Právě těchto záložních letišť je neodpovídající počet, protože velká letiště jsou pro současné bojové prostředky snadným cílem. Potřeba dalších letišť včetně záložních pro letectvo armád NATO na našem území se jeví v projektech armádních špiček, a to včetně zahraničních, jako naprostá nutnost. Je to i názor často citovaného bezpečnostního experta Milana Mikuleckého. Doporučuje kromě jiného vrátit se k modelu desítek záložních letišť před rokem 1989. Některá zanikla, jiná byla zprivatizována, postavily se nich skladovací haly a největší počet se pomalu rozpadá.
Letecký provoz na Všechově je iluze

Bývalé vojenské záložní letiště v sousedství Všechova patří k posledním příkladům. Chátrá. Je občas využíváno pro sportovní létání, pro projížďky na kolečkových bruslích, také tu pořádají soutěže letečtí modeláři a jízdy svých žáků trénují místní autoškoly. Asi by vzhledem k tristnímu stavu letištních ploch bylo iluzí předstírat, že je zde možný jakýkoliv letecký provoz v krátké době. Vzhledem k potřebám moderních bojových bitevníků je nedostačující i délka přistávací plochy a hlavně chybí technické zázemí. Na letišti je pouze malý hangár, dnes využívaný jako dílna. Dalším problémem a kuriozitou tohoto letiště je silnice, která ho příčně protíná v severní části.

Zapomenout na úspory
Po jistých úpravách by na Všechově mohla mít provizorní základnu pro nepravidelný provoz například menší transportní a zásobovací letadla, případně vrtulníky. Samozřejmě i bojové drony, jejichž význam ukázal právě probíhající konflikt na Ukrajině. To vše by ovšem vyžadovalo značné množství finančních prostředků. Ministryně obrany Jana Černochová v minulých dnech uvedla, že na úspory v oblasti bezpečnosti nebo obrany bychom měli v tuto chvíli zapomenout. V rozpočtu by na výzbroj a výstroj chtěla více, než léta neplněný závazek v NATO, který představuje dvě procenta hrubého národního produktu. Pokud se týká letecké techniky, chce ministryně s USA jednat také o navýšení objednávky dvanácti vrtulníků Venom a Viper. Dosavadní počet je prý nedostatečný. Prioritou je podle ní také nákup vojenských dronů a podobných sytémů i v příštích letech. Zařazeny budou do výzbroje budovaného 533. praporu bezpilotních systémů, který má být schopný samostatných operací od roku 2028.

Možnost na jihu Čech existuje
Akcent na výstavbu a zřizování dalších vojenských letišť má ovšem dva limitující faktory. Tím prvním jsou samozřejmě peníze a druhým rozloha naší republiky. Vojenská letiště potřebují stále delší dráhy a ty nelze vzhledem k charakteru terénu umístit všude. Z dálnic lze využít také jen malé procento. To vše, pomineme-li ekologii, likvidaci zemědělské půdy a podobně.
Osvědčené řešení tu však je a řada západních zemí ho už léta úspěšně realizuje. „Velká úspora v řádu miliard korun vzniká při souběžném využívání civilních letišť namísto provozování a budování čistě vojenské základny,“ tvrdí Milan Mikulecký. „Například do letiště České Budějovice v minulosti kraj nesmyslně investoval už přes miliardu a teď neví, co s ním. Kdyby se ministryně, která je ze stejné strany jako hejtman Martin Kuba, domluvila, že by armádě kraj bezplatně převedl hangáry, tak má ideální základnu pro působení v prostoru Boletic, ale i obecně na jihu Čech. Armáda by platila jen reálné letištní poplatky. Bylo by to výhodné řešení pro obě strany a hlavně pro daňového poplatníka,“ dodává.

Věznice nebo letiště?
Proti nedávnému záměru vězeňské služby na výstavbu věznice na bývalém letišti na Všechově se zvedla masivní vlna odporu. Pod peticí Věznici NE se podepsalo na 7 000 lidí, proti jsou okolní obce i město Tábor. Nepřistoupilo totiž na změnu územního plánu. Teď se záměr znovu dostává do návrhu změn aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Bývalá ministryně spravedlnosti Benešová věznici stopla, nový ministr Blažek má očividně jiný názor. Kdyby se dnes uzavíraly sázky na armádu či vězeňskou službu na Všechově, kurs na věznici by šel určitě na dračku.
Vzhledem k tomu, že poměrně nedaleko je v relativně slušném technickém stavu vojenské letiště Bechyně a jeho zázemí, o němž se před lety uvažovalo jako o základně NATO, a je dnes obsazené vojenskými ženisty, nedá se předpokládat masivní finanční injekce armády do rozvoje a budoucnosti všechovského letiště.
Pokud by se v budoucnu projevila potřeba armádního letectva a vězeňství si neprosadí svou, zůstane zřejmě i nadále tomuto pozůstatku předrevolučních dob označení záložní letiště. Jeho plochy se budou dál rozpadat a zůstane zálohou jen pro adepty jízd autoškoly.

Dění kolem všechovského letiště se věnuje i aktuální vydání Týdeníku Táborsko.