Jižní Čechy TEĎ - nejrychlejší zprávy z regionů
 
 
 

Kdy a kam

  • Ochotnický soubor Copánek

    neděle 20.10 10:00 - Písek, KD

    Divadlo pro děti.

  • The Muh Trio - The Art of Jazz Trio

    neděle 20.10 18:00 - Písek, Trojice

    Koncert.

Zobrazit všechny události
 

V Prachaticích začal boj o to, jaká čtvrť vyroste v bývalých kasárnách

Jakub Nepustil , Autor: L. Kolářová

Jakub Nepustil     Autor: L. Kolářová

PRACHATICE – Na posledním zasedání prachatického zastupitelstva před prázdninami se odehrála názorová přestřelka o budoucí nové čtvrti v bývalých kasárnách. Zastupitelé měli schválit pokračování výstavby komunikací ve Slunečné, Rožmberské a Kasárenské ulici. Architekt Jakub Nepustil, který je zastupitelem za Živé Prachatice, ale před pokračováním varoval. „Je to absurdní projekt, kterým znehodnotíme toto území," nabádal k zastavení projektu, který vznikl v roce 2012. V budoucí nové čtvrti jsou navrženy osm metrů široké komunikace. „Dnešním trendem jsou šestimetrové komunikace, pokud tu má být klidová zóna určená k bydlení," argumentoval Nepustil. Navrhoval, aby město vyčkalo s rozhodnutím aspoň do doby, až bude mít městského architekta, který by se k projektu vyjádřil. Vedení města ale čekat nechtělo. Starosta Martin Malý řekl, že z projektu bude vypuštěna autobusová zastávka a točna, ale osmimetrové komunikace mají zůstat, protože v části území je například prodejna stavebnin a další firmy. Širší komunikace jsou k jejich obsluze podle starosty potřeba. Zastupitelka Barbora Koritenská připomněla, že architekt Nepustil navrhoval podrobit starší projekt oponentuře, ale neuspěl. Vznikla jen pracovní skupina, do níž město nominovalo lidi, kteří u projektu byli od začátku, tudíž se u nich změna přístupu předpokládat nedá. Vedoucí odboru komunálních služeb a dopravy Luboš Kvasnička poté zdůraznil, že pokračování projektu je potřeba, protože pozemky pro kruhovou křižovatku má město k dispozici jen do roku 2025. Pokračování v projektu prošlo, ale jen nejtěsnější většinou jedenácti hlasů.

 

V rozhovoru Jakub Nepustil vysvětluje, proč uskupení Živé Prachatice o pozastavení projektu usilovalo.

V čem vidíte problém současného projektu komunikační sítě v bývalých kasárnách?

My zásadní chybu vidíme v tom, že není zpracována plnohodnotná vize tohoto území. Ta by měla předcházet návrhu inženýrských sítí a komunikací. Rozvoj města celkově je chaotický a nepříliš koncepční. Stejně tak s kasárny se začalo pracovat bez kvalitní vize. Ze strany města vznikl projekt komunikací. Mysleli si, že to je základ. Dnes argumentují, že tam jsou sklady stavebnin a tudíž potřeba velkých aut. My říkáme, že to je velká vnitřní rezerva území pro rozvoj kvalitního města. To by se tam mělo rozvíjet a ne skladové areály.

Je ještě šance, aby vize rozvoje tohoto území vznikla?

Nám se podařilo prosadit, aby byla přizvána ke spolupráci fakulta architektury ČVUT. Studenti se tomuto území budou věnovat v semestrálních pracích a tím se získají nápady. Zastupitelstvo to krátce po volbách schválilo, takže studenti teď v zimním semestru na tom začnou pracovat a výsledky budou během roku 2020. Vedení města ale bohužel pořád trvá na tom, že mezitím bude pokračovat v původním projektu komunikací.

Proč je to tak zásadní problém?

Z mnoha důvodů. Především osmimetrová šířka komunikací je předimenzovaná a to vyvolává navazující problémy. Není možné udělat přechody, stavba je taky o dost dražší než přiměřené komunikace pro obytnou zónu.

Není širšími komunikacemi myšlen prostor pro podélné parkování?

Tam se navrhují dva pruhy po čtyřech metrech. Ale tím tam nemůže na určitých místech vzniknout vedle komunikace bytová výstavba a pak ani není důvod pro parkování.

A když se komunikace zúží na šest metrů, tak se domy vedle ní vejdou?

To je místo od místa, minimálně v jednom místě ano. Hlavně to však nemá logiku. Nejširší komunikace, kterou se dostanete do Prachatic, má šířku 6,5 metru. Tohle bude okružní komunikace a přitom se do tohoto území dostanete z kruhového objezdu komunikací III. třídy širokou 6,12 metru. Z té najedete na místní komunikaci širokou osm metrů. Proč? Nejde přitom jen o zbytečné náklady na vyasfaltování širších ploch, ale vyvolává to různé další náklady na opěrné zdi, násypy a podobně. Rozdíl je v milionech.

Takže vám jde o úspory?

Nejen to. Dalším hlediskem je kvalita veřejného prostranství v případě vzniku plnohodnotného města. Na širších komunikacích se jezdí rychleji, bez možnosti přechodů, to je v rozporu se současnými znalostmi o moderním městě. Dnes se staví obytné zóny, kde se jezdí maximálně třicetikilometrovou rychlostí. Radnicí prosazovaný projekt odpovídá myšlení padesátých let.

Tak starý ale není...

To samozřejmě ne, ale je starý už skoro deset let a celý přístup odpovídá dosud praktikovaným způsobům v Prachaticích. Projekty se zadávají bez studií, které by stanovily parametry. Fáze studií se přeskakuje, rovnou se vysoutěží projekt za nejnižší cenu a už se mu neudělá oponentura. Tak jako se chystá křižovatka v Hradební ulici a Za Baštou, bez přechodů, a nikomu to nevadí.

Ani v případě komunikační sítě v bývalých kasárnách se oponentura projektu nekonala?

Když jsme své výhrady přednesli poprvé a ukazovali jsme je názorně na vizualizacích, tak bylo vedení města překvapené. Neuměli zaujmout stanovisko, tak slíbili, že se nechá oponentura zpracovat. Sešla se dopravní komise, přizvali projektanta hotového projektu a policii. To ale byli lidé, kteří se na tom původním projektu podíleli. Ty prohlásili za oponenty. Pořád argumentovali kamiony, které musí jezdit do stavebnin. Ty ale stejně přijedou do této čtvrti po šest metrů širokých komunikacích, protože jiné v Prachaticích nejsou. Projektant řekl, že by přepracování projektu stálo plno peněz, policie řekla, že čím širší komunikace, tím lepší a starosta sdělil, že to je výsledek oponentury. Když jsme navrhovali zapojení studentů do projektu rozvoje bývalých kasáren, tak starosta chtěl, aby ale akceptovali tu osm metrů širokou silnici. Tomu jsme se bránili. Studenty budou řídit jejich pedagogové.

Jsou tedy studenti limitováni šířkou komunikací nebo ne?

Ne, podle usnesení zastupitelstva město žádné limity nedalo. Studenti dostanou podklady a budou pracovat zcela volně. Na fakultě se učí navrhovat urbanistické celky a navrhují města tak, jak by měla fungovat.

Proč se na realizaci podle stávajícího projektu vlastně tak spěchá?

Protože se připravuje zástavba Pod Cvrčkovem nad bývalými kasárny. Argumentuje se tím, že by měla být zpřístupněna touto okružní komunikací, a proto se musí rychle udělat. Ale Pod Cvrčkovem lze začít i etapou z druhé strany a mezitím by bylo možné projekt na komunikace v kasárnách upravit.

Co bude se studentskými pracemi po jejich dokončení?

Předpokládáme příští rok jejich veřejnou prezentaci a pak třeba může následovat architektonická soutěž na řešení této nové městské čtvrti, jejíž zadání může obsahovat některé dobré nápady ze studentských prací.

Troufáte si odhadnout, kdy v bývalých kasárnách něco vyroste?

To je dlouhodobý proces. Něco se tam zatím pronajalo firmám, ale předpokládám, že cílem je budovat obytnou čtvrť, protože v Prachaticích od roku 1990 tisíc obyvatel ubylo. Když chceme obyvatele udržet nebo přivést, musíme jim nabídnout moderní bydlení.

Dnešní mladí lidé ale chtějí bydlet většinou ve vlastních domcích, není to tak?

Ano, ale to zabírá krajinu. Ve městě bychom proto měli nabízet kvalitní alternativu jako jsou třeba viladomy s předzahrádkami. Určitě to má řešení, ale není systémové nabízet takové bydlení u osmimetrové komunikace, po které rychle jezdí nákladní auta. Protože jinak se budou zastavovat další a další pole v krajině a obyvatelé satelitů pak stejně jezdí autem do města.

Myslíte, že bude v Prachaticích práce pro budoucí obyvatele, které by město chtělo přilákat nebo udržet?

To spolu všechno souvisí. Proč lidé odcházejí za prací, proč tu nevznikají služby s vysokou přidanou hodnotou...

Například?

Například péče o seniory, rekondiční, rehabilitační služby, to už přitahuje odborný personál. Proto říkáme, že město má mít vizi a svůj strategický plán rozvoje.

Prachatice nemají strategický plán?

Mají ho na čtyři roky, to není žádná vize. A navíc jsou v něm věci, které město stejně nerealizuje. Napříkald, že má být na webu města diskusní fórum. A pak vznik diskusního fóra koaliční většina v zastupitelstvu zamítne. Také ve strategickém plánu najdete, že se má pro propagaci města využívat kulturní centrum Otto Herberta Hajeka. Ale to je zavřené. Navrhl jsem, aby fungovalo, bylo to zamítnuto. Na konci 90. let se tu říkalo, že se ve městě obnoví lázně, ale mezitím se pod tímto územím postavila průmyslová zóna, která lokalitu degradovala. To je o té nekoncepčnosti. Proto má mít město dlouhodobé vize, kam se chce ubírat třeba do roku 2050. A stejné je to s komunikacemi v bývalých kasárnách, které by měly odpovídat nějaké vizi o řešení tohoto cenného území.

 

 

 

Diskuse k článku - napište váš názor
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace