Bechyňské Divadlo v trávě oslavilo třicetiny. Divákům pod šapitó nevadil ani odpolední déšť






















Malí diváci shlédli několik pohádek. V té o Sněhurce, kterou sehrál divadelní spolek LokVar, vždy hlasovali, jak bude děj dál pokračovat. Třeba, zda měl princ Sněhurku tak rád, aby ji šel hledat do černého lesa. Všechno dobře dopadlo. Děti také princi radily, aby Sněhurku políbil, a ona se mohla vrátit do života.
Vojtěch Morava z táborského loutkového Divadla Dokola předvedl představení Dášenka čili Život štěněte.
Z Divadla Já to jsem vyprávěl Vítězslav Marčík ml. o Malém princi. „Dnes je tomu šest let, co můj přítel odešel s beránkem. Snažím se to dopodrobna popsat proto, abych na něj nezapomněl. Je smutné zapomenout na přítele. Jednou se mohu stát takovým, jako jsou dospělí, kteří se už nezajímají o nic jiného než o číslice,“ říká Vítězslav Marčík ml. v roli letce.
Každému herci předal po představení ředitel Kulturního střediska města (KSM) Bechyně Štěpán Ondřich na památku placku k jubilejnímu 30. ročníku Divadla v trávě. Také od něj dostali program v podobě otevřené pusy. „Otevřená pusa představuje údiv nad tím, že bezproblémová tradice festivalu trvá již 30 let,“ prozradil Štěpán Ondřich.
Každý rok má papírová podoba programu jinou podobu. „Už byl drak, rouška, motýl, chaloupka a holubička. Vymýšlí je Marie Jahnová,“ připomněly pracovnice KSM Bechyně Marie Berešová a Věra Blahová.
Diskuse k článku