Zatím vláda naznačila obrysy svých představ důchodové reformy – budoucí penze by se měla skládat ze tří složek. Základní, dále zásluhové – odvislé od odvedeného pojistného a počtu vychovaných dětí, a také z dobrovolné složky, kde by lidé mohli během produktivního života přispívat do státního nebo veřejnoprávního fondu. Současně chce vláda zachovat soukromé penzijní spoření. 

Vládní teze k důchodové reformě obsahují dvě myšlenky, na které se redakce JčTEĎ dotázala jihočeských koaličních poslanců. Ve sněmovně zasedá celkem 13 jihočeských poslanců, z toho sedm koaličních. 

Otázky redakce zněly: 

1) V jakém smyslu byste podporovali zohlednění počtu vychovaných dětí – tj. uznání této zásluhové složky za děti, které skutečně vyrostou u svých rodičů, anebo by měli mít nárok všechny matky, které děti porodí, ač třeba pak děti vyrůstají v dětských domovech nebo u pěstounů? Budou mít nárok za vychované děti i pěstouni?

2) Vláda sděluje záměr zkrátit odpracovanou dobu potřebnou pro dosažení nároku na důchod – proč? Nyní nárok na důchod vzniká při odpracování 35 let. Je motivem této myšlenky to, že část mladých lidí dnes po studiu cestuje po světě a není ještě ve třiceti nebo pětatřiceti letech zapojená do procesu, kterým by generovala svůj budoucí důchod? 

Na otázky přišly během týdne dvě odpovědi – od Pavla Klímy z TOP 09 a Šimona Hellera z KDU-ČSL. Na zaslané otázky zatím neodpověděli Jan Bauer a Václav Král z ODS, Jan Bartošek z KDU-ČSL a Pavla Pivoňka Vaňková a Viktor Vojtko ze STAN. Pokud se ozvou, odpovědi doplníme. Tématu se věnuje i anketa týdne na této straně. Zde jsou tedy názory dvou jihočeských poslanců: 

Pavel Klíma, TOP 09: „Při tvorbě důchodové reformy budeme respektovat náš slib z programového prohlášení. O konkrétních součástech reformy se povede diskuze na příslušných výborech v Poslanecké sněmovně. Tudíž bych jen velmi nerad předjímal, jak se konkrétní teze nakonec promítnout do závěrečné podoby reformy.

U zásluhové složky se jedná o rodiče (ať už jde o matku, otce, prarodiče nebo pěstouny), kteří děti opravdu vychovali. Bonus za vychované děti navíc dostanou i současní důchodci. Minulá vládní koalice schválila ve sněmovně na návrh pana poslance Juchelky z ANO novelu zákona o sociálně-právní ochraně dětí, kdy se odpracované pěstounské roky do důchodu od 1. ledna nezapočítávají. To by chtěla naše koalice změnit.

Co se týká zkrácení doby pro dosažení nároku na důchod, tak současná hranice 35 let je v rámci Evropy jedna z nejdelších. I při snížení na 25 let bude stále výrazně převyšovat hranice většiny zemí Evropy. Kratší doba se logicky promítne do nižšího důchodu.“

Šimon Heller, KDU-ČSL: „O zohlednění počtu vychovaných dětí a nastavení parametrů se vede diskuse. Určitě by měla být stanovená minimální doba, kdy bylo dítě v přímé péči rodiče. Diskutuje se o deseti letech. Jsem přesvědčen, že stejným způsobem by mělo být postupováno v případě pěstounské péče.

Co se týká minimální doby potřebné pro dosažené důchodu, u nás je v současné době 35 let a je jedna z nejdelších v Evropě. Pro srovnání v Německu je to 5 let. Tzn. už po 5 letech práce v Německu vzniká nárok na důchod, byť samozřejmě ponížený. Mimo jiné se to týká zdravotně postižených osob. Snížení této povinné doby podporuji. Řádově na 25 let.“