Jana Tichá, ředitelka Hvězdárny a planetária z jihočeské metropole, se podílela na objevení či sama vypátrala kolem 270 planetek a jedna byla dokonce po ní pojmenována – Tichá. V táborské knihovně vyprávěla, jakým astronomickým úkazem mohla být betlémská hvězda, kterou měli Tři králové spatřit.

Zmínka o spatření hvězdy pochází z Evangelia podle Matouše. Zmínky o ní a její zobrazení na obrazech a v knihách se objevují už dva tisíce let. „V Bibli jsou nazýváni jako mudrcové či mágové a označení Tří králů získali až ve 2. polovině 12. století. Jména Kašpar, Melichar a Baltazar dostali ještě později,“ uvedla Jana Tichá.

Prvním astronomem, který se začal pídit po hvězdě, která měla nad Betlémem zářit, byl Němec Johannes Kepler. „V roce 1604 vypozoroval na obloze novou hvězdu, která se objevila v noze Hadonoše, čili v jeho souhvězdí. Dnes se jí říká Keplerova supernova. Vydedukoval, že rok předtím nastala velká konjunkce Jupitera, kdy se třikrát za rok setkaly planety Jupiter a Saturn v souhvězdí Střelce a zrodila se tím nová hvězda. Poté si to dal do souvislosti s okolnostmi Ježíšova zrození, kdy i v roce sedm před jeho narozením nastala trojitá konjunkce Jupitera a Saturnu, což mohlo zapříčinit vznik oné betlémské hvězdy,“ nabídla jako verzi Jana Tichá. Dodala, že mezi další nebeské úkazy patří i návrat Halleyovy komety v roce 12 před Kristem. Údaje pochází z čínské kroniky Hanshu, kde tehdejší pozorovatelé velmi precizně zaznamenávali astronomické události.

Zrození Ježíše se odhaduje sedm let až jeden rok před naším letopočtem a je pravděpodobné, že se nenarodil o Vánocích 25. prosince, kdy jeho zrození dnes křesťané oslavují, ale možná už dříve na podzim. Podle legendy totiž ke kolébce s Jezulátkem přicházejí pastýři se svými stády, ale v zimě se v této oblasti Izreale stáda nepásla.

Jak uvádí Wikipedie, základním pramenem pro poznání Ježíšova života jsou spisy Nového zákona, zejména čtyři evangelia, jež byla po staletí v křesťanských společnostech považována za neomylná a přesná líčení událostí. Počínaje 18. stoletím však začala i bible být zkooumána pomocí metod textové kritiky, jež se zase naopak obohacovala biblickým bádáním. Postupně se ukázalo, že novozákonní vyprávění o Ježíšovi jsou z nemalé části záznamem ústně předávaných zpráv, které obsahují nepřesnosti, rozpory a legendární přídavky.

V oblasti literatury Jana Tichá na přednášce zmínila souvislosti mezi významnými osobami historie a nebeskými jevy. „Zjevení hvězd zvěstovalo třeba narození Kim Čong Ila nebo Mojžíše,“ uvedla. A jak je to tedy s betlémskou hvězdou?
Dnes jsou na betlémech u stromečku zobrazovány komety. Podle Tiché to nemá nic společného s Giottovým obrazem, kde právě kometa nad Betlémem prolétá. „Ptala jsem se, ale nikdo neví, proč se nad Betlémem vlastně nezobrazuje hvězda. Někdo mi řekl, že je kometa více roztomilá. Každopádně na pohledech třeba v Americe byste kometu hledali marně,“ uzavřela Jana Tichá vyprávění.