banner3
Jižní Čechy TEĎ - nejrychlejší zprávy z regionů
 
 
 

Kdy a kam

  • Znouzecnost u Stánku!

    středa 24.7 20:00 - Tábor, Stánek - Žižkovo náměstí

    Koncert.

  • Začarovaný les

    středa 24.7 18:00 - Písek, Palackého sady

    Loutkové představení.

Zobrazit všechny události
 

Průzkum: Češi chtějí proti kůrovcové kalamitě postupovat rychlým odstraněním napadených stromů

Kraj argumentuje touto mapkou - v debatě s Radou národního parku Šumava marně.  , Autor: Jihočeský kraj

Kraj argumentuje touto mapkou - v debatě s Radou národního parku Šumava marně.     Autor: Jihočeský kraj

JIŽNÍ ČECHY – Šedesát osm procent dotázaných Čechů považuje za nejlepší způsob ochrany lesa odstranění dříví napadeného kůrovcem, ukazují data celorepublikového průzkumu agentury STEM/MARK. Naopak pouhých osmnáct procent souhlasí s rozšířením bezzásahových zón, kde by měla obnova lesa proběhnout samovolně. Preferenci bezzásahových zón oproti aktivním zásahům v kalamitních oblastech schválila 7. června tohoto roku Rada národního parku Šumava, která doporučila Ministerstvu životního prostředí rozšířit v příštích letech bezzásahové zóny na více než 50 procent rozlohy šumavských lesů.


Průzkum agentury STEM/MARK pro Jihočeský kraj byl proveden od 29. května do 3. června 2019 na kvótním výběru 515 respondentů z celé České republiky. Z průzkumu vyplývá, že za nejlepší pomoc lesům považují Češi rychlé odstranění napadeného dřeva.

„Rada národního parku Šumava svým budoucím rozšiřováním bezzásahových zón bohužel postupuje proti námitkám kraje, dotčených obcí i proti selskému rozumu. Smutné je zjištění, že rychlé odklizení kůrovcového dřeva preferují lidé z postižených regionů, zatímco obyvatelé velkých měst, ovlivnění propagandou ekologických aktivistů, jsou pro bezzásahovost," vyjadřuje znepokojení hejtmanka Jihočeského kraje Ivana Stráská a dodává: „Doporučuji všem, kteří bojují proti kácení kůrovcem napadených stromů a vysazování nových, aby přijeli k nám na Šumavu a tu spoušť viděli na vlastní oči. Ráda jim k tomu osobně ukážu fotky, jak postižená místa vypadala před několika lety, než někteří bursíkovci a jim podobní devastaci Šumavy odstartovali."

Navzdory jasnému postoji Čechů k řešení kůrovcové kalamity si zatím většina populace málo uvědomuje souvislost s šířením sucha, které má přímý vliv na množení kůrovce. Pokud jsou stromy vystavené horku a suchu, ztrácejí svou obranyschopnost.

„V České republice se v posledních letech šíří sucho závratnou rychlostí. Na vině je nejen změna klimatu, ale i dlouhodobé chyby v lesním hospodářství vzniklé před desítkami let. Řešíme to s dotčenými obcemi skoro každý rok a proti následkům sucha většinou postupujeme navzdory překážkám různých ekologických ideologií jednotně. Proto je neuvěřitelné, že některé obce zastoupené v Radě národního parku Šumava hlasovaly nyní zcela opačně, tedy pro novou zonaci, bez rizikové analýzy, bez plánu péče. Moje dlouholetá politická zkušenost říká, že za náhlými změnami politických názorů stojí téměř vždy lobbing," říká hejtmanka Stráská.

Řešení kůrovcové kalamity v posledních měsících rozděluje politiky i odbornou veřejnost. Spory se týkají rozdílných názorů, zda k rychlému uzdravení lesních ekosystémů dojde odstraněním kůrovcového dřeva, nebo nezasahováním s nadějí, že lesy dokážou rychleji regenerovat samy. Zemědělský a Petiční výbor Poslanecké sněmovny i senátní výbory zabývající se zemědělstvím a životním prostředím se již postavily na stranu zastánců likvidace napadených stromů. Rada národního parku Šumava ale doporučuje rozšířit do budoucna zónu přírodní a zónu přírodě blízkou na 52 procent celkové rozlohy.

Osud národního parku Šumava je tak v rukou ministra životního prostředí Richarda Brabce. „Pan premiér Babiš, který se přijel osobně podívat na zničená místa na Vysočině, pochopil vážnost situace. Proto věřím, že ministr Brabec nebude postupovat proti panu premiérovi a novou zonaci Šumavy nepodepíše," dodává hejtmanka Stráská.

Diskuse k článku - 8 příspěvků
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
  • jan 

    Reagovat

     

    Na Šumavě žili po generace lidé, kteří se starali o lesy, žili v souladu s přírodou a rozuměli ji. Neměli ani zdaleka techniku a vymoženosti dnešní doby. Pak přišli mladí zelení aktivisté z měst, kteří mnohdy nezasadili ani jeden strom, a začali vymýšlet experimenty. Výsledek už známe. Pamatuji se, jak se přivazovali ke stromům a bránili těžbě. Dneska už by se mnohde neměli k čemu přivázat.

    Vloženo 17.6.2019 19:27:50

    • Sam 

      Reagovat

       

      Dobře napsané! Po roce 1990 se několik kluků z Prahy rozhodlo, že vyženou z lesů lesníky a za pomoci pubertální mládeže zmocní se Šumavy. Výsledky se dostavily.

      Vloženo 17.6.2019 20:38:39

    • Mr. MÚMK 

      Reagovat

       

      Přivazování ke stromu kůrovce nezplodí. Ale ty Vámi zmiňované "vymoženosti dnešní doby", co za našich předků nebyly, Kůrovcovi milují! Nemusí se totiž bát, že v zimě zmrznou, protože jejich lidský kamarád dělá vše pro to, aby Kůrovcovům bylo v lese teplíčko a sucho. Dokonce i supermarkety řetězce Smrk se nabízejí na každém rohu. No a navíc, velké množství jiných broučích rodin lidský kamarád tak dlouho otravoval, až raději odešli z lesa, vlastně z celé ČR, zbyli už jen Kůrovcovi, pro které se najednou uvolnilo spousty luxusních bytečků! Pokud ještě někde z jiných brouččích rodin žijí potomci, tak v jiných zemích. Jiné rodiny totiž milují multikulturalismus, ve kterém se i pro Kůrovcovi najde místo, ale jsou puštěni jen k práci, na kterou se hodí. Odpírači multikulturalismu však skrytě podporovali jen Kůrovcovi, a když už je ta multikulti havěť jimi vyhlazena, tak se tito odpírači musí opřít i do Kůrovcových! Vše dle hesla "Čechy Čechům! Lesy smrkům!"

      Vloženo 17.6.2019 22:39:00

      • jan 

        Reagovat

         

        Mýlíte se již v první větě. Pokud se zabrání tomu, aby nemocné stromy lidé vytěžili a z lesa odvezli, a místo nich vysadili stromy jiné (třeba i listnaté), kůrovec (přesněji lýkožrout smrkový) se může přemnožit a pak napadá i stromy zdravé.

        Vloženo 18.6.2019 10:12:11

  • Přeloženo: 

    Reagovat

     

    Vox populi žádá, prosí a jednohlasně souhlasí s oSSekáním NP Šumava tak, aby pozemky mohly být rozdány mezi zbohatlíky.

    Vloženo 17.6.2019 13:22:06

  • Mr. MÚMK 

    Reagovat

     

    Paní hejtmanka velké mínus! Jen dotaz na "antibursíkovce" - k tomu, aby v ČR nebylo sucho, tedy spouštěč kůrovcových kalamit, má přispět to, že všechnu biologickou hmotu z lesa odvezu (a to i z národních parků), lesní půdu rozreju těžkou technikou, a pak pod cenou prodám dřevní hmotu do zahraničí? Co v zapáleném boji proti kůrovci raději třeba konečně začít sázet do lesů nesmrkové kultury, hm? Jinak to totiž bude stejná pohádka dokola, že se populista vytasí se "selským rozumem", že je třeba pokácet celý národní park, a vůbec celou republiku, protože jinak kůrovce neporazíme...

    Vloženo 17.6.2019 13:21:33

    • Boj proti "kalamitě" 

      Reagovat

       

      Je fíkovým listem pro rozbití NP, tak aby prodejům pozemků nestálo nic v cestě. Velice často se podmínky realitek prolínají s požadavky "obyčejného lidu", ovšem těžit z toho onen "lid", lhostejno, zda na Šumavě či jinde, bude mít pramálo. Opět se jednou do krámu tak nějak česky hodí laciné výkřiky "obyčejných" tetek a strejců, kteří o problematice ví prd, tak se o nich tedy zase mluví v duchu "je třeba respektovat vůli většiny"....

      Vloženo 17.6.2019 13:54:50

  • Dr Voštěp 

    Reagovat

     

    Paní hejtmanka velké plus! Jeden dotaz na bursikovce - je možné, že kůrovec sežral Šumavu a pak si řekl dost, dál si to ekoteroristé nepřejí a spáchal hromadnou sebevraždu anebo se nechal dále roznášet po ČR (při příznivém větru i 50km až 4x do roka), připočtěte k tomu dva suché roky,převozy neošetřeného dřeva z jihu do Polska a zpět, vlastníky kteří nevědí ani že mají lesy natož s kůrovcem,neošetřené hromady dřeva u lesa atd. a jsme tam,kde jsme. Ale ten impuls přišel z bezzásahových zon,kůrovec v základním stavu by takhle neřádil.

    Vloženo 17.6.2019 12:35:49

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace