Například 2. základní škola v Milevsku podávala projekt na vybudování učebny informatiky s robotikou a potřebné zázemí v hodnotě 3,5 milionu korun, 1. základní škole žádala o 6,5 milionu korun na multifunkční dílny pro práci se dřevem, kovem i plasty, s keramickou pecí a dalším zázemím pro práci s 3D tiskárnami a také s badatelskou místností. Vedení školy mělo představu, že by zejména prostory keramické dílny mohla využívat i veřejnost, například seniorské organizace.

Dotace z Integrovaného regionálního operačního programu je 80 procentní, zbytek se předem zavazovaly dofinancovat obce, které jsou zřizovateli škol. V Milevsku se školy plánovaly podílet i ze svého rozpočtu. Obce také měly celou realizaci předfinancovávat. K tomu se zavázalo třeba i chyšecké zastupitelstvo. Tamní škola se chtěla z tohoto dotačního titulu vybavit na výuku robotiky.

Šlo o rychlost
O peníze z dotačního titulu IROP se ucházelo přes 300 školských zařízení, z Jihočeského kraje jich však uspělo jen pět – ZŠ v Lišově, Čelakovského základní škola ve Strakonicích, ZŠ Volary, město Dačice na vybavení školní družiny a Základní škola v Jistebnici.

„Byla to časová výzva. Otevřela se v určený den ve 12 hodin. Je to transparentní, každý vidí, že první žádost tam přišla ve 12,23. Nejrychlejší z našeho regionu byla chyšecká škola, které se podařilo zaregistrovat žádost ve 12,51 a už byli pod čarou. Poslední úspěšná žádost měla čas 12,43. Naše žádost byla zaregistrována kolem 13. hodiny,“ popsal smršť, která nastala, ředitel 1. základní školy v Milevsku Martin Hrych. „Nebylo možné mít celou žádost připravenou předem a jen kliknout, vždy se musí vyplňovat i přihlašovací formulář,“ vysvětluje ředitel. „Některé neúspěšné školy chtějí dávat podnět k prošetření, já myslím, že to je zbytečné,“ dodal.

Jsou i další cesty

„Proslýchá se, že na podzim bude vyhlášena ještě menší výzva prostřednictvím Místních akčních skupin, takže zkusíme na něco z našeho projektu požádat ještě tam,“ říká Martin Hrych. Další dotační programy nabízí i ministerstvo školství. „První část je na takzvanou digitální propast. Školy mohou žádat o peníze na notebooky a tablety, která pak mohou zapůjčovat dětem ze sociálně slabšího prostředí. Z této části jsme získali 260 tisíc a dalších 559 tisíc z druhé části programu na vybavení informačními a komunikačními technologiemi. Tady lze nakoupit polytechnické stavebnice, roboty, drony a podobně,“ zmiňuje ředitel Hrych.

Podle stávajících vzdělávacích programů se vyučuje informatika v 5. a 6. třídě. Cílem ministerstva je rozšířit informatiku a také robotiku i do dalších ročníků. Které školy tak učiní, mohou žádat o peníze. „My jsme informatiku rozšířili do čtvrté třídy už od září 2021, v páté a šesté třídě již byla dříve, od září 2022 mají tento předmět u nás i sedmáci. Proto jsme už prostředky z tohoto programu ministerstva dostali. Od září 2023 připojíme ještě osmou a v roce 2024 devátou třídu a tím opět budeme moci získat nějaké peníze. Ve školním roce 2024/25 tak budou mít u nás hodinu informatiky týdně všechny třídy od čtvrté po devátou,“ vysvětlil Martin Hrych, že jeho škola nečeká se založenýma rukama. I p neúspěchu v dotačním programu IROP už přemýšlí o jiných cestách.

„Vybaveni jsme celkem dobře. Podobně se snaží i ostatní školy v regionu,“ dodal ředitel milevské 1. základní školy.