Ocenění předával senátor Jaroslav Větrovský, starosta Tábora Štěpán Pavlík a za pražskou Arniku Klára Ondrigová. Ceny sponzorů přebíraly členka osadního výboru Jana Hralová a Kateřina Trsková. Druhá z nich navrhovala klokotskou alej v minulosti na ocenění třikrát a zřejmě usoudila, že v konkurenci malebných českých alejí nemají Klokoty šanci. Tomu ovšem neuvěřila Jana Hralová a loni navrhla klokotskou alej znovu. A zadařilo se, získala v hlasování nejvíc podpory a stala se vítězkou ankety.

Kromě mnoha dárků přebraly obě ženy od Arniky jako cenu let balonem. „Nikdy jsem neletěla letadlem, natož balonem. Takže mám smíšené pocity a nevím, zda to přežiju. Určitě však poletíme obě,“ komentovala Jana Hralová. Poté prozradila, že po Aleji roku chtějí zabodovat i v anketě Strom roku. Ve spodní části aleje totiž roste krásná krásná lípa s pěti kmeny, takže nápad se začíná rýsovat.

Klokotské organizátorky také potěšil balíček od Jiřího Židů, který nominoval na vítěze ročníku 2020 svárovskou alej na Boskovicku. Balíček obsahoval blahopřání, lipový med a sušený květ z jejích stromů, ale dopis se nesl tak trochu ve smutném tónu. Tamní unikátní alej bude pokácena…

Vytrvalost obou žen při čtyřletém nominování aleje ocenil starosta Tábora Štěpán Pavlík. Oběma poděkoval. Zároveň se zamyslel nad ekologií. Zejména z pohledu těch, co si na ekology jen hrají ve sdělovacích prostředcích a snad ani nebyli v lese, narozdíl od těch, kteří pro přírodu skutečně něco dělají. „Pro Klokoty a jejich návštěvníky je získání titulu určitě příležitostí k větší známosti příměstské části i mimo jižní Čechy a snad se to stane lákadlem i pro masivnější počet návštěvníků a turistů,“ míní předseda osadního výboru Jiří Lešek.

Vyvrcholením úvodní části bylo odhalení pamětní desky jako vzpomínka na udělení titulu. Slavnostní pásku přestřihl starosta Pavlík se zástupci Arniky a desku odhalil s předsedou osadního výboru Jiřím Leškem. Tímto aktem začal další program – komentované prohlídky aleje se sestrami Vandrovcovými z Husitského muzea, vystoupení žongléře Pupy posléze zaujalo především dětské publikum a dospělým pak s malou přestávkou kvůli bohoslužbě hrála k občerstvení a zábavě táborská rocková kapela Popřechodu.