Státní zástupkyně ve své závěrečné řeči zopakovala, že obžalovanému doktoru Dvořákovi klade za vinu trestný čin podvodu se škodou velkého rozsahu. Ta měla činit téměř 20 milionů korun. Tohoto činu se obžalovaný měl podle státní zástupkyně dopustit tím, že účtoval Všeobecné zdravotní pojišťovně vyšší ceny léků, nesprávně účtoval poskytnutou zdravotní péči a hlavně, zdravotní pojišťovně účtoval léky a úkony, které pacientům nikdy neaplikoval. Na závěr své řeči státní zástupkyně navrhla pro obžalovaného Karla Dvořáka uložit trest v dolní polovině trestní sazby, která činí v tomto případě 5 až 10 let, když poukázala na skutečnost, že při uložení trestu vyššího než tři léta nelze tento trest uložit jako podmínečný. Zároveň s odkazem na skutečnost, že se obžalovaný obohatil, navrhla také možnost uložit také trest peněžitý.
I když je to neobvyklé, se závěry státní zástupkyně se ve své závěrečné řeči nerozcházel podstatně ani lékařův obhájce Zdeněk Koschin. Uvedl, že trestný čin podvodu spáchán byl a doktor Dvořák se k jeho spáchání také hned na počátku doznal. Poukázal na skutečnost, že se Karel Dvořák snažil zmírnit výši působené škody tím, že Všeobecné zdravotní pojišťovně už zaplatil skoro 15 miliónů korun. Kde se ale obžaloba a obhajoba rozcházely, byla výše způsobené škody, která podle názoru obhájce nebyla dostatečně odůvodněna a VZP ji dostatečně neprokázala. Obhajoba poukazovala na rozpory v názorech na to, jak byla účtována poskytnutá zdravotní péče, vypočtení rozhodné doby pro počítání škody a další skutečnosti. Na závěr obhájce uvedl, že nabádá soud, aby zvážil možnost uložení trestu pod zákonnou hranicí trestní sazby tak, aby v úvahu připadla možnost uložit trest podmíněný. Jako důvod obhájce uvedl, že obžalovaný je jediným poskytovatelem zdravotní péče svého druhu v regionu, takže jeho případným nástupem nepodmíněného trestu by došlo k přerušení této péče. Tím by se snížil komfort léčených pacientů, kteří by za léčbou museli dojíždět do jiných vzdálených zařízení. Navíc také uvedl, že nepodmíněný trest by zhatil možnost náhrady škody zdravotní pojišťovně.
Obžalovaný doktor Dvořák nevyužil možnost závěrečné řeči odkázal zcela na řeč svého obhájce. V posledním slově, které má jako obžalovaný před trestním senátem, Dvořák zopakoval, že k jednání se hned na začátku přiznal a také měl snahu se se zdravotní pojišťovnou alespoň částečně vyrovnat. V dalším vyrovnání mu podle něj zamezila policie, když zajistila jeho nemovitý majetek.

„Vinen,“ zaznělo z úst předsedy senátu Petra Černého při vynesení rozsudku. „A odsuzuje se k pěti rokům a šesti měsícům odnětí svobody,“ pokračoval soudce Černý. Tímto výrokem bylo jasně dáno, že se jedná o trest nepodmíněný. Současně také soud vyslovil Karlu Dvořákovi v rámci úhrnného rozsudku peněžitý trest ve výši 2 000 000 korun, přičemž pro případ jeho nesplacení určil také náhradní trest odnětí svobody ve výši jednoho roku. Navíc soud uložil Karlu Dvořákovi také povinnost náhrady škody zdravotní pojišťovně ve výši 12 246 000 korun.

Při odůvodňování vyneseného rozsudku předseda senátu podrobně rozebral, jak došel trestní senát k výši uloženého trestu a proč také uložil peněžitý trest. „Celé projednávané jednání obžalovaného byla programová činnost, která měla za cíl finanční prospěch,“ uvedl při odůvodňování předseda senátu. „Tyto okolnosti klade soud obžalovanému k tíži a to také vylučovalo jakékoli úvahy jít pod spodní hranici trestní sazby a tím i možnost podmíněného trestu,“ uvedl dále soudce Černý.

Vynesený rozsudek táborské pobočky Krajského soudu je zatím nepravomocný, protože obě strany, jak obžaloba, tak obhajoba, si ponechaly lhůtu k odvolání. Případným odvoláním by se zabýval Vrchní soud v Praze.

Další podrobnosti připravujeme do středečního vydání Týdeníku Táborsko.