Jižní Čechy TEĎ - nejrychlejší zprávy z regionů
 
 
 

Kdy a kam

  • Život v právu

    středa 18.9 10:00 - Písek, Senior Point - klubovna DFŠ

    Cyklus přednášek s Mgr. Jaroslavem Hávou - dlouholetým soudcem Okresního soudu v Písku.

  • Drahá legrace

    středa 18.9 19:00 - Písek, Divadlo Fráni Šrámka

    Divadelní představení.

Zobrazit všechny události
 

Pošťačka Marie Mašková má prošlápnutý celý region

Pošťačka Marie Mašková. , Autor: Pavla Maradová

Pošťačka Marie Mašková.     Autor: Pavla Maradová

STRAKONICE – Když se řekne naše pošťačka, každému se vybaví tvář jedné z pracovnic, které s brašnou přes záda šlapou denně desítky kilometrů proto, abychom dostali dopisy, pohlednice nebo tisk až do našich domovů. Mezi ně patří již jednatřicet let Marie Mašková (49), která se v rozhovoru podělila o své zážitky z cest a přináší také informace o tom, v čem všem vám může pošťačka ulehčit život. V době, kdy je rušení pošt na vesnicích na spadnutí, jsou tyto informace aktuální.

Jako doručovatelka pracujete už jednatřicet let. Co se od začátku vaší praxe u pošty změnilo?

Učila jsem se v Karlových Varech jako manipulantka poštovního provozu a přepravy. Rozdíly, na které se ptáte, jsou v některých případech markantní, a v jiných se nic od doby mého nástupu vlastně nezměnilo. Dopis je stále dopis a balík je balík. Nicméně to, co jsem se ve škole naučila, už dávno neplatí. Po revoluci se systém doručování několikrát změnil. Dřív se pošta převážela vlakem. Tenkrát fungovaly vlakové pošty, kde se vše třídilo do dalších pošt. Noviny chodily z Prahy boubíňákem, jak se tomuto vlaku říkávalo. Po revoluci se logistika postupně přetvářela a dnes se využívá k převozům automobilová doprava. Také některé služby se přejmenovaly, ale pro zákazníka zůstaly zachované v plném rozsahu. Díky internetovým obchodům přibyly balíky, dopisů a hlavně pohlednic naopak ubylo. Velmi klesl počet vánočních pohlednic.

Když jsme u Vánoc, které se blíží, jak jste to tehdy zvládali?

Před Vánocemi si nás doma moc neužili. Ještě po šichtě se chodili třídit pohledy, což trvalo přibližně týden před svátky. Záleželo také na tom, kdy byl Štědrý den. Většina lidí to nechávala na poslední chvíli, a tak byl pak na poště docela frmol. Pokud byl Štědrý den v pátek, bylo to lepší, ale když padl na středu, všichni posílali pohlednice na poslední chvíli v pondělí a doručit se prostě to kvantum muselo. V současné době to tak mají balíkáři. Těm to nezávidím.

Jak vypadá váš pracovní den? V kolik hodin musíte ráno s poštou vycházet?

Nejde o to, v kolik vycházím. Doručovat se nesmí před osmou hodinou a po čtvrté hodině. Jinak nastupuji do práce v pět hodin. Představa, že přijdu do práce, vezmu si tašky a jdu, je mylná. Pošta je rozdělená na doručovací okrsky a každá doručovatelka si ten svůj musí předem roztřídit a seřadit podle popisných čísel. Rekomanda je třeba naťukat do počítače. To je velká pomoc. Vše se píše na počítači nebo je předtištěné. Je to výhoda jak kvůli čitelnosti, tak i kvůli počasí. Když jsme před domem v dešti vypisovali aviza a papír se mezi tím rozpíjel, nebylo to nic příjemného. Celá příprava trvá přibližně tři hodiny. Pak se teprve jde do terénu.

Jaké dopravní prostředky jste kdy používala?

Jezdila jsem na kole, na pionýru, autem, vlakem, autobusem, jen stopem jsem nikdy nejela. V zimě, když se někdy nedalo jezdit na kole, tak mě manžel vozil našim moskvičem.

Pokousal pošťačku někdy pes? Jaké nehody ji při cestách potkaly? Kolik musí denně ujít kilometrů? A mnoho dalších zajímavostí z této profese v rozhovoru, který najdete v aktuálním vydání Týdeníku Strakonicko.

Pavla Maradová

Diskuse k článku - napište váš názor
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace