Podlehli jste třetímu týmu tabulky 1:3, jak utkání hodnotíte?

Hodnotím to velice špatně, protože jsme prohráli. Navíc si myslím, že jsme i podali špatný výkon. Dá se říct, že jsme po celý zápas tahali za kratší konec. Navíc jsme se nechali i zbytečně vylučovat. I já dostanu desetiminutový trest, to si prostě nemůžeme v naší situaci dovolit a rozhodlo to tenhle zápas.

Podle postavení v tabulce byla ambiciózní Jihlava určitě favoritem utkání, jak jste se na soupeře připravovali?

Já si myslím, že v domácích zápasech nemůže být favoritem nikdo jiný než my. Pokud se chceme dotáhnout na to osmé místo, tak prostě vyhrávat musíme. Obzvlášť doma. Připravovali jsme se především na defenzivu, ale určitě jsme to chtěli odehrát mnohem lépe. Nedařilo se nám.

Na domácím ledě příliš nebodujete, co vám v zápasech před vlastním publikem schází? Sráží vás neustále ta střelecká nemohoucnost?

Určitě, to je bezesporu. Ale my teď góly ze hry nedáváme ani venku, Aleš (Kotalík – pozn.) dal jen dva góly z trestných střílení. To je strašně málo.

Nakousl jste Kotalíkovu úspěšnou sérii při nájezdech. Věřil byste si i vy na trestné střílení?

Během hry pochopitelně jede podle pravidel ten hráč, který byl faulován. Jinak po remízovém zápase o bod navíc by to asi rozhodoval trenér podle momentální formy nějak intuitivně. Je důležité, jak si ten hráč v daný moment věří. Ale jestli má kouč v hlavě nějaké alternativy, to fakt nevím.

Co byste nyní měli na ledě dělat, abyste prolomili tu střeleckou mizérii?

Asi zjednodušit hru a tlačit se do brány, protože chodíme do brankoviště hrozně málo. Puky musí lítat do gólmana, aby nám tam napadaly nějaké náhodné góly. Od toho se musíme odrazit, abychom se dostali do vedení o jeden nebo o dva góly. Pak bychom si na puku víc věřili a třeba by to najednou šlo.

Důrazná hra na brankovišti je právě vaší parketou a silnou doménou. Byl jste v poslední době z tohoto prostoru úspěšný?

Bohužel ne, moc to tam nelítá v přesilovkách ani ve hře pět na pět. Máme hrozně málo střel a hrajeme to spíš po rozích, místo toho, abychom se tlačili do brány.

Jak jste se do Českých Budějovic vlastně dostal? Po skončení karlovarského angažmá jste trénoval i v druholigovém Sokolově.

Přesně tak, připravoval jsem se v Sokolově. Měl jsem ještě smlouvu ve Varech a my jsme hledali docela dlouho řešení, jak ukončíme kontrakt a rozloučíme se. Nakonec jsme se dohodli až někdy ve druhé polovině srpna a to už nebylo nikde jinde v extralize místo. Pak začal trénovat tady ten nový tým, tak jsme se bavili s Petrem Sailerem a dohodli jsme se.

Máte stále ještě extraligové ambice, nebo už se soustředíte výhradně na prvoligový dres v Českých Budějovicích?

Teď se rozhodně soustředím na Budějovice. Ale kdyby přišla nějaká nabídka z extraligy třeba na střídavý start, tak bych se tomu rozhodně nebránil. Já jsem hráč svůj, který nyní nepatří žádnému týmu. Vykoupil jsem se sám ze smlouvy ve Varech podle tabulkové ceny. Tady jsem jen na hostování.

Vy jste známý jako velký karlovarský patriot, sledujete stále situaci v tomto celku?

Sleduji podrobně celou extraligu. Nejen Vary. Ale když jsem zrovna doma ve Varech, tak se tam na hokej podívat určitě zajdu. Za klukama pořád rád zajdu, na tom se nic nemění ani po mém odchodu.

Vaši bývalí parťáci z karlovarského dresu Lukáš Pech a Petr Kumstát v současnosti září v pražské Spartě, monitorujete i jejich výkony?

Určitě, občas si i zavoláme. Jim to tam teď neskutečně šlape. Válcují celou extraligu a zrovna těmhle klukům to moc přeji.

Pavel Pubal