Co vás do Budilova zavedlo? Jak jste na něj přišli?

Když byla koronavirová pandemie, drásalo mi nervy, že musíme být pořád doma. Jednu dobu se lidé mohli scházet dokonce jenom po dvou, tak jsem přemýšlel, kde se s dětmi schovat. Ve Vimperku je na fotbalovém hřišti kamera, takže jsem nechtěl, abychom byli na očích. Napadl mě Budilov, kde je výborná spolupráce s tamním starostou a mým kamarádem Martinem Hodboděm, který nám pokaždé hřiště perfektně připraví. Začalo to tedy tím, že jsme se tam ukryli před covidem a od té doby se tam každý rok vracíme. A určitě to měnit nebudeme, protože to místo je luxusní po všech stránkách. Nikdy mě nenapadlo, že bych něco měnil.

Jak často se tam scházíte?

V minulých letech jsme se scházeli třikrát týdně, ale jsem zastánce toho, že by děti měly po sezoně dělat i jiné sporty než hokej. Mnohé z nich mají fotbaly, hokejbaly, tenisy, judo nebo závodně plavou… Je tedy doba, aby šel hokej trochu stranou, ale zároveň suchá příprava běžela. Proto máme dva tréninky týdně, které jsme časově protáhli, takže jsme rozhodně nepolevili. Ten třetí jsme ale zrušili, protože bychom na něm s trenérem byli nejspíše sami.

Co je náplní tréninků? Zaměřujete se především na náběr fyzické kondice?

Vždy jsem říkal, že musí děti tréninky bavit. V tohle věku je to jenom o tom, aby se na další trénink těšily. Na rovinu ale říkám, že nebudeme hodinu hrát – nedej Bože – hru na schovávanou nebo na babu a podobné blbosti. Myslím si, že kluci dostávají do těla dost, ale všechno je to formou, aby je to bavilo. Zaměřujeme se především na obratnost, protože ta hodně z tělocviku na školách zmizela, fyzičku, dynamiku a základní věci, abychom to do nich od mala dostali.

Do kdy letní příprava poběží?

Začali jsme v pondělí 2. května a pojedeme nepřetržitě do konce června, kdy letní přípravu zakončíme. Celý červenec a polovinu srpna budou mít děti prázdniny, které jsou podle mého u tohoto ročníku důležitější než nějaké létání po sportech. Dětství mají jenom jedno. Potom bychom se měli sejít na ledě ve Vimperku a zahájit novou hokejovou sezonu.

Společně s hokejisty čtvrté třídy se v Budilově připravuje i několik loňských starších žáků, které jste vedl. Jaká bude jejich další hokejová cesta?

Jedná se o hokejisty ročníku 2008, kteří musejí kvůli reorganizaci devátých tříd jít hledat štěstí jinam. Do Příbrami, Tábora, Soběslavi…

Kam má namířeno váš syn? Půjde ve vašich stopách a oblékne dres Tábora?

Ano, David jde společně s Radimem Sedláčkem a Mírou Rodem zkusit štěstí do Tábora, kde se poperou o místo v sestavě. Nemají nic jistého, ale zkusí to. V Táboře mají velikou motivaci i proto, že se tam hraje extraliga dorostu.

Součástí léta je už neodmyslitelně váš kemp, který probíhá ve Střelských Hošticích a Strakonicích. Uvítáte na něm i své svěřenci z Vimperka?

Musím říci, že se mi na něj přihlásilo 98 procent týmu, jde tam drtivá většina. Na kempu skončily ročníky 2007, 2008 a 2009, které jsme vyměnili za 2010 až 2013. Hlásili se mi letos i zájemci z Moravy, Kladna a tak…

Během jaké doby jste měl kemp vyprodaný?

Kemp hlásil vyprodáno už druhý den. Vždy máme plno a také je to možná tím, jaké jméno si mezi lidmi vybudoval. Jak říkám, je to kemp trochu jinak. Není jen o drilu na ledě, ale hodně se věnujeme dětem i mimo něj, takže si pokaždé odvezou spoustu zážitků. I když se všechno neskutečně zdražilo, cena není oproti tomu, co děti čeká, vůbec drastická. Na papíře mám momentálně ještě osm lidí pod čarou, kteří čekají, jestli se nějaké místo neuvolní. V dnešní době probíhá většina kempů tak, že tam děti nespí, ale to si nedovedu představit, že by rodiče svého kluka odvezli a já tam někde do rána seděl a čekal, až je zase přivezou zpátky. U nás je všechno – hygienické návyky, dbáme na chování a tak, je to napůl pionýrák a docela záhul, ale neměnil bych.

Před koncem minulé sezony jste říkal, že už se těšíte na odpočinek, tak podařilo se vám před startem letní přípravy dobít baterky?

Sezona pro mě skončila začátkem dubna, kdy jsem byl s družstvem ročníků 2012 a 2013 na turnaji v Černošicích. Musím říci, že jsem si poté odpočinul, přestože jsem řešil mnoho jiných záležitostí. Co se týče hokeje, měsíc byl od něj klid. Akorát jsme si před začátkem suché přípravy dali s trenéry schůzi, abychom si udělali plán. Podle mého by měli takto orazit všichni trenéři, aby načerpali na novou sezonu energii. Za mě se to povedlo.