několik. Čerstvý vítr je ale nakonec vždy probral k životu, a tak se tancovalo a juchalo dál.

Prvním, u koho se masopustní průvod zastavil, byl již tradičně Hugo Šupler. Pro rychtáře a jeho skupinu měl připravené nejen peníze, ale i lahvinku dobrého likéru. Připil si s rychtářem a nechybělo ani taneční kolečko.

„Bydlím v Horní Plané od roku 1958 a 25 let jsem chodil v průvodu masek, teď už moc chodit nemůžu, léta člověk nezastaví, tak jsem rád, že se za mnou alespoň rychtář a jeho družina zastaví,“ řekl s dojetím osmaosmdesátiletý Hugo Šupler, který se do Plané přistěhoval až z dalekého Prostějovska na Hané.

„V domě trvalých nájemníků ubývá, inu stárneme a odcházíme, ale dokud tady člověk je, měl by se ze života radovat,“ dodal Hugo Šupler. Masopustní průvod zakončilo kolem 18. hodiny střílení medvěda, jež proběhlo opět před radnicí. A pak už se všichni odešli připravovat na večerní masopustní veselici s kapelou Lazareth.