Kdo přišel před druhou odpoledne, viděl na návsi zvon sejmutý ze zvoničky. Byl přes sto let starý a z oceli. Původní bronzový zvon byl totiž zrekvírován na válečný materiál za první světové války. Kaplička dostala zvon náhradní a ten sloužil do nedávných dnů. 

A pak už koňské spřežení přivezlo nový zvon, ale i starostku Dírné Janu Vackovou. Starostka vyzvala k minutě ticha k uctění těch, kteří už u této slavnosti být nemohli. Přivítala hosty – senátora Marka Slabého, faráře Jana Hambergera, zvonaře Michala Votrubu, který nový zvon odlil ve svém zvonařství v Myslkovicích. „Ráda bych přivítala paní Kašparovou, původně Brátkovou, která se narodila v bývalé místní hospůdce, kde dnes vyrůstá Kominické muzeum, a také pana Stanislava Bronce, který je také místním rodákem a působil jako operní pěvec v Národním divadle,“ zmínila starostka Jana Vacková.

Oba rodáci převzali květiny a Stanislav Bronec řekl, že v tomto světě, který tak blbne, by si přál, aby nový zvon v kapličce oznamoval jen krásné události. „My jako děti bohužel pamatujeme, že zvon zněl, když začínala druhá světová válka,“ řekl Stanislav Bronec a na požádání starostky i zazpíval krátkou skladbičku s blahopřáním od Bedřicha Smetany. V programu vystoupila také současná operní pěvkyně Edita Adlerová, která je chalupářkou v nedalekém Závsí, na elektrické varhany ji doprovodila Martina Pechová. 

Senátor Marek Slabý přiznal, že ještě nikdy neměl příležitost zúčastnit se takovéto události. Popřál všem požehnané odpoledne i všechny další májové dny. A přiložil i ruku k dílu, když pomohl zvon přenést z vozu.

Ať zvon nikdy neohlašuje válku

Starostka Jana Vacková připomněla, že obnova zvonu v památkově chráněné zvoničce v Záříčí završuje sérii obnovy zvonů v místních částech Dírné. Nové zvony už mají v Nové Vsi, ve Lžíně, v Závsí a teď v Záříčí, kde jen zvon největší. Váží 46,3 kilogramu, má průměr 42,6 centimetru a tón H2. „Když zvon zazní, připomeneme si naši práci, jeho hlas bude volat po soudržnosti,“ řekla starostka Jana Vacková. Dodala, že zvuk zvonu nikdo a nic nezastaví a vyslovila přání, aby zvuk zvonu vždy připomínal, že se tu lidé mají rádi, jsou na sebe hodní a nezištně si pomáhají. „Ať nemusí nikdy hlásit nemoc, zlo, ani válku,“ uzavřela přání starostka. 

Eva Bažantová ze Spolku pro založení Muzea kominického řemesla zmínila, proč manželé Bažantovi navrhli, aby zvon nesl jméno svatého Floriána. „Zvony mívají jména jako lidé, hlas jako lidé a i srdce. Zdejší původní zvon byl zrekvírován ve Velké válce a nahradil jej zvon z oceli. V menších vsích, kde neměli hasičské zbrojnice, lidé náčiní k hašení uskladňovali ve zvoničkách. A kominici před vznikem hasičských sborů i hasili požáry,“ vysvětlila, že patron svatý Florián je kominíkům a hasičům společný. Pozvala na prohlídku expozice Kominického muzea v bývalém hostinci na návsi. „Trvalo nám to deset let, každý rok v posledních letech jsme doufali, že letos už otevřeme. Teď už jsme blízko,“ řekla Eva Bažantová. Expozici chtějí Bažantovi ještě dál vylepšovat, ale už teď byli první návštěvníci z předpremiéry nadšení. „Muzeum ještě nebude mít stálou otevírací dobu, ale jsme tu skoro pořád a rádi na požádání zájemce provedeme,“ řekl Josef Bažant. 

Kněz Jan Hamberger, který zvon požehnal, řekl: „Náš kraj se sice vylidňuje, ale současně se zazvoňuje. Tak snad hlas zvonů přiláká i nové obyvatele.“  Připomněl, že svatý Florián byl původně voják a jako patrona si ho přivlastňují ti, které spojuje pomoc bližnímu. Požehnal i prapor Kominického muzea, autorkou zobrazení na praporu je akademická malířka Jana Valouchová z Prahy. 

Zvonař Michal Votruba popřál, aby se tento zvon nikdy nesnímal pro vojenské účely. A dodal, že když se o zvon bude dobře pečovat, přežije všechny současníky, může sloužit tři sta, možná čtyři sta let. Péče spočívá v dotahování matic, promazávání ložisek a musí se také kontrolovat, kam tluče srdce zvonu a když vytluče do zvonu jamku, je třeba zvon pootočit. Tónina H2 je dána průměrem, výškou zvonu a sílou odlitku. 

Michal Votruba s pomocníky zvon zavěsil, Josef Bažant s kominickými pomocníky instaloval do kapličky i obraz a sošku svatého Floriána. Lidé si pak mohli zazvonit, občerstvit se u bohatého rautu a nápojových stánků u místních chalup, prohlédnout si mezi prvními expozici muzea, na níž s Evou Bažantovou pracoval grafik Tomáš Růžička. Před muzeem se na památku vyfotili nositelé tradice kominického řemesla, mezi něž přijel i 95 letý bývalý cechmistr benešovského okresu Václav Vejsada z Votic.

Sousedé, přátelé a známí se společně radovali z návratu bronzového zvonu do záříčské zvoničky.